Ručení – ochrana nebo past pro věřitele?

Ručení – ochrana nebo past pro věřitele?

Ručení může být pro věřitele skvělým způsobem, jak zajistit splnění dluhu – ale také se může stát pastí, pokud není správně nastavena. Chcete vědět, na co si dát pozor a jak se chránit? Tak určitě pokračujte ve čtení!

Ručení - ochrana věřitele

CO JE TO RUČENÍ A KDY SE S NÍM LZE SETKAT?

Ručení je dalším ze zajišťovacích institutů občanského práva, který umožňuje věřiteli zvýšit svou šanci k uspokojení pohledávky. Pokud dlužník nesplní svůj závazek, může věřitel požadovat plnění i po ručiteli. S určitou nadsázkou bychom mohli uvést, že ručitel se stává jakýmsi „pojistitelem“ dluhu.

V praxi se lze setkat se situací, kdy např. začínající podnikatel potřebuje získat úvěr na nákup nového vybavení. Banka mu úvěr poskytne za podmínky, že za něj bude ručit jím určená a bankou prověřená třetí osoba, např. jeho rodinný příslušník (otec). Pokud by se následně dotyčnému podnikateli nedařilo úvěr splácet, banka by mohla požadovat splacení úvěru po jeho otci.

Neobvyklá není ani situace, kdy si např. společnost A pronajme kancelářské prostory od společnosti B. K zajištění splnění svých závazků, zejména hrazení nájemného a s nájmem souvisejících plateb, může společnost B požadovat, aby jí společnost A poskytla ručitele. Společnost A přitom může požádat o ručení např. svého jednatele. Pokud by následně společnost A neplatila řádně a včas nájemné, společnost B by se mohla obrátit na jejího jednatele a požadovat úhradu dlužných částek přímo po něm.

ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY RUČENÍ

Z výše uvedeného vyplývá, že podstatou ručení je prohlášení jedné osoby (ručitele), že nebude-li dlužník svůj dluh plnit, může se věřitel obrátit s žádostí o splnění dluhu přímo na něj. Toto prohlášení musí mít dle občanského zákoníku vždy písemnou formu. Věřiteli by tedy nemělo stačit, pokud je ze strany ručitele např. pouze ústně přislíbeno. 

Důležitá je rovněž povaha dluhu: zaručit se lze pouze za platně vzniklý dluh, popř. platně sjednaný dluh, který vznikne teprve v budoucnu např. při (ne)splnění určité podmínky. Rozsah ručení přitom může být i omezen např. do určité výše. V takovém případě se jedná o částečné ručení.

Pro věřitele je rovněž velice zajímavá možnost společného zaručení. Znamená to, že za splnění vymezeného dluhu může odpovídat i více osob současně. V takovém případě každá osoba odpovídá za splnění dluhu samostatně.

Nutno přitom podotknout, že ručení zaniká zánikem takto zajištěného dluhu. Nezaniká tedy např. smrtí dlužníka, jak by se mohl ručitel nesprávně domnívat.

Co by mělo ručitele/věřitele hlavně zajímat?

Ručitel

Pokud se rozhodnete odpovídat za dluh někoho jiného, je důležité důkladně promyslet, aby v rámci vašeho ručitelského prohlášení bylo vyřešeno zejména následující:

  • Rozsah: Jaká část dluhu by se vás měla týkat, nesplní-li dlužník dluh ani z části?
  • Doba trvání: Jak dlouho bude váš ručitelský závazek trvat?
  • Podmínky pro uplatnění : Za jakých okolností po vás může věřitel splnění dluhu požadovat?

věřitel

Máte-li v plánu zajistit svoji pohledávku ručitelským závazkem, vaší pozornosti by zajisté nemělo uniknout, nad rámec výše uvedeného, zejména následující:

  • Prověření osoby ručitele: mít dluh zajištěn ručením je jedna věc, mnohem podstatnější je však prověření toho, zda je dotyčný takovou osobou, u které bude možné se v případě nutnosti úspěšně domoci splnění dluhu – ověření si majetkové situace ručitele, popř. existenci jeho jiných závazků, které by mohli zajištění ohrozit, je proto zcela klíčové!
  • Možnosti kombinace zajištění: ručení může být kombinováno i s jinými způsoby zajištění či utvrzení dluhu (zástavní právo, zajišťovací převod práva, smluvní pokuta aj.). 
  • Dodržení písemné formy ručitelského prohlášení (opakování je matka moudrosti).

