Závěť: k čemu slouží a jak ji správně napsat?

Závěť: k čemu slouží a jak ji správně napsat?

Přemýšleli jste někdy o tom, že byste sepsali vlastní závěť? Jak napsat závěť a k čemu je to dobré? V jakých případech se závět vyplatí a v jakých nikoli? A jaká forma závěti je nejvýhodnější ? Všechny odpovědi najdete níže v našem článku.

sepsání závěti

K čemu slouží závěť?

Každému je zřejmě bez dalšího vysvětlování patrné, že závěť slouží jako dokument, podle kterého se po smrti zůstavitele rozdělí majetek ale rovněž také dluhy, které zanechal. Tento soubor zanechaného majetku a dluhů zůstavitele se nazývá pozůstalost.

Toto je však pouze základní popis toho, k čemu slouží závěť.

Je však vhodné se nad smyslem závěti zamyslet také více do hloubky. V tomto směru lze uvést, že závěť je jedním z možných dědických titulů, na základě kterých se mezi dědice rozděluje pozůstalost. Dalším a spolu se závětí zdaleka nejčastějším dědickým titulem je tzv. zákonná posloupnost. Zjednodušeně řečeno se jedná o to, že pakliže zůstavitel nezanechá žádnou závěť, tak namísto závěti určí dědice přímo zákon. Toto určení zákonem se nazývá zákonná posloupnost.

Pakliže nicméně zůstavitel po sobě závěť zanechá, má určení dědiců podle zanechané závěti přednost před určením dědiců podle zákona. V tomto směru lze tedy uzavřít, že závěť je dobrá mimo jiné k tomu, aby zůstavitel namísto zákona určil, kdo bude po něm dědit. To může být vhodné obzvláště v situacích, kdy zůstavitel ví, že podle zákona by po něm dědil někdo, koho má v úmyslu z dědictví naopak vyloučit.

Jak závět napsat, lépe řečeno pořídít?

Závěť je možné pořídit v souladu se zákonem hned několika způsoby. Tento článek pojednává pouze o těch nejzákladnější, avšak také naprosto nejběžnějších variantách. Ty zbylé jsou spíše zcela mimořádné a nazývají se jako „privilegované“, neboť zákon na ně klade mírnější formální požadavky. Jedná se hlavně o výjimečné situace, při kterých je možné privilegovanou závětí pořídit. Těmito privilegovanými způsoby závěti se pořizuje o pozůstalosti typicky v situaci bezprostředního ohrožení smrtí, kdy již není možné pořídit závěť některým z níže uvedených, běžných způsobů. Níže se zaměřujeme na možné formy těchto běžných variant závětí, nikoliv na samotné obsahové náležitosti závěti.

Vlastnoručně psaná závěť

Vlastnoručně psané závěti se odborně říká tzv. holografní. Ručně napsat závěť je zřejmě nejjednodušší způsob, jak lze závěť pořídit. Nepotřebujete k tomu v zásadě nic jiného, než papír a pero. Problém této závěti může spočívat v tom, že jakkoliv jí zůstavitel pořídí, pakliže se o ní nikdo nedozví, hrozí, že v dědickém řízení k ní nebude přihlédnuto.

nesepsaná vlastní rukou

Závěť je možné sepsat i jinak, než vlastní rukou. Tehdy budeme mluvit o závěti tzv. alografní. Typicky se bude jednat například o závěť sepsanou na počítači a následně vytištěnou. V takovém případě nicméně nepostačí závěť pouze ručně podepsat. V těchto případech je třeba, aby zůstavitel závěť podepsal před dvěma svědky, kterým prohlásí, že jím podepisovaná listina obsahuje jeho závěť. Tito svědci se pak na závěť rovněž podepíší a uvedou na ní údaje, podle kterých je možné je zjistit a identifikovat.

