Překážky v práci na straně zaměstnance aneb kdy zaměstnanec nemusí do práce

Překážky v práci na straně zaměstnance aneb kdy zaměstnanec nemusí do práce

Překážky v práci jsou zjednodušeně řečeno skutečnosti, které zaměstnanci brání ve výkonu práce. S určitou mírou nadsázky a zjednodušení lze jinými slovy říci, že se jedná o důvody, pro které zaměstnanec nemusí jít do práce, aniž by však postupoval protiprávně a zaměstnavatel mu to mohl vyčítat. V našem článku si některé překážky na straně zaměstnance rozebereme podrobněji.

xr:d:DAFw83N8-bY:66,j:7145385744488128256,t:24041510

Rozdělení překážek v práci

Zákoník práce rozděluje překážky v práci následovně:

  • na straně zaměstnavatele,
  • na straně zaměstnance

Tento článek se dále věnuje pouze vybraným překážkám v práci na straně zaměstnance, zejména těm, o jejichž existenci zaměstnanci častokrát neví. V článku níže tak nejsou blíže rozebírány typické překážky v práci na straně zaměstnance, kterými jsou kromě těch níže uvedených také zejména dočasná pracovní neschopnost, mateřská dovolená, rodičovská dovolená, otcovská dovolená a řada dalších.

Níže tedy uvádíme situace (překážky v práci na straně zaměstnance), ve kterých má zaměstnanec nárok na pracovní volno, v některých případech dokonce i placené.

svatba

Zaměstnanec má například nárok na pracovní volno na 2 dny na vlastní svatbu, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu. Náhrada mzdy nebo platu přísluší však pouze za 1 den. Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytne také rodiči na 1 den k účasti na svatbě dítěte a ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu dítěti při svatbě rodiče.

Narození dítěte

Pracovní volno se poskytne zaměstnanci na nezbytně nutnou dobu:

  • s náhradou mzdy nebo platu k převozu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět,
  • bez náhrady mzdy nebo platu k účasti při porodu manželky (družky).

Přestěhování

Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu se poskytne zaměstnanci na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 2 dny při přestěhování zaměstnance, který má vlastní bytové zařízení; jde-li o přestěhování v zájmu zaměstnavatele, poskytne se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu.

Vyhledání nového zaměstnání

Pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru se poskytne zaměstnanci na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu odpovídající výpovědní době v délce dvou měsíců. Ve stejném rozsahu se poskytne pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu před skončením pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů. Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat.

Shrnutí

Článek výše pojednává o vybraných situacích, při kterých má zaměstnanec nárok na pracovní volno. V některých případech dokonce také na pracovní volno placené. Nejedná se rozhodně o úplný výčet, ale pouze o názorný výčet důvodů, o kterých mnohdy zaměstnanci vůbec neví. Z těch dalších lze závěrem již jen stručně bez dalšího rozvedení zmínit například ještě tyto důvody:

  • vyšetření nebo ošetření zaměstnance,
  • volno pro účast na pohřbu při úmrtí některých příbuzných,
  • doprovod rodinného příslušníka k vyšetření nebo ošetření,
  • darování krve a dalších biologických materiálů,
  • a další.

Lze shrnout, že na straně zaměstnance existuje celá plejáda důvodů, které omlouvají jeho nepřítomnost v práci. Jakkoliv platí, že v uvedených případech je zaměstnavatel zásadně povinen nepřítomnost zaměstnance v práci omluvit (a v některých případech mu dokonce zaplatit náhradu mzdy nebo platu), pakliže zaměstnanec o nějaké překážce v práci na jeho straně ví dopředu, určitě by měl o tomto zaměstnavatele dopředu také informovat. To zaměstnavateli umožní se dané situaci přizpůsobit tak, aby mu nevznikla v důsledku nepřítomnosti zaměstnance v práci zcela zbytečná a snadno odvratitelná újma.

POTŘEBUJETE PORADIT V OBLASTI PRACOVNÍHO PRÁVA? NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!

Nároky zaměstnance z neplatného rozvázání pracovního poměru

Nároky zaměstnance z neplatného rozvázání pracovního poměru

Pokud vám zaměstnavatel dal výpověď, okamžitě zrušil pracovní poměr, nebo došlo k jinému rozvázání pracovního poměru, můžete se bránit u soudu, pokud nesouhlasíte s důvody, pro které jste „dostali padáka“. Nesouhlasit můžete například proto, že důvod není dán podle zákona, ale i proto, že se vám v současném zaměstnání líbí a nechcete jej opustit. Relevantní je však pouze nedodržení zákonného důvodu pro rozvázání pracovního poměru. Jak je to v takovém případě s vašimi nároky, se dozvíte níže.

neplatné rozvázání pracovního poměru

Jak postupovat, když s výpovědí nesouhlasíte?

