Přemýšleli jste někdy o tom, že byste sepsali vlastní závěť? Jak napsat závěť a k čemu je to dobré? V jakých případech se závět vyplatí a v jakých nikoli? A jaká forma závěti je nejvýhodnější ? Všechny odpovědi najdete níže v našem článku.
K čemu slouží závěť?
Každému je zřejmě bez dalšího vysvětlování patrné, že závěť slouží jako dokument, podle kterého se po smrti zůstavitele rozdělí majetek ale rovněž také dluhy, které zanechal. Tento soubor zanechaného majetku a dluhů zůstavitele se nazývá pozůstalost.
Toto je však pouze základní popis toho, k čemu slouží závěť.
Je však vhodné se nad smyslem závěti zamyslet také více do hloubky. V tomto směru lze uvést, že závěť je jedním z možných dědických titulů, na základě kterých se mezi dědice rozděluje pozůstalost. Dalším a spolu se závětí zdaleka nejčastějším dědickým titulem je tzv. zákonná posloupnost. Zjednodušeně řečeno se jedná o to, že pakliže zůstavitel nezanechá žádnou závěť, tak namísto závěti určí dědice přímo zákon. Toto určení zákonem se nazývá zákonná posloupnost.
Pakliže nicméně zůstavitel po sobě závěť zanechá, má určení dědiců podle zanechané závěti přednost před určením dědiců podle zákona. V tomto směru lze tedy uzavřít, že závěť je dobrá mimo jiné k tomu, aby zůstavitel namísto zákona určil, kdo bude po něm dědit. To může být vhodné obzvláště v situacích, kdy zůstavitel ví, že podle zákona by po něm dědil někdo, koho má v úmyslu z dědictví naopak vyloučit.
Jak závět napsat, lépe řečeno pořídít?
Závěť je možné pořídit v souladu se zákonem hned několika způsoby. Tento článek pojednává pouze o těch nejzákladnější, avšak také naprosto nejběžnějších variantách. Ty zbylé jsou spíše zcela mimořádné a nazývají se jako „privilegované“, neboť zákon na ně klade mírnější formální požadavky. Jedná se hlavně o výjimečné situace, při kterých je možné privilegovanou závětí pořídit. Těmito privilegovanými způsoby závěti se pořizuje o pozůstalosti typicky v situaci bezprostředního ohrožení smrtí, kdy již není možné pořídit závěť některým z níže uvedených, běžných způsobů. Níže se zaměřujeme na možné formy těchto běžných variant závětí, nikoliv na samotné obsahové náležitosti závěti.
Vlastnoručně psaná závěť
Vlastnoručně psané závěti se odborně říká tzv. holografní. Ručně napsat závěť je zřejmě nejjednodušší způsob, jak lze závěť pořídit. Nepotřebujete k tomu v zásadě nic jiného, než papír a pero. Problém této závěti může spočívat v tom, že jakkoliv jí zůstavitel pořídí, pakliže se o ní nikdo nedozví, hrozí, že v dědickém řízení k ní nebude přihlédnuto.
nesepsaná vlastní rukou
Závěť je možné sepsat i jinak, než vlastní rukou. Tehdy budeme mluvit o závěti tzv. alografní. Typicky se bude jednat například o závěť sepsanou na počítači a následně vytištěnou. V takovém případě nicméně nepostačí závěť pouze ručně podepsat. V těchto případech je třeba, aby zůstavitel závěť podepsal před dvěma svědky, kterým prohlásí, že jím podepisovaná listina obsahuje jeho závěť. Tito svědci se pak na závěť rovněž podepíší a uvedou na ní údaje, podle kterých je možné je zjistit a identifikovat.
Svědkem pak nesmí být osoba nesvéprávná, anebo neznalá jazyka, v níž je závěť sepsána. Svědkem nemůže být například ani dědic nebo odkazovník, stejně tak ani osoba dědici nebo odkazovníku blízká. Stejně tak ani zaměstnanec dědice anebo odkazovníka. K platnosti ustanovení závěti učiněného případně ve prospěch některé z těchto osob se potom vyžaduje, aby je zůstavitel napsal vlastní rukou, nebo aby je potvrdili hned tři svědci. Jak je z výše uvedeného patrné, sepis alografní závěti je svázán mnohými pravidly a poskytuje relativně dost prostoru pro možnou chybu, která může záměr celé závěti zhatit.
pořízená veřejnou listinou – tj. u notáře
S ohledem na výše uvedená úskalí závětí holografní a alografní tak lze doporučit, aby zůstavitelé pro účely pořízení závěti primárně pokud možno usilovali o vyhledání notáře, a následně pořídili závěť formou notářského zápisu. Jaké to má výhody? Za prvé platí, že notář je jako právník způsobilý zajistit, aby závěť z formálního i obsahového hlediska byla bezchybná. Tedy ve výsledku aby splnila svůj nejdůležitější účel a vedla k naplnění poslední vůle zůstavitele.