Svědkem pak nesmí být osoba nesvéprávná, anebo neznalá jazyka, v níž je závěť sepsána. Svědkem nemůže být například ani dědic nebo odkazovník, stejně tak ani osoba dědici nebo odkazovníku blízká. Stejně tak ani zaměstnanec dědice anebo odkazovníka. K platnosti ustanovení závěti učiněného případně ve prospěch některé z těchto osob se potom vyžaduje, aby je zůstavitel napsal vlastní rukou, nebo aby je potvrdili hned tři svědci. Jak je z výše uvedeného patrné, sepis alografní závěti je svázán mnohými pravidly a poskytuje relativně dost prostoru pro možnou chybu, která může záměr celé závěti zhatit.

pořízená veřejnou listinou – tj. u notáře

S ohledem na výše uvedená úskalí závětí holografní a alografní tak lze doporučit, aby zůstavitelé pro účely pořízení závěti primárně pokud možno usilovali o vyhledání notáře, a následně pořídili závěť formou notářského zápisu. Jaké to má výhody? Za prvé platí, že notář je jako právník způsobilý zajistit, aby závěť z formálního i obsahového hlediska byla bezchybná. Tedy ve výsledku aby splnila svůj nejdůležitější účel a vedla k naplnění poslední vůle zůstavitele.

Za druhé pak platí, že závěti sepsané notářem mohou být evidovány v Centrální evidenci závětí, a tedy jednak nehrozí, že by někdo se závětí neoprávněně manipuloval, a jednak se nemusíte bát ani toho, že by v dědickém řízení nebyla takto pořízená závět zohledněna. Soudní komisař, který následně dědické řízení vede, totiž vždy ověřuje, zdali zesnulý zůstavitel nemá v této Centrální evidenci závětí evidovanou závěť. V případě závětí holografní nebo alografní je naopak třeba, aby někdo do dědického řízení (zpravidla dědic) takovou závěť doložil. Jinak se s ní soudní komisař nemůže seznámit a rozdělit podle ní pozůstalost.

ZVAŽUJETE POŘÍZENÍ ZÁVĚTI A NEVÍTE, JAK POSTUPOVAT? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT. RÁDI VÁM PORADÍME NEJEN S VÝBĚREM VHODNÉ FORMY ZÁVĚTI, ALE TAKÉ S JEJÍMI OBSAHOVÝMI NÁLEŽITOSTMI.

Uznání dluhu a jeho výhody

Uznání dluhu a jeho výhody

Klienti se na nás nezřídka kdy obrací s žádostí o pomoc s dlužníkem, který sice tvrdí, že má zájem svůj dluh uhradit, avšak momentálně toho není z různých důvodů schopen. V takových případech klientům doporučujeme, aby se s dlužníkem domluvili na postupu, o kterém si více řekneme v tomto článku.

Uznání dluhu

Uznání dluhu a jeho výhody pro věřitele, ale i pro dlužníky

Uznání dluhu je jednostranné právní jednání dlužníka, kterým tento potvrzuje existenci a výši dluhu vůči věřiteli. Vedle smluvní pokuty se jedná o prostředek, kterým lze dluh tzv. utvrdit. Zákon přímo vyžaduje, aby prohlášení dlužníka, kterým uznává svůj dluh, bylo učiněno písemně. Tato forma jednak posiluje právní pozici věřitele, zároveň však zabraňuje případným sporům o to, jaký dluh a v jaké výši dlužník skutečně uznal. Pro úplnost podotýkáme, že toto může být rovněž učiněno v rámci dohody. V té si dlužník s věřitelem mohou ujednat příp. podmínky, za kterých dojde ke splnění uznaného dluhu.

Výhody pro věřitele:

  • Posílení důkazní pozice: písemné prohlášení dlužníka o uznání dluhu slouží jako silný důkaz k prokázání existence a výše dluhu v době jeho uznání. Věřitel tak má v případě sporu s dlužníkem usnadněnou pozici při prokazování svého nároku.
  • Přerušení promlčení: uzná-li dlužník svůj dluh, přerušuje se tímto běh promlčecí lhůty; věřiteli započne běžet nová promlčecí lhůta v délce 10 let, ve které může svůj nárok uplatnit.