V prvé řadě musíte bezodkladně oznámit zaměstnavateli, že s výpovědí nesouhlasíte a požadujete další přidělování práce. To můžete učinit sami, avšak vždy písemně a zajistěte, abyste měli důkaz o tom, že jste tuto okolnost zaměstnavateli sdělili. Pak se musíte obrátit na soud, s čím už vám spíše pomůže právník.

Zákon je také poměrně přísný ohledně doby, kdy musíte návrh na vyslovení neplatnosti výpovědi k soudu podat. Pro porovnání – u běžné pohledávky se váš nárok promlčí standardně za 3 roky ode dne splatnosti, a času tak máte relativně dost, kdy i po 3 letech váš nárok nezaniká, jen je jaksi „oslaben“. Návrh na vyslovení neplatnosti výpovědi ale musíte učinit do 2 měsíců, ode dne, kdy s vámi byl rozvázán pracovní poměr. Poté vám toto právo bez dalšího zaniká.

Jaké máte práva a povinnosti?

Pokud tedy projevíte nesouhlas, požádáte o další přidělování práce a včas podáte žalobu, pak soudní praxe dospěla k závěru, že se tyto právní vztahy nemohou řídit pracovní smlouvou, nebo jinými předpisy zaměstnavatele, jako kdyby pracovní poměr trval. Jak jsme zmínili výše, vztah se poté řídí speciální úpravou zákoníku práce.

Nicméně rozhodne-li se zaměstnavatel, že až do vyřešení sporu o platnost rozvázání pracovního poměru vám bude přidělovat práci, musí vás jednak vyzvat k nástupu do práce, jednak vám musí opravdu práci přidělovat, kdy ji musíte konat a plnit přidělené pracovní povinnosti.

Pokud se tak nestane, jedná se o „problém“ zaměstnavatele, avšak přesto máte nárok na náhradu mzdy nebo platu za období, po kterou jste práci nevykonávali. Nepřiděluje-li vám zaměstnavatel práci, nebrání to samo o sobě tomu, abyste navázali pracovněprávní vztah s jiným zaměstnavatelem. Musíte však být připraveni na výzvu „prvního“ zaměstnavatele nastoupit do práce, jinak by mohlo dojít k porušení pracovních povinnosti.

náhrada mzdy během sporu

Náhrada mzdy (platu) náleží zaměstnanci ve výši průměrného hrubého výdělku. A to za celé období, po kterou běží spor o neplatnost rozvázání pracovního poměru.

Pokud by vám mělo být přiznáno více než 6 měsíčních mezd (platů), může soud na návrh zaměstnavatele jeho povinnost k náhradě mzdy nebo platu za další dobu přiměřeně snížit. Soud při svém rozhodování přihlédne zejména k tomu, zda byl zaměstnanec mezitím jinde zaměstnán. Zajímá ho, jakou práci tam konal a jakého výdělku dosáhl nebo proč se do práce u původního zaměstnavatele nezapojil.

Mohou se stát i případy, kdy vás v mezidobí zaměstnavatel znovu do zaměstnání přijme na základě nové pracovněprávní smlouvy. V takovém případě pak, není možno pominout ta ustanovení zákoníku práce, která upravují nároky zaměstnance na dovolenou. A to včetně nároku na náhradu mzdy nebo platu za tuto dovolenou a způsobu jeho výpočtu. Jinými slovy, za období sporu se zaměstnavatelem o neplatnosti rozvázání pracovního poměru máte nárok na „placenou dovolenou“. Samozřejmě za předpokladu, že soud shledá neplatnost daného rozvázání a dojde k uzavření nové smlouvy. 

VYhráli jste spor – a co dál?

Pokud vám soud dá za pravdu a shledá neplatnost rozvázání pracovního poměru a chcete-li dál pracovat u tohoto zaměstnavatele, tuto skutečnost mu rovněž musíte oznámit, a to písemně. V opačném případě může nastat tzv. právní fikce skončení pracovního poměru dohodou.

DOSTALI JSTE VÝPOVĚĎ A DOMNÍVÁTE SE, ŽE TO BYLO NEPRÁVEM? NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!

Uzavřeli jste smlouvu o dílo, ale nebylo vám dodáno slíbené plnění?