Za druhé pak platí, že závěti sepsané notářem mohou být evidovány v Centrální evidenci závětí, a tedy jednak nehrozí, že by někdo se závětí neoprávněně manipuloval, a jednak se nemusíte bát ani toho, že by v dědickém řízení nebyla takto pořízená závět zohledněna. Soudní komisař, který následně dědické řízení vede, totiž vždy ověřuje, zdali zesnulý zůstavitel nemá v této Centrální evidenci závětí evidovanou závěť. V případě závětí holografní nebo alografní je naopak třeba, aby někdo do dědického řízení (zpravidla dědic) takovou závěť doložil. Jinak se s ní soudní komisař nemůže seznámit a rozdělit podle ní pozůstalost.
ZVAŽUJETE POŘÍZENÍ ZÁVĚTI A NEVÍTE, JAK POSTUPOVAT? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT. RÁDI VÁM PORADÍME NEJEN S VÝBĚREM VHODNÉ FORMY ZÁVĚTI, ALE TAKÉ S JEJÍMI OBSAHOVÝMI NÁLEŽITOSTMI.
Po naší poslední zkušenosti s klientem – nájemcem, kterému pronajímatel odmítal vrátit kauci se dnes podíváme blíže na tuto formu zajištění, která se objevuje prakticky v každé nájemní smlouvě. Kdy máte nárok na vrácení kauce a kdy nikoliv? Přečtěte si to v našem článku.
Co je to kauce?
Kauce je jinými slovy peněžitá jistota, kterou skládá nájemce pronajímateli při uzavření smlouvy o nájmu bytu. A to nad rámec sjednaného nájemného, popř. dalších plateb (např. za služby s nájmem související). Kauce slouží jako záruka pronajímatele pro případ, že by nájemce nesplnil některé ze svých povinností, například:
Nezaplatil nájemné či úhradu na služby včas a v plné výši.
Způsobil škodu na pronajatém bytě či jeho vybavení.
Nepředal byt po skončení nájmu ve stavu odpovídajícím běžnému opotřebení.
Výše kauce je zákonem omezena, a to na trojnásobek měsíčního nájemného; zpravidla však záleží na dohodě mezi pronajímatelem a nájemcem, kdy se poměrně často setkáváme i s kaucí ve výši jednoho měsíčního nájemného.
Pronajímatel má právo si z kauce srážet dluhy, které nájemci vznikly z titulu nájmu. Vždy by však měly být tyto dluhy řádně specifikovány, aby nájemce vždy věděl, o jaké dluhy se jedná a v jaké výši je hodlá pronajímatel na kauci započítávat. To se týká například dlužného nájemného, poplatků za služby, ceny za opravy škod na bytě apod. O tom by měl být nájemce ideálně informován písemně.
Co když nájemce s dluhem nesouhlasí
Může se stát, že nájemce se samotným dluhem za nájemné nebo s jeho výší nebude souhlasit. Tím pádem pravděpodobně nebude souhlasit ani se zápočtem dluhu na kauci. V takovém případě je nicméně nutný jeho proaktivní přístup. Nájemce by neměl s řešením vyčkávat až do doby skončení nájmu, nýbrž se vůči tvrzenému dluhu ohradit ihned, co se o něm od pronajímatele dozví. V naší praxi se bohužel setkáváme s tím, že nájemci si nechávají tyto z jejich strany „nedořešené spory“ až na konec nájmu. Pak jsou poměrně překvapeni, že pronajímatel jim vrací kauci v ponížené výši.
vrácení kauce
Vrácení kauce se samozřejmě řídí smlouvou, popř. občanským zákoníkem. Pronajímatel je povinen vrátit kauci nájemci po skončení nájmu, a to zpravidla bez zbytečného odkladu. Zákon nestanovuje pevnou lhůtu pro vrácení kauce, v praxi se však obvykle jedná o několik dnů.
Ze zákona přitom vyplývá, že nájemce má nárok na úroky z kauce za dobu od jejího složení do vrácení, a to minimálně ve výši tzv. zákonné sazby (v době sepsání tohoto článku 4/24 se např. jedná o sazbu 14,75 % ročně z výše složené kauce). V praxi se však často setkáváme s tím, že nájemní smlouva obsahuje ujednání, které úročení kauce ve prospěch nájemce vylučuje. Není-li však spolu s tím např. ujednáno, že kauce má být složena na zvláštním účtu a může s ní být nakládáno pouze k úhradě dluhů nájemce, pronajímateli je prakticky poskytnuta bezúročná zápůjčka, se kterou může volně disponovat.