Zjednodušení vymáhání dluhu: díky uznání dluhu je vymáhání pohledávky soudní cestou pro věřitele jednodušší a rychlejší. Soud nemusí provádět rozsáhlé dokazování ohledně existence a výše dluhu, jelikož tyto skutečnosti vyplývají z písemného prohlášení, na jehož základě dlužník svůj dluh uznal.

Výhody pro dlužníka:

  • Jasná právní situace: Uznáním dluhu dochází k jasnému definování vztahu mezi věřitelem a dlužníkem. Obě strany tedy vědí, z jakého důvodu dluh vznikl a jaká je jeho výše, popř. jakým způsobem bude dluh splácen.
  • Možnost dohody o splátkách: pokud dlužník věřiteli nic nenabídne, nemůže od věřitele očekávat jakékoli ústupky z jeho strany při vymáhání splatného dluhu. Nabídne-li proto dlužník věřiteli uznání dluhu, může věřitel ochotu domluvit se s dlužníkem na úhradě jeho dluhu ve splátkách. Splátkový kalendář přitom umožňuje dlužníkovi splnit dluh v delším časovém horizontu. Může se tak vyhnout možnému soudnímu vymáhání ze strany věřitele; 

Zamezení sporů: Uznání dluhu snižuje riziko sporů s věřitelem ohledně existence a výše dluhu, kdy mezi věřitelem
a dlužníkem je specifikace dluhu postavena na jisto.

Kdy je vhodné dluh uznat?

Uznání dluhu je vhodné v jakémkoli případě, kdy chce věřitel posílit svoji pozici a usnadnit vymáhání dluhu, popř. dlužník v jednání s věřitelem usiluje o benevolentnější podmínky při splacení dluhu, o kterém mezi nimi není sporu. Tento postup lze proto doporučit v následujících situacích:

  • Pokud neexistuje smlouva, na základě které dluh vznikl, v písemné formě
  • Pokud je dluh již promlčený
  • Pokud má věřitel obavy z nesplácení dluhu dlužníkem
  • Pokud se věřitel a dlužník dohodnou na splátkovém kalendáři

Jak správně uznat dluh?

Pro uznání dluhu je důležité, aby dlužník písemně specifikoval:

  • Komu dluží: označení věřitele
  • Kolik dluží: konkrétní částka dluhu
  • Za co dluží: důvod vzniku dluhu (např. dluh ze smlouvy vzniklý za poskytnuté služby)
  • Podpis dlužníka: datum a podpis dlužníka (tento může být pro posílení důkazní situace úředně ověřen)

Uznání dluhu je mocný nástroj, který věřiteli umožňuje posílit jeho pozici a zjednodušit vymáhání dluhu, dlužníkovi pak zajišťuje jasnou právní situaci a možnost dohody o splátkách.

Náš tip

Pokud máte dlužníka, který nesplácí dluh, zvažte, zda není vhodné uznat dluh a obrátit se na advokáta, který vám pomůže řádně uplatnit váš nárok a provést vás celým vymáhacím procesem.

POTŘEBUJETE POMOCI S VYMOŽENÍM VAŠÍ POHLEDÁVKY? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

Nový zákon o povinném ručení: Co se změnilo?

Nový zákon o povinném ručení: Co se změnilo?

Pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, běžně známé jako povinné ručení, je nezbytnou součástí vlastnictví vozidla. Tato povinnost zajišťuje krytí škod na majetku nebo zdraví způsobených provozem vozidla, což zahrnuje nejen vážné nehody, ale i drobné kolize na parkovišti.

Dne 1.4. vstoupil v účinnost nový zákon č. 30/2024 Sb. (o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), který nahrazuje předchozí legislativu z roku 1999. Tento nový předpis přináší několik významných změn, včetně přenesení povinnosti pojištění z vlastníka na provozovatele vozidla a zrušení zelených karet ve prospěch elektronické evidence od 1. října 2024. Podrobnosti najdete níže.

Nový zákon o povinném ručení

Odpovědnost má nyní provozovatel

Dříve musel pojištění sjednat vlastník vozidla. Nový zákon však tuto povinnost přesouvá na provozovatele vozidla. Provozovatel vozidla je osoba, která je zapsána v registru silničních vozidel jako vlastník, pokud není uvedena jiná osoba jako provozovatel. To znamená, že řidiči, kteří si vozidlo půjčí krátkodobě, nejsou povinni sjednat pojištění.