Uzavřeli jste smlouvu o dílo, ale nebylo vám dodáno slíbené plnění?

Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést sjednané dílo na své nebezpečí a objednatel se zavazuje zaplatit sjednanou cenu. Ačkoliv je možné uzavřít smlouvu o dílo v jakékoli formě, tedy i v ústní, důrazně doporučujeme sjednat ji v písemné formě a to pro posílení pozice při případném vymáhání.

Smlouva o dílo

Zhotovitel nesplnil v řádném termínu. Co teď?

V první řadě je vhodné kontaktovat zhotovitele a upozornit ho, že lhůta ke zhotovení díla se chýlí ke konci, nebo už uplynula. Pokud jednáte s poctivou protistranou, je možné že se omluví za zpoždění z důvodu velkého množství zakázek. Následně společně upravíte konečný termín a za prodlení zhotovitele obdržíte slevu jako omluvu. 

Taková situace však v naší praxi není moc častá a obvykle zhotovitel neplní proto, že to z jeho strany není možné nebo chtěné. V takových případech zhotovitel dobrovolně nesplní svoji povinnost a je nutné vyhledat právní pomoc, díky které se domůžete svých nároků. 

Možnost vymáhání vaší pohledávky závisí na úpravě smlouvy o dílo, zejména zda je ve smlouvě upraveno oprávnění objednatele odstoupit od smlouvy v případě prodlení zhotovitele. Pokud toto smlouva neupravuje, postupuje se podle občanského zákoníku

Dle ustanovení občanského zákoníku může objednatel odstoupit od smlouvy o dílo v důsledku podstatného porušení povinnosti zhotovitelem. Písemné vyhotovení odstoupení od smlouvy je nutné doručit zhotoviteli díla. Pokud již bylo z vaší strany finančně plněno, měl by být zhotovitel v odstoupení od smlouvy dále vyzván k navrácení poskytnutého plnění, které je drženo bez právního důvodu.

Zhotovitel vám nevrátil poskytnutou zálohu na dílo?

To, že zhotovitel i po odstoupení od smlouvy o dílo nechce vrátit již zaplacenou zálohu je poměrně časté. Stává se, že poskytnuté plnění již použil k vlastnímu účelu a že v době doručení odstoupení od smlouvy nedisponuje poskytnutými penězi. To však nic nemění na skutečnosti, že bylo po právu odstoupeno od smlouvy. A tím odpadl právní důvod, na základě kterého má zhotovitel peněžní prostředky. 

Jako první krok k získání svých prostředků doporučujeme zaslat zhotoviteli předžalobní výzvu. Pokud se již v tomto kroku necháte zastoupit advokátem, bude mít toto jednání pozitivní vliv na objednatele. Dáte mu tím jasně najevo vaše odhodlání získat své peníze zpět. 

Pokud by zhotovitel nereagoval ani na předžalobní výzvu a peníze dobrovolně nevrátil, bude následovat žaloba na vydání bezdůvodného obohacení podaná u příslušného soudu. Jestliže je vymáhaná částky menší než 1 milion korun, je nejefektivnější podat návrh na soud prostřednictvím elektronického platebního rozkazu

Když soud uzná váš nárok, uloží zhotoviteli povinnost vydat bezdůvodné obohacení i se zákonným úrokem z prodlení. V případě plného úspěchu pak navíc uloží zhotoviteli povinnost nahradit náklady řízení. 

Pokud by však zhotovitel nevydal peněžité prostředky ani v soudem stanovené lhůtě, je dalším krokem návrh na zahájení exekučního řízení. Soudní exekutor má dostatek oprávnění, které mu umožňují získat od zhotovitele dlužnou částku, avšak za podmínky, že zhotovitel má dostatek prostředků k její úhradě.  

A o tom, jak postupovat v případě, že zhotovitel nemá dostatek prostředků k úhradě vymáhané pohledávky v rámci exekučního řízení, si řekneme v některém z dalších článků.  

Náš tip

  • Sjednejte smlouvu o dílo tak, abyste byl dostatečně chráněn před jednáním zhotovitele porušující smlouvu.  
  • Neotálejte s vymáháním své pohledávky. Pozor na promlčecí lhůtu! Situaci řešte raději hned v okamžiku prodlení zhotovitele.
  • Vše ohledně smluvního vztahu dostatečně dokumentujte. Ať máte v případě řízení před soudem dostatek důkazů ohledně prodlení zhotovitele a jeho nečinnosti.