Naše tipy
Před podpisem nájemní smlouvy si pečlivě prostudujte její podmínky. A to včetně ujednání o kauci, tj. zda se úročí, kdy dojde k k vrácení kauce a jakým způsobem s ní může pronajímatel nakládat.
Při předání bytu po skončení nájmu si s pronajímatelem sepište protokol, ve kterém bude popsán stav bytu k okamžiku předávání. Můžete se tak vyhnout nepříjemnostem, kdy vám od pronajímatele přijde na účet vrácená kauce ponížená o částku s odkazem na údajné škody zjištěné po předání bytu.
V případě sporu s pronajímatelem o kauci se neváhejte obrátit na odborníka, který je schopen situaci po právní stránce posoudit.
Nájemce je ve vztahu s pronajímatelem považován za slabší stranu a je mu proto poskytována zvýšená ochrana. Ta spočívá především v tom, že pronajímatel má velice ztíženou vyjednávací pozici, zejména pokud chce nájem ukončit.
Kdy může pronajímatel vypovědět nájemci smlouvu?
Pronajímatel má možnost vypovědět nájem ve tříměsíční výpovědní době, pokud nájemce poruší hrubě svoji povinnost, je-li nájemce odsouzen za úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo cizím majetku nacházejícím se v domě, anebo pokud má být byt vyklizen z důvodu veřejného zájmu. Rovněž lze vypovědět nájem, pokud pronajímatel byt potřebuje pro sebe nebo svoji rodinu. Pro platnost výpovědi je nutná její písemná forma a rovněž musí obsahovat poučení o právu nájemce vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání výpovědi soudem.
Co dělat, když nájemce nechce nemovitost opustit dobrovolně?
Velmi nepříjemná situace pro pronajímatele nastane, pokud nájemce nechce opustit předmětný byt. V takovém případě nemá jinou možnost, než se bránit soudní cestou, která je ovšem nákladná, i když v případě úspěchu v řízení budou náklady nahrazeny, tak i zdlouhavá. Pokud nájemce neuposlechne žádnou z výzev k vyklizení a uvolnění bytu, nezbývá pronajímateli nic jiného, než se na soud obrátit. Nejprve je nutné nájemci zaslat oficiální tzv. předžalobní výzvu, která je poslední výzvou k dobrovolnému plnění. Jestliže není předžalobní výzva zaslána před podáním žaloby samotné, nemá žalobce právo na náhradu nákladů řízení. Pokud nájemce byt ani po této výzvě neuvolní, podá pronajímatel u příslušného soudu žalobu, která bude znít na vyklizení bytu, popřípadě spolu s tím na náhradu škody.
Pokud bude pronajímatel v řízení úspěšný a soud vydá rozsudek ukládající nájemci povinnost byt vyklidit, neznamená to ještě, že nájemce bude takové rozhodnutí respektovat. V extrémním případě by totiž byt nemusel vyklidit a pronajímatel by musel přistoupit k soudnímu výkonu rozhodnutí, případně exekuci.
Podání trestního oznámení na nájemce
Vedle občanskoprávní cesty je možné zvolit i cestu trestněprávní. Na nájemce odmítajícího opustit byt lze podat trestní oznámení, a to pro trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 208 odstavce druhého trestního zákoníku, který říká, že až dvěma lety vězení nebo peněžitým trestem lze potrestat toho, kdo oprávněné osobě brání v užívání bytu. Je ovšem důležité připomenout, že trestněprávní metody lze použít až jako prostředek poslední instance, kdy nelze chtěného výsledku dosáhnout jinými metodami, například tedy žalobou na vyklizení bytu. Rozhodně tedy nelze pronajímateli doporučit řešit spor s nájemcem pouze v rovině trestněprávní. Pravděpodobně by nebyl úspěšný.
Dejte si pozor na silnější nátlakové akce
Zároveň se pronajímatel musí mít na pozoru, aby se sám nedopustil trestného činu. Často se totiž stává, že pronajímatel, vnikne do bytu a například nic netušícímu nájemci vymění zámky. Právo učinit takové jednání opírá o své vlastnické právo k předmětnému bytu. Přestože vlastnictví je považováno za nejsilnější majetkové právo vůbec, takto pronajímatel postupovat nesmí. Sám by se totiž mohl dopustit trestního činu porušování domovní svobody podle § 178 trestního řádu.
CHCETE POMOCI ŘEŠIT PODOBNOU SITUACI? RÁDI VÁS V CELÉM PROCESU ZASTOUPÍME!