Náš tip

Ručením lze posílit věřitelské postavení. Ať už uvažujete o sjednání ručitelského závazku se svým dlužníkem, nebo se naopak chystáte ve prospěch někoho ručitelský závazek uzavřít, neváhejte se obrátit na odborníka, který vám poskytne komplexní právní poradenství. Pomůže vám též vyhnout se případným problémům, které nemusejí být na první pohled patrné.

CHCETE SJEDNAT RUČITELSKÝ ZÁVAZEK NEBO ŘEŠÍTE JINÉ PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

Zajišťovací převod práva: Jak ochránit své pohledávky

Zajišťovací převod práva: Jak ochránit své pohledávky

Zajišťovací převod práva je jedním ze způsobů, jak se ochránit před neuhrazením vašich pohledávek. V tomto článku vám popíšeme, o co se jedná, jak tento institut funguje a kdy je vhodné ho využít.

Zajišťovací převod práva

Co je to zajišťovací převod práva?

Je to jeden ze zajišťovacích institutů, jehož smyslem je zlepšit právní postavení věřitele při uspokojování své pohledávky. V zásadě se jedná o institut velice podobný zástavnímu právu. Oproti němu však v případě zajišťovacího převodu práva nedochází k potřebě zajištěnou věc zpeněžit. Věřitel si tak může danou věc např. ponechat (je-li převáděno vlastnické právo k věci).

jak zajišťovací převod vlastně funguje?

Dlužník převádí na věřitele zpravidla vlastnické právo k určité věci (např. nemovitosti, automobilu, cenným papírům) s tím, že tento převod práva je dočasný (tzv. podmíněný), a to do doby, než bude dluh, který je zajišťovacím převodem práva zajištěn, splněn. Dlužník je tak motivován ke splnění svého dluhu. V opačném případě se totiž může stát, že o majetkovou hodnotu, která je předmětem zajišťovacího převodu práva, jednou pro vždy přijde.

Výhody

  • Vysoká míra jistoty: Věřitel má již na počátku smluvního vztahu jistotu, že v případě nesplnění dluhu ze strany dlužníka bude moci buď předmětnou věc zpeněžit a uspokojit tak svou pohledávku, nebo si danou věc za účelem uspokojení své pohledávky ponechat.
  • Motivace dlužníka: Dlužník je motivován ke splnění dluhu, protože nechce přijít o věc, která byla věřiteli převedena. Zde je důležité, aby se jednalo o věc, která já zpeněžitelná a má pro dlužníka určitý, byť i jen majetkový význam. 
  • Relativní jednoduchost: Zajišťovací převod práva se relativně snadno zřizuje, a to na základě smlouvy mezi věřitelem a dlužníkem,. To z něj činí poměrně flexibilní nástroj. 

Flexibilita: vedle vlastnického práva je možné převést např. i právo užívací či právo požívací (brát si z věci plody a užitky), tzn. věřitel může využívat výhod vlastníka věci, aniž by byl však považován za jejího vlastníka.

Nevýhody

  • Náklady: Zřízení zajišťovacího převodu práva, zejména dojde-li k faktickému předání věci věřiteli, jsou spojeny náklady související s prostou správou věci. Věřitel je povinen pečovat o věc po celou dobu zajištění. S tím může být spojena povinnost účelně vynakládat náklady, s nimiž musí věřitel alespoň rámcově počítat.

Omezený výkon práva: S podmíněně převedeným právem nemůže věřitel nakládat bez omezení. Věřitel např. nemá právo po dobu trvání zajištění danou věc prodat či darovat, ani tuto zatížit věcnými břemeny.

Kdy je vhodné využít zajišťovací převod práva?

Je vhodné jej využít v případě:

Dlouhodobá splatnost dluhu: Pokud je dluh splatný v delším časovém horizontu, vhodně nastavená smlouva o zajišťovacím převodu práva může být vhodným nástrojem, jak ochránit vaši pohledávku před inflací a znehodnocením.

Vysoké hodnoty pohledávky: Pokud je hodnota vaší pohledávky vysoká, je vhodné pohledávku zajistit jakýmkoli způsobem, přičemž tento institut může být efektivní variantou, jak se chránit před neuhrazením ze strany dlužníka.

Pochybnosti o solventnosti dlužníka: Pokud máte pochybnosti o solventnosti dlužníka, je zajišťovací převod práva vhodným nástrojem, jak se chránit před situací, kdy nebude dlužník schopen splnit svůj dluh např. z důvodu úpadku.