Často bude provozovatelem i nadále vlastník vozidla, ale může jím být také osoba, která má s vlastníkem smlouvu o užívání vozidla. Rozhodující je obsah této smlouvy a rozsah převedených práv a povinností.

Zelené karty se ruší

Od 1. října 2024 nový zákon ruší papírové zelené karty jako doklad o pojištění odpovědnosti při provozu vozidla v České republice. Místo nich bude fungovat elektronická evidence.

Přesto je stále vhodné mít zelenou kartu při cestách do zahraničí. Tuto kartu vydává pojišťovna na žádost pojistníka. Pro zahraniční vozidla ji vystavuje Česká kancelář pojistitelů při sjednání pojištění.

Limity pojistného plnění se navýšily

Nový zákon zvyšuje limity pojistného krytí z původních 35 milionů Kč na 50 milionů Kč při újmě na zdraví na osobu a na 50 milionů Kč při majetkové škodě, bez ohledu na počet poškozených.

Pokud máte nyní sjednané povinné ručení s nižšími limity, byly tyto limity automaticky navýšeny na 50 milionů Kč k datu účinnosti zákona, a to bez vlivu na výši pojistného.

definice pojmu „vozidlo“ se rozšířila

Dřívější zákon vyjmenovával typy vozidel, které pojištění nepotřebovaly, jako vozíky pro invalidy nebo jízdní kola. Nový zákon o povinném ručení používá jednotné kritérium konstrukční rychlosti a hmotnosti. Pojištění je nyní povinné pro:

  • Motorová vozidla určená k pohybu po zemi s výjimkou kolejových vozidel, poháněná mechanickým pohonem, pokud jejich maximální konstrukční rychlost přesahuje 25 km/h nebo mají provozní hmotnost vyšší než 25 kg a maximální konstrukční rychlost vyšší než 14 km/h.
  • Přípojná vozidla určená k použití s těmito vozidly.

Do této kategorie spadají i mopedy, pokud splňují výše uvedené podmínky. Výjimka se týká jen mopedů s pomocným pohonem, který slouží pouze jako podpora pro šlapání. Z toho vyplývá dobrá zpráva, a to že elektrokola povinné ručení nepotřebují.

Povinné ručení je ale nutné i pro elektro koloběžky, pokud splňují uvedené rychlostní a hmotnostní limity. Koloběžkáři se ale nemusí děsit. Ačkoliv jde o drobnou administrativní zátěž, průměrná roční výše povinného ručení se pohybuje v řádu pár stokorun.

co si z toho odnést?

Nový zákon o povinném ručení přináší změny v souladu s evropskými směrnicemi a zjednodušuje předchozí nepřehlednou legislativu. I když se v říjnu 2024 zruší zelené karty, základní povinnosti většinou zůstávají. Vlastníte-li ale elektro koloběžku, nejspíš bude potřeba sjednat si povinné ručení.

Náš tip

Ujistěte se, že vaše vozidlo je pojištěné a že nemáte žádné nedoplatky na pojistném. Jízda bez pojištění je přestupek a může přinést zbytečné komplikace při řešení pojistných událostí. Opatrnost je vždy na místě.

ŘEŠÍTE, ZDA JE VÁMI VYBRANÁ POJISTKA VÝHODNÁ? DOKÁŽEME SMLOUVU POSOUDIT A VYHODNOTIT RIZIKA. NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

Na co mám nárok jako oběť dopravní nehody?

Na co mám nárok jako oběť dopravní nehody?

Pokud jste se stali obětí dopravní nehody, pak byste měli vědět na jaké typy finančního odškodnění můžete mít nárok. Je přitom nerozhodné, zdali jste byli dopravní nehody účastni jako chodec anebo jste řídili jiné auto, motocykl, kolo anebo jiný dopravní prostředek.

