Přemýšleli jste někdy o tom, že byste sepsali vlastní závěť? Jak napsat závěť a k čemu je to dobré? V jakých případech se závět vyplatí a v jakých nikoli? A jaká forma závěti je nejvýhodnější ? Všechny odpovědi najdete níže v našem článku.
K čemu slouží závěť?
Každému je zřejmě bez dalšího vysvětlování patrné, že závěť slouží jako dokument, podle kterého se po smrti zůstavitele rozdělí majetek ale rovněž také dluhy, které zanechal. Tento soubor zanechaného majetku a dluhů zůstavitele se nazývá pozůstalost.
Toto je však pouze základní popis toho, k čemu slouží závěť.
Je však vhodné se nad smyslem závěti zamyslet také více do hloubky. V tomto směru lze uvést, že závěť je jedním z možných dědických titulů, na základě kterých se mezi dědice rozděluje pozůstalost. Dalším a spolu se závětí zdaleka nejčastějším dědickým titulem je tzv. zákonná posloupnost. Zjednodušeně řečeno se jedná o to, že pakliže zůstavitel nezanechá žádnou závěť, tak namísto závěti určí dědice přímo zákon. Toto určení zákonem se nazývá zákonná posloupnost.
Pakliže nicméně zůstavitel po sobě závěť zanechá, má určení dědiců podle zanechané závěti přednost před určením dědiců podle zákona. V tomto směru lze tedy uzavřít, že závěť je dobrá mimo jiné k tomu, aby zůstavitel namísto zákona určil, kdo bude po něm dědit. To může být vhodné obzvláště v situacích, kdy zůstavitel ví, že podle zákona by po něm dědil někdo, koho má v úmyslu z dědictví naopak vyloučit.
Jak závět napsat, lépe řečeno pořídít?
Závěť je možné pořídit v souladu se zákonem hned několika způsoby. Tento článek pojednává pouze o těch nejzákladnější, avšak také naprosto nejběžnějších variantách. Ty zbylé jsou spíše zcela mimořádné a nazývají se jako „privilegované“, neboť zákon na ně klade mírnější formální požadavky. Jedná se hlavně o výjimečné situace, při kterých je možné privilegovanou závětí pořídit. Těmito privilegovanými způsoby závěti se pořizuje o pozůstalosti typicky v situaci bezprostředního ohrožení smrtí, kdy již není možné pořídit závěť některým z níže uvedených, běžných způsobů. Níže se zaměřujeme na možné formy těchto běžných variant závětí, nikoliv na samotné obsahové náležitosti závěti.
Vlastnoručně psaná závěť
Vlastnoručně psané závěti se odborně říká tzv. holografní. Ručně napsat závěť je zřejmě nejjednodušší způsob, jak lze závěť pořídit. Nepotřebujete k tomu v zásadě nic jiného, než papír a pero. Problém této závěti může spočívat v tom, že jakkoliv jí zůstavitel pořídí, pakliže se o ní nikdo nedozví, hrozí, že v dědickém řízení k ní nebude přihlédnuto.
nesepsaná vlastní rukou
Závěť je možné sepsat i jinak, než vlastní rukou. Tehdy budeme mluvit o závěti tzv. alografní. Typicky se bude jednat například o závěť sepsanou na počítači a následně vytištěnou. V takovém případě nicméně nepostačí závěť pouze ručně podepsat. V těchto případech je třeba, aby zůstavitel závěť podepsal před dvěma svědky, kterým prohlásí, že jím podepisovaná listina obsahuje jeho závěť. Tito svědci se pak na závěť rovněž podepíší a uvedou na ní údaje, podle kterých je možné je zjistit a identifikovat.
Svědkem pak nesmí být osoba nesvéprávná, anebo neznalá jazyka, v níž je závěť sepsána. Svědkem nemůže být například ani dědic nebo odkazovník, stejně tak ani osoba dědici nebo odkazovníku blízká. Stejně tak ani zaměstnanec dědice anebo odkazovníka. K platnosti ustanovení závěti učiněného případně ve prospěch některé z těchto osob se potom vyžaduje, aby je zůstavitel napsal vlastní rukou, nebo aby je potvrdili hned tři svědci. Jak je z výše uvedeného patrné, sepis alografní závěti je svázán mnohými pravidly a poskytuje relativně dost prostoru pro možnou chybu, která může záměr celé závěti zhatit.
pořízená veřejnou listinou – tj. u notáře
S ohledem na výše uvedená úskalí závětí holografní a alografní tak lze doporučit, aby zůstavitelé pro účely pořízení závěti primárně pokud možno usilovali o vyhledání notáře, a následně pořídili závěť formou notářského zápisu. Jaké to má výhody? Za prvé platí, že notář je jako právník způsobilý zajistit, aby závěť z formálního i obsahového hlediska byla bezchybná. Tedy ve výsledku aby splnila svůj nejdůležitější účel a vedla k naplnění poslední vůle zůstavitele.
Za druhé pak platí, že závěti sepsané notářem mohou být evidovány v Centrální evidenci závětí, a tedy jednak nehrozí, že by někdo se závětí neoprávněně manipuloval, a jednak se nemusíte bát ani toho, že by v dědickém řízení nebyla takto pořízená závět zohledněna. Soudní komisař, který následně dědické řízení vede, totiž vždy ověřuje, zdali zesnulý zůstavitel nemá v této Centrální evidenci závětí evidovanou závěť. V případě závětí holografní nebo alografní je naopak třeba, aby někdo do dědického řízení (zpravidla dědic) takovou závěť doložil. Jinak se s ní soudní komisař nemůže seznámit a rozdělit podle ní pozůstalost.
ZVAŽUJETE POŘÍZENÍ ZÁVĚTI A NEVÍTE, JAK POSTUPOVAT? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT. RÁDI VÁM PORADÍME NEJEN S VÝBĚREM VHODNÉ FORMY ZÁVĚTI, ALE TAKÉ S JEJÍMI OBSAHOVÝMI NÁLEŽITOSTMI.