Náš tip

Pokud uvažujete o některém ze způsobu zajištění vaší pohledávky, a to např. zajišťovacím převodem práva, neváhejte se obrátit na odborníka. Ten vám pomůže s výběrem vhodného zajišťovacího institutu a nastavením podmínek tak, aby byla redukována rizika neuspokojení vaší pohledávky.

POTŘEBUJETE POMOCI S VYMOŽENÍM VAŠÍ POHLEDÁVKY? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

Milostivé léto IV.: Podmínky a postup při odpuštění penále z pojistného

Milostivé léto IV.: Podmínky a postup při odpuštění penále z pojistného

Zákon o mimořádném odpuštění penále z pojistného na veřejné zdravotní pojištění nabyl účinnosti 1. 7. 2024. Od tohoto dne je možné podávat žádosti o odpuštění k příslušným zdravotním pojišťovnám. V tomto článku se dozvíte, jaké jsou podmínky přiznání nároku na odpuštění a jaký je postup. 

Milostivé léto IV.

Na co se milostivé léto IV. vztahuje?

Právní úprava se týká pouze dluhů, které jsou vymáhány v rámci daňového exekučního řízení. Vymáhání pohledávek prostřednictvím daňové exekuce využívá zejména Všeobecná zdravotní pojišťovna, zatímco ostatní zdravotní pojišťovny využívají při vymáhání pohledávek soudní exekutory dle exekučního řádu. Zákonodárce k tomuto přístupu dospěl zejména proto, že na ostatní zdravotní pojišťovny dopadly mimořádné instituty pro odpuštění penále, kterým bylo Milostivé léto I. a Milostivé léto II. Účelem zákona tak je odstranění disproporce, která vznikla právě v důsledku Milostivého léta I. a Milostivého léta II. 

Kdo může žádat?

Institut Milostivého léta IV. dopadá na všechny fyzické osoby, tedy i podnikající, které mají dluh vůči zdravotní pojišťovně, jenž je vymáhán prostřednictvím daňové exekuce a příslušenstvím jsou penále. Milostivé léto IV. se vztahuje pouze na dluh na pojistném a penále, jenž je vymáhán v daňové exekuci, která byla nařízena nejpozději do 31. 12. 2023. Milostivé léto IV. se tak nevztahuje na dluhy právnických osob nebo na dluhy vymáhané soudním exekutorem. 

Milostivé léto IV. je mimořádným jednorázovým opatřením, které trvá od 1. 7. 2024 do 30. 11. 2024. S žádostí o prominutí je tedy lepší neotálet, neboť promeškání lhůty k podání žádosti o prominutí jde k tíži dlužníka a opožděně podaným žádostem nemusí být vyhověno. 

Jak Milostivé léto IV. funguje?

Dlužník musí podat písemnou žádost o odpuštění na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, nebo na jinou příslušnou pojišťovnu, a to v období od 1. 7. 2024 do 30. 11. 2024. Další podmínkou je, že dlužník musí uhradit dlužné pojistné nejpozději do 31. 12. 2024 nebo později, pokud bylo rozhodnuto, že dluh bude rozdělen na splátky. 

Aby mohl být dluh rozdělen na splátky, musí výše dlužného pojistného přesahovat částku 5 000 Kč a rozdělení dlužné částky do splátek musí být oznámeno příslušné zdravotní pojišťovně. U dluhu do výše 50 000 Kč lze dlužné pojistné rozdělit do 12 měsíčních splátek a u dlužného pojistného nad 50 000 Kč do 36 měsíčních splátek. V obou případech však musí být první splátka uhrazena nejpozději do 31. 12. 2024.

Příslušná pojišťovna po podání oznámení o rozložení splátek informuje dlužníka o výši jednotlivých splátek, o datu jejich splatnosti, způsobu jejich úhrady a o platebních údajích. Pokud by nebyla řádně a včas uhrazena některá ze splátek nejpozději v den splatnosti, nebo ve stanové výši, dlužníkovi by zanikla možnost zaplatit dlužné pojistné ve splátkách a penále z dlužného pojistného a exekuční náklady by nezanikly a dlužník by byl povinen uhradit vše, co přísluší k dluhu. O takové skutečnosti je pojišťovna povinna informovat dlužníka. 

Jak tedy postupovat?