Nárok po dopravní nehodě

Náhrada škody na majetku

Předně lze zmínit, že můžete uplatňovat nárok na náhradu škody vzniklé na vašem majetku. Typicky se bude jednat o škodu vzniklou na vašem automobilu, který vám někdo nabourá. Může to být ale například také škoda vzniklá na vašem motocyklistickém vybavení, drahém oblečení či jiných hodnotných doplňcích, které jste měli zrovna u sebe a došlo k jejich poškození.

Bolestné

Pokud při nehodě utrpíte zdravotní úraz, budete mít zpravidla nárok na tzv. bolestné. Bolestné je odškodnění za vytrpěné bolesti v souvislosti se zraněním, které vám při nehodě bylo způsobeno, případně také za bolesti vzniklé při následné s tím související operaci. Toto bolestné vyčísluje zpravidla soudní znalec.

odškodnění trvalých následků

Pokud je navíc vaše zranění takového rázu, že zanechá trvalé následky, budete mít rovněž nárok na odškodnění těchto trvalých následků. Dle závažnosti těchto trvalých následků přitom tento váš nárok může dosahovat výše jak několika set tisíc korun českých, tak dokonce i několika milionů korun českých. Nemusí se přitom nutně jednat jen o způsobení invalidity. Trvalé následky zpravidla zanechá například i pouhá zlomenina. Také tyto trvalé následky vyčísluje obvykle soudní znalec. Jejich vyčíslení je pak možné až ve chvíli, kdy dojde k ustálení zdravotního stavu.

odškodnění dočasných následků

Zákon potom umožňuje rovněž odškodnění dočasných následků v případě újmy na zdraví. Jedná se zjednodušeně řečeno o dočasnou nemožnost obvyklého způsobu života. Například pokud jste byli nuceni strávit vánoční svátky z důvodu dopravní nehody hospitalizací v nemocnici, můžete požadovat odškodnění za takto vzniklou újmu.

Náhrada ušlého výdělku

V neposlední řadě pak budete mít jako oběť dopravní nehody obvykle také nárok na náhradu ušlého výdělku zpravidla po dobu vaší pracovní neschopnosti. Pokud jste jako oběť dopravní nehody zaměstnancem, bude vám po dobu této pracovní neschopnosti hrazena nejprve náhrady mzdy / platu ze strany zaměstnavatele, a následně dávky nemocenské. Nicméně tyto náhrady / dávky jsou nižší, nežli odměna, kterou byste od zaměstnavatele obdrželi v případě řádného výkonu zaměstnání. Tento rozdíl je možné tudíž požadovat v rámci náhrady ušlého výdělku. Pokud je potom váš návrat do zaměstnání z důvodu vážnosti způsobeného zranění zcela znemožněn, můžete požadovat například i určitou pravidelnou „rentu“ ve výši výdělku, který byste za normálních okolností dosahovali. Případně je možné namísto této „renty“ požadovat i jednorázovou náhradu, tzv. odbytné.

I za situace, kdy nejste zaměstnancem, a například podnikáte jako OSVČ, je potom možné podobně požadovat náhradu za ušlý zisk. Například náhradu za ušlé zakázky, které jste z důvodu pracovní neschopnosti nemohli provést.

Další nároky a nároky příbuzných obětí

Výše vypočtené typy nároků oběti dopravní nehody představují nejčastěji se vyskytující nároky v souvislosti s dopravní nehodou. Mezi těmi dalšímu mohou být dále také například nárok na náhradu za související právní zastoupení při uplatňování těchto nároků.

Nároky na odškodnění mohou mít také příbuzní oběti dopravní nehody (zejména v případě úmrtí oběti dopravní nehody). Případně také osoby, které oběť dopravní nehody vyživovala a finančně zajišťovala.

Vůči komu nároky uplatnit?