POTŘEBUJETE-LI PORADIT, NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!

Co dělat, jestliže vám zvíře způsobilo škodu na majetku?

Co dělat, jestliže vám zvíře způsobilo škodu na majetku?

Stalo se vám někdy, že jste v parku viděli pobíhat nevychovaného psa bez vodítka, který nedbá povelů svého páníčka? A říkali jste si, že je jen otázkou času, než způsobí nějakou škodu? V tomto článku se dozvíte, jaké kroky podstoupit k ochraně vašich práv, když se něco takové stane.

Škoda na majetku způsobená zvířetem

kdo hradí škodu způsobenou zvířetem?

Dle občanského zákoníku nahradí škodu vlastník zvířete, a to bez ohledu na skutečnost, zda bylo zvíře pod dohledem vlastníka nebo osoby, která měla zvíře svěřené. Ustanovení občanského zákoníku se vztahuje na všechna zvířata, která mají vlastníka. Nezáleží proto na tom, jestli jde o domácí zvíře, zajaté zvíře nebo zkrocené divoké zvíře. Pokud však zvíře způsobilo škodu pod dohledem osoby odlišné od vlastníka, je tato osoba povinna nahradit škodu společně a nerozdílně s vlastníkem zvířete. Jinými slovy náhradu škody můžete požadovat po vlastníkovi i po tom, kdo měl zvíře pod dohledem, současně.

Škodu způsobenou zvířetem je jeho vlastník povinen nahradit vždy. A to i bez ohledu na to, zda při chovu nebo dohledu nad zvířetem porušil svoji povinnost. Jedná se o případ tzv. objektivní odpovědnosti za škodu, kdy není vyžadováno zavinění. Naopak, pokud by se chtěl například vlastník zvířete zprostit viny, musel by on prokázat, že nezanedbal dohled.

Občanský zákoník počítá také s případy, kdy se může vlastník zvířete zprostit povinnosti k náhradě škody, a to v případě tzv. svémocného odnětí zvířete. Jednalo by se například o situaci, kdy třetí osoba vypustí stádo ovcí na silnici bez vědomí vlastníka tohoto stáda. Zpravidla pak bude odpovědná ta osoba, která zvířata vypustila.

Kdy vzniká povinnost hradit újmu?

Pokud by došlo k soudnímu řízení ohledně náhrady škody způsobené zvířetem, je poškozený tím, kdo musí prokazovat důkazy a předpoklady vzniku povinnosti nahradit újmu, a to že v důsledku chování zvířete vznikla poškozenému škoda. Prokazuje se tedy, že mezi chováním zvířete a škodou je příčinná souvislost. 

Škoda může být jak majetkové, tak i nemajetkové povahy. Pokud by například došlo k útoku zvířete na člověka a ten utrpěl újmu na zdraví – tedy nějaké zranění, má nárok na bolestné, náhradu za ztížení společenského uplatnění a zároveň na náhradu veškerých výdajů spojených s léčením zranění a samozřejmě na náhradu majetkové škody – například za roztrhané oblečení.

Způsoby náhrady škody

  • Občanský zákoník upřednostňuje náhradu škody formou naturální restituce, tj. uvedením v předešlý stav. Což většinou není možné, a proto lze žádat nahrazení škodu typicky v penězích. 
  • Nemajetková újma (újma na zdraví) je nahrazována přiměřeným zadostiučiněním, které se poskytuje v penězích, ledaže by bylo možné újmu odčinit jiným způsobem. 

jak postupovat, pokud vám cizí zvíře způsobilo škodu?

Ideálním způsobem by byla společná dohoda vlastníka zvířete (nebo jiné osoby) a poškozeného. V takovém případě majitel zvířete uzná svoji odpovědnost a zaplatí vámi vyčíslenou škodu. Takto to však v praxi často neprobíhá a vlastníci zvířat odmítají přijmout zodpovědnost za svého mazlíčka. Pak lze jedině doporučit zavolat Policii ČR, aby identifikovali škůdce a vy jste tak měli možnost se bránit proti konkrétní osobě i u soudu, příp. v rámci přestupkového řízení, kde také můžete požadovat náhradu škodu. Kdyby nebylo zahájeno přestupkové řízení, budete mít alespoň možnost se dostat k identifikačním údajům škůdce a lze proti němu brojit žalobou u civilního soudu. 

náš tip

Útoky zvířetem nejsou předmětem pouze civilních sporů nebo správního řízení, ale v případě cíleného útoku na úmyslný povel vlastníka zvířete se může jednat i o trestný čin. Proto je vhodné vše zkonzultovat s odborníkem, díky kterému dosáhnete maximální ochrany vašich práv!