  • podejte žádost o prominutí nejpozději do 30. 11. 2024
  • pokud je váš dluh na pojistném vyšší než 5 000 Kč, můžete pojišťovně oznámit, že si přejete rozložit dlužnou částku do splátek.
  • pokud vám bude vyhověno, dodržujte data splatnosti a výši jednotlivých splátek. V případě pochybení zaniká právo splácet dluh ve splátkách a zaniká odpuštění penále a exekučních nákladů. Při pochybení budete muset uhradit celou dlužnou částku i s příslušenstvím. 

POTŘEBUJETE POMOCI S VYMOŽENÍM VAŠÍ POHLEDÁVKY? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

Uznání dluhu a jeho výhody

Uznání dluhu a jeho výhody

Klienti se na nás nezřídka kdy obrací s žádostí o pomoc s dlužníkem, který sice tvrdí, že má zájem svůj dluh uhradit, avšak momentálně toho není z různých důvodů schopen. V takových případech klientům doporučujeme, aby se s dlužníkem domluvili na postupu, o kterém si více řekneme v tomto článku.

Uznání dluhu

Uznání dluhu a jeho výhody pro věřitele, ale i pro dlužníky

Uznání dluhu je jednostranné právní jednání dlužníka, kterým tento potvrzuje existenci a výši dluhu vůči věřiteli. Vedle smluvní pokuty se jedná o prostředek, kterým lze dluh tzv. utvrdit. Zákon přímo vyžaduje, aby prohlášení dlužníka, kterým uznává svůj dluh, bylo učiněno písemně. Tato forma jednak posiluje právní pozici věřitele, zároveň však zabraňuje případným sporům o to, jaký dluh a v jaké výši dlužník skutečně uznal. Pro úplnost podotýkáme, že toto může být rovněž učiněno v rámci dohody. V té si dlužník s věřitelem mohou ujednat příp. podmínky, za kterých dojde ke splnění uznaného dluhu.

Výhody pro věřitele:

  • Posílení důkazní pozice: písemné prohlášení dlužníka o uznání dluhu slouží jako silný důkaz k prokázání existence a výše dluhu v době jeho uznání. Věřitel tak má v případě sporu s dlužníkem usnadněnou pozici při prokazování svého nároku.
  • Přerušení promlčení: uzná-li dlužník svůj dluh, přerušuje se tímto běh promlčecí lhůty; věřiteli započne běžet nová promlčecí lhůta v délce 10 let, ve které může svůj nárok uplatnit.

Zjednodušení vymáhání dluhu: díky uznání dluhu je vymáhání pohledávky soudní cestou pro věřitele jednodušší a rychlejší. Soud nemusí provádět rozsáhlé dokazování ohledně existence a výše dluhu, jelikož tyto skutečnosti vyplývají z písemného prohlášení, na jehož základě dlužník svůj dluh uznal.

Výhody pro dlužníka:

  • Jasná právní situace: Uznáním dluhu dochází k jasnému definování vztahu mezi věřitelem a dlužníkem. Obě strany tedy vědí, z jakého důvodu dluh vznikl a jaká je jeho výše, popř. jakým způsobem bude dluh splácen.
  • Možnost dohody o splátkách: pokud dlužník věřiteli nic nenabídne, nemůže od věřitele očekávat jakékoli ústupky z jeho strany při vymáhání splatného dluhu. Nabídne-li proto dlužník věřiteli uznání dluhu, může věřitel ochotu domluvit se s dlužníkem na úhradě jeho dluhu ve splátkách. Splátkový kalendář přitom umožňuje dlužníkovi splnit dluh v delším časovém horizontu. Může se tak vyhnout možnému soudnímu vymáhání ze strany věřitele; 

Zamezení sporů: Uznání dluhu snižuje riziko sporů s věřitelem ohledně existence a výše dluhu, kdy mezi věřitelem
a dlužníkem je specifikace dluhu postavena na jisto.

Kdy je vhodné dluh uznat?

Uznání dluhu je vhodné v jakémkoli případě, kdy chce věřitel posílit svoji pozici a usnadnit vymáhání dluhu, popř. dlužník v jednání s věřitelem usiluje o benevolentnější podmínky při splacení dluhu, o kterém mezi nimi není sporu. Tento postup lze proto doporučit v následujících situacích:

  • Pokud neexistuje smlouva, na základě které dluh vznikl, v písemné formě
  • Pokud je dluh již promlčený
  • Pokud má věřitel obavy z nesplácení dluhu dlužníkem
  • Pokud se věřitel a dlužník dohodnou na splátkovém kalendáři

Jak správně uznat dluh?