Veškeré tyto nároky je pak možné uplatnit vůči viníku dopravní nehody. Jednodušší však zpravidla bude se nejprve obrátit na pojišťovnu, u které má takový viník dopravní nehody sjednané povinné ručení. To bude možné samozřejmě jen za situace, kdy tento viník řídil vozidlo, na které se povinnost mít sjednané povinné ručení vztahuje. Pokud se viník nehody účastnil této nehody například jako cyklista či chodec, pak zpravidla nezbyde, než dané nároky uplatňovat přímo vůči němu. Pokud potom viník dopravní nehody neměl sjednané povinné ručení u žádné pojišťovny, ačkoliv k tomu byl povinen, případně viník z místa nehody ujel a je neznámý, je možné se obrátit na Českou kancelář pojistitelů. Ta v takovýchto případech poskytuje náhrady namísto odpovědnostní pojišťovny.

STALI JSTE SE OBĚTÍ DOPRAVNÍ NEHODY A NEVÍTE SI RADY, JAK POSTUPOVAT DÁLE? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

Co dělat, když vám zaměstnanec způsobí škodu?

Co dělat, když vám zaměstnanec způsobí škodu?

Život je leckdy nepředvídatelný, a i sebeopatrnějším lidem se stane, že něco rozbijí, zničí, nebo jinak způsobí škodu svému zaměstnavateli. Není to potěšující situace pro žádnou ze stran a chybující strana musí škodu nahradit. Otázkou je pouze to, v jaké míře má k tomu povinnost ze zákona a jak zákon na podobné situace pamatuje. Co můžete jako zaměstnavatel žádat po zaměstnanci, který vám způsobil škodu, si řekneme v následujících řádcích.

Kdy zaměstnanec odpovídá za škodu?

Za jakou škodu odpovídá zaměstnanec?

Obecně platí, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněnými porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Může se stát i to, že spoluvinu nese samotný zaměstnavatel. V takovém případě se povinnost zaměstnance nahradit škodu poměrně omezí. Důležitým faktem je však stejně to, že zavinění zaměstnance je zaměstnavatel povinen prokázat.

Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby se podílel na náhradě škody, která byla zaměstnavateli způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možné nahradit jinak.

Zaměstnanec ale není povinen nahradit škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem.

Schodek na svěřených hodnotách a ztráta svěřených věcí

Samostatnou kapitolou je schodek na svěřených hodnotách, kterému se v lidské řeči říká hmotná odpovědnost, a ztráta svěřených věcí.

Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách. Nejtypičtějším příkladem z běžného života může být manko pokladní v obchodě na konci směny.

Zaměstnanec je rovněž povinen nahradit škodu způsobenou ztrátou nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných věcí, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Může se jednat například o pracovní oblečení nebo nářadí.

V jakém rozsahu je zaměstnanec povinen škodu nahradit?

Ptáme-li se na rozsah náhrady škody, musíme si důvod jejího vzniku rozdělit tak, jak jsme to udělali výše.

Obecně má zaměstnanec povinnost škodu nahradit v penězích, jestliže neodčiní škodu tím, že uvede věci v předešlý stav. Vznikla-li škoda nedbalostním jednáním zaměstnance, nesmí požadovaná náhrada škody u jednoho zaměstnance překročit částku rovnou čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto však neplatí v případě, kdy zaměstnanec škodu způsobil úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek – takový zaměstnanec má povinnost škodu nahradit v plné výši.

Zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu vzniklou schodkem na svěřených hodnotách nebo způsobenou ztrátou svěřených věcí, je povinen nahradit tuto škodu v plné výši.

Je důležité upozornit na to, že náhrada škody způsobené zaměstnancem je samostatným nárokem zaměstnavatele a není započitatelná na mzdu zaměstnance. Vykonává-li zaměstnanec práci v souladu s pracovní smlouvou, má nárok na odměnu za vykonanou práci. Zaměstnavatel nesmí tuto odměnu krátit tím, že bude srážet zaměstnanci ze mzdy náhradu škody. Jedná se o velice častou chybu zaměstnavatelů, kteří to dělají z obavy, že by jim zaměstnanec odmítl škodu nahradit. Museli by pak absolvovat zdlouhavé soudní řízení, aby se náhrady škody domohli, avšak zaměstnanec by v takovém případě mohl zaměstnavatele úspěšně žalovat na plnění – uhrazení zkrácené mzdy v plné výši.

POTŘEBUJETE ŘEŠIT NÁHRADU ŠKODY? NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!