NEVÍTE SI RADY, JAK VYMÁHAT NÁHRADU ŠKODY? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

Využijte smluvní pokutu k posílení svého postavení!

Využijte smluvní pokutu k posílení svého postavení!

Uzavíráte smlouvu a nejste si jisti, zda bude druhá strana plnit řádně a včas? V tomto článku vám poradíme, jak díky smluvní pokutě smlouvu ošetřit tak, aby se zvýšila vaše šance na uspokojení pohledávky nebo alespoň vyrovnala vzniklá škoda!

Smluvní pokuta

Smluvní pokuta je utvrzovacím institutem, který vytváří psychologický a ekonomický tlak na dlužníka, aby dostál svým povinnostem. Smyslem smluvní pokuty je, vedle donucení dlužníka, také náhrada újmy na straně věřitele, která mu vznikla v důsledku porušení povinnosti dlužníka. 

Jak správně sjednat smluvní pokutu?

Smluvní pokuta by se měla vázat k porušení konkrétní povinnosti. Judikatura dovozuje, že smluvní pokutu můžete ujednat jen pro porušení povinnosti a nikoliv pro případ výkonu práva.  Ve smlouvě by tak měla být jasně a přesně definována konkrétní povinnost, ke které se smluvní povinnost váže. 

Smluvní pokutu musíte stanovit v přiměřené výši, nebo alespoň musíte uvést způsob jejího výpočtu. Výše smluvní pokuty není zákonem limitována. Ale z judikatury je dovozována hranice 0,50 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Některé soudy takto stanovenou smluvní pokutu hodnotily jako nepřiměřenou, avšak jiné soudy připouštěly i 1 % denně z dlužné částky. Vždy záleží na konkrétní situaci a funkci smluvní pokuty. 

Smluvní pokuta si můžete sjednat jak v penězích, tak i v nepeněžitém plnění. Věřitel tak může při porušení povinnosti dlužníka požadovat například vydání věci, vykonání činnosti nebo jiné nepeněžité plnění. 

Jak je to s vymáháním smluvní pokuty?

Pokud dlužník poruší povinnost, která je spjata se smluvní pokutou, nemusí věřitel dokazovat zavinění dlužníka ve formě nedbalosti nebo úmyslu. Smluvní pokuta je nezávislá na subjektivních nebo objektivních skutečnostech, které nemohl dlužník ovlivnit. Je proto povinen smluvní pokutu uhradit i bez svého zavinění. 

Zákon vylučuje nárok na náhradu škody, která vznikla porušením povinnosti kryté smluvní pokutou. Proto je při sjednávání smluvní pokuty důležité si promyslet, zda způsobená škoda nebude vyšší než sjednaná smluvní pokuta. Ustanovení o náhradě škody je však dispozitivní a smluvní strany se od něj mohou odchýlit. Pro takové případy doporučujeme ve smlouvě uvést, že se smluvní pokuta nedotýká práva věřitele domáhat se náhrady škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti, ke které se peněžitá nebo nepeněžitá smluvní pokuta vztahuje. 

Pozor na nepřiměřenou smluvní pokutu!

Soud může na návrh dlužníka moderovat nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu, pokud z tříkolového testu přiměřenosti vyjde najevo, že je smluvní pokuta nepřiměřená. V prvním kroku soud zjistí funkci, jakou smluvní pokuta plnila. V druhém kroku soud zjistí, zda je smluvní pokuta s ohledem na okolnosti konkrétního případu přiměřená, či zda by měla být moderována. Pokud soud dojde k závěru, že je výše smluvní pokuty nepřiměřená, sníží ji na přiměřenou výši se zřetelem k funkci, kterou má plnit a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. 

Náš tip

Smluvní pokutu jako ochranný institut využívají smluvní strany v praxi docela často Stává se však velmi nezřídka, že je ujednání o smluvní pokutě neplatné. Typicky se jedná o případy, kdy je smluvní pokuta stanovena pro případ porušení všech povinností ze smlouvy nebo v případě, kdy se má uplatňovat v případě všech ostatních povinností z uzavřené smlouvy. Problematická bývá i výše stanovené smluvní pokuty. Proto doporučuje konzultovat ujednání o smluvní pokutě s odborníkem, pro maximální ochranu vašich práv. 

POTŘEBUJETE-LI PORADIT, NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!