Pro uznání dluhu je důležité, aby dlužník písemně specifikoval:

  • Komu dluží: označení věřitele
  • Kolik dluží: konkrétní částka dluhu
  • Za co dluží: důvod vzniku dluhu (např. dluh ze smlouvy vzniklý za poskytnuté služby)
  • Podpis dlužníka: datum a podpis dlužníka (tento může být pro posílení důkazní situace úředně ověřen)

Uznání dluhu je mocný nástroj, který věřiteli umožňuje posílit jeho pozici a zjednodušit vymáhání dluhu, dlužníkovi pak zajišťuje jasnou právní situaci a možnost dohody o splátkách.

Náš tip

Pokud máte dlužníka, který nesplácí dluh, zvažte, zda není vhodné uznat dluh a obrátit se na advokáta, který vám pomůže řádně uplatnit váš nárok a provést vás celým vymáhacím procesem.

POTŘEBUJETE POMOCI S VYMOŽENÍM VAŠÍ POHLEDÁVKY? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

Jak se bránit proti průtahům v soudním řízení?

Jak se bránit proti průtahům v soudním řízení?

V obecném společenském povědomí je zakořeněna představa, že soudní řízení je zdlouhavé a trvá mnohdy i několik let, než je skončeno. Tato představa má do určité míry pravdivý základ. Ale rozhodně není pravdou, že každé soudní řízení musí být nutně zdlouhavé a musí trvat celou řadu let.

Někdy se však stane, že účastníci řízení využívají zákonných prostředků k vytváření obstrukcí v soudním řízení a snaží se celé řízení uměle protahovat.

Níže se zaměříme na některé zákonné prostředky, které lze v případě průtahů v soudním řízení využít k obraně proti takovým průtahům.

Průtahy v soudním řízení

Délka soudního řízení

Ano, některá soudní řízení se mohou táhnout i několik let. Ale většina z nich je naopak oproti obecné představě skončena podstatně dříve a netrvá ani jeden rok.

Samotnou délku soudního řízení pak může ovlivňovat celá řada okolností. Některé z těchto okolností mohou být dány na straně soudu a mohou spočívat zejména v jeho nečinnosti. Některé pak mohou být dány spíše na straně účastníků řízení. Ti mohou zneužívat zákonných prostředků k vytváření obstrukcí v soudním řízení.

stížnost podle zákona o soudech a soudcích

Jako obecný prostředek ochrany nejen proti průtahům v soudním řízení je možné podat stížnost podle zákona o soudech a soudcích. Tuto stížnost je možné podat v souvislosti s různými typy soudního řízení. Může se jednat o soudní řízení civilní, trestní či například správní. Touto stížností je možné se vedle průtahů v soudním řízení bránit také vůči chování soudních osob anebo narušování důstojnosti řízení před soudem.

Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu

Zákon o soudech a soudcích pak obsahuje ještě další, o něco více specifický prostředek obrany proti průtahům v soudním řízení. Tímto prostředkem je možnost podání návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Vyřízení tohoto návrhu je limitováno poměrně krátkými lhůtami, kdy v případě jeho důvodnosti by mělo dojít zjednodušeně řečeno ke stanovení určité lhůty, ve které je nečinný soud povinen učinit určitý procesní úkon.

Ústavní stížnost a stížnost k ESLP

Pakliže ani výše uvedené prostředky nevedou k odstranění namítaných průtahů v soudním řízení, je možné se dále bránit rovněž podáním ústavní stížnosti. O té rozhoduje Ústavní soud. V průtazích v soudním řízení lze totiž shledávat rovněž porušení ústavně garantovaného práva na soudní ochranu. Listina základních práv a svobod totiž v tomto směru stanoví, že každý má právo na to, aby jeho věc byla u soudu projednána „bez zbytečných průtahů“.