Škodu rozdělujeme na majetkovou a nemajetkovou újmu. V dnešním článku se budeme věnovat majetkové škodě, která sestává z majetkového úbytku poškozeného, tj. skutečné škody, nebo v případě ušlého zisku způsobeném škodnou událostí.
Opatřete si co nejvíce důkazů
V okamžiku, kdy se budete domáhat náhrady škody, je nutné soudu dokázat, že:
1) se škůdce dopustil protiprávního jednání 2) vznikla vám škoda 3) existuje příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vznikem škody a v řadě případ 4) zda škůdce škodu zavinil svým nedbalostním či úmyslným jednáním.
První tři předpoklady vzniku odpovědnosti za škodu je nutné dokázat v každém případě. Je proto dobré shromažďovat co nejvíce důkazů o tom, že se škůdce choval protiprávně, jaká škoda (v jaké výši) vznikla a o příčinné souvislosti. Škodu je ve většině případů nutné zdokumentovat předtím než bude odstraněna. Ke zdokumentování může sloužit cokoliv – fotodokumentace, svědci, znalecké posudky, e-mailová komunikace, nahrané telefonní hovory i jiné důkazní prostředky.
Zda se dokazuje i zavinění je závislé na typu odpovědnosti za škody a jakou povahu má právní porušení škůdce. V občanském právu se v obecné rovině rozlišuje odpovědnost vzniklá porušením dobrých mravů, zákona a smlouvy. V každém z těchto případů je pak jiná potřeba prokazování zavinění, např. při porušení dobrých mravů včetně dodatečných podmínek je potřeba, aby škůdce jednal úmyslně, zatímco u porušení smlouvy se zavinění nezkoumá. U porušení zákonné povinnosti je potřeba nedbalost, která se ale vyvratitelnou domněnkou předpokládá.
Jak postupovat při vymáhání škody?
Typickým prvním krokem, stejně jako u ostatních nároků pro plnění, je zaslání předžalobní výzvy škůdci. V ní poškozený vyčíslí svůj nárok, který přiměřeně odůvodní a vyzve škůdce k plnění, typicky zaplacení určité částky. V řadě případů připadá v úvahu i požadavek na jiné než peněžité plnění. Pro podání žaloby sice není nutné předžalobní výzvu odeslat, ale její zaslání je podmínkou pro uplatnění nároku na náhradu nákladů řízení v případě úspěchu ve sporu.
Následně lze buď podat žalobu u příslušného soudu, nebo – v případě, že má plnění peněžitou povahu – využít platebního rozkazu (u částek do jednoho milionu korun elektronického platebního rozkazu). Rozkazní řízení je zvláštní formou řízení před soudem. Soud v něm může buď vydat platební rozkaz, který, v případě úspěšného doručení (nelze provést fikcí) a nepodání odporu, nabývá účinků srovnatelných s účinky rozsudku z běžného nalézacího řízení. V případě, že není platební rozkaz doručen, nebo je proti němu podán odpor, samo začne probíhat běžné nalézací sporné řízení včetně jednání a dokazování před soudem.
Pokud ani po přiznání náhrady škody škůdce neplatí, tak se v okamžiku, kdy máte v ruce pravomocné a vykonatelné soudní rozhodnutí, se můžete obrátit na libovolného soudního exekutora s návrhem na zahájení exekuce. Paralelně sice existuje i soudní výkon rozhodnutí, ale vzhledem ke své vysoké neefektivitě, je využíván pouze minimálně. V případě, že je splněna řada dalších náležitostí, pověří exekuční soud daného exekutora výkonem exekuce. Případné vymožení částky je pak odvislé zejména od toho, zda má povinný majetek, nebo ne.
Povaha škody rozhoduje o tom, zda se zavinění (úmysl, nedbalost) škůdce. V případě objektivní odpovědnosti se zavinění nezkoumá (časté u podnikatelských aktivit s velkým potenciálem způsobení škody), v případě subjektivní ano. Proto je velmi důležité dostatečné právní zhodnocení situace.
Náš tip
Vznik škody důkladně zdokumentujte a to předtím, než bude odstraněna (opravena apod.), ve vhodných případech u větší škody i znaleckým posudkem. Výše škody se v řadě případů nerovná vynaloženým nákladům vynaloženým na její odstranění. Pokud škodu rovnou odstraníte bez jejího dostatečného zdokumentování, neunesete často v soudním sporu své důkazní břemeno.
POTŘEBUJETE POMOCI S ŘEŠENÍM NÁHRADY MAJETKOVÉ ŠKODY? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT!
Spravovat Souhlas s cookies
Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