Obdobné stanoví také Evropská úmluva, která je ještě přísnější. Stanovuje právo na projednání věci nejenom bez zbytečných průtahů, ale „v přiměřené lhůtě“. V souvislosti se zmínkou o Evropské úmluvě pochopitelně nelze vyloučit ani možnost podání stížnosti pro porušení předmětného ustanovení Evropské úmluvy. O téteré rozhoduje Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (ESLP). Jakkoliv je i takový právní prostředek ochrany teoreticky možný, v praxi nebude v těchto případech příliš praktický. Jeho použití bude připadat v potaz zejména v případech extrémní délky soudního řízení, kdy již všechny vnitrostátní prostředky nápravy daného stavu selhaly.

náhrada nemajetkové újmy

V případě, že v soudním řízení došlo k průtahům, je možné se následně domáhat vůči státu přiznání zadostiučinění (ať už formou omluvy, či peněžitého zadostiučinění) za takto vzniklou nemajetkovou újmu. Průtahy v soudním řízení jsou totiž zásadně považovány za nesprávný úřední postup. Takovou žádost o odškodnění bude třeba v případě soudního řízení podat zpravidla u Ministerstva spravedlnosti,. To se bude řídit podle speciálního zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. V případě, že ministerstvo takové žádosti nevyhoví, je možné se následně domáhat odškodnění vůči státu v klasickém soudním řízení, ve kterém je žalován právě stát.

průtahy na straně účastníků řízení

Výše uvedený text se věnoval průtahům řízení majícím původ především v nečinnosti soudu samotného. Jak však bylo naznačeno již v úvodu tohoto článku, průtahy v soudním řízení mohou být v některých případech způsobeny také v důsledku obstrukčního postupu některého z účastníků řízení.

V takových případech bude obrana spočívat především v uplatnění procesních prostředků, které účastníkovi řízení poskytují procesní předpisy upravující konkrétní typ soudního řízení, které se vede (tj. občanský soudní řád, trestní řád, soudní řád správní apod.). Může se jednat o podnět k předvedení, návrh na zamítnutí důkazního návrhu pro nadbytečnost a mnohé další procesní prostředky, které ten který procesní předpis v daném typu soudního řízení umožňuje využít.

Vedle toho je možné poukázat také na to, že v extrémních případech obstrukčního jednání některého z účastníků řízení bude možné v takovém jednání shledávat i podezření ze spáchání trestného činu pohrdání soudem. V takovém případě může možná obrana spočívat v podání trestního oznámení.

Závěr

Výše jsou ve stručnosti zmíněny základní prostředky obrany proti průtahům v soudním řízení, které právní řád účastníkům řízení poskytuje. V některých případech lze uplatnit některé z těchto právních prostředků i současně, v jiných případech bude vhodnější mezi těmito prostředky dle jejich bližších specifik volit jen některý z nich, a to ten nejvhodnější. S tím vám nejlépe poradí advokát.

ŘEŠÍTE PODOBNOU SITUACI? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

Uzavřeli jste smlouvu o dílo, ale nebylo vám dodáno slíbené plnění?

Uzavřeli jste smlouvu o dílo, ale nebylo vám dodáno slíbené plnění?

Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést sjednané dílo na své nebezpečí a objednatel se zavazuje zaplatit sjednanou cenu. Ačkoliv je možné uzavřít smlouvu o dílo v jakékoli formě, tedy i v ústní, důrazně doporučujeme sjednat ji v písemné formě a to pro posílení pozice při případném vymáhání.

Smlouva o dílo

Zhotovitel nesplnil v řádném termínu. Co teď?

V první řadě je vhodné kontaktovat zhotovitele a upozornit ho, že lhůta ke zhotovení díla se chýlí ke konci, nebo už uplynula. Pokud jednáte s poctivou protistranou, je možné že se omluví za zpoždění z důvodu velkého množství zakázek. Následně společně upravíte konečný termín a za prodlení zhotovitele obdržíte slevu jako omluvu. 

Taková situace však v naší praxi není moc častá a obvykle zhotovitel neplní proto, že to z jeho strany není možné nebo chtěné. V takových případech zhotovitel dobrovolně nesplní svoji povinnost a je nutné vyhledat právní pomoc, díky které se domůžete svých nároků. 

Možnost vymáhání vaší pohledávky závisí na úpravě smlouvy o dílo, zejména zda je ve smlouvě upraveno oprávnění objednatele odstoupit od smlouvy v případě prodlení zhotovitele. Pokud toto smlouva neupravuje, postupuje se podle občanského zákoníku

Dle ustanovení občanského zákoníku může objednatel odstoupit od smlouvy o dílo v důsledku podstatného porušení povinnosti zhotovitelem. Písemné vyhotovení odstoupení od smlouvy je nutné doručit zhotoviteli díla. Pokud již bylo z vaší strany finančně plněno, měl by být zhotovitel v odstoupení od smlouvy dále vyzván k navrácení poskytnutého plnění, které je drženo bez právního důvodu.

Zhotovitel vám nevrátil poskytnutou zálohu na dílo?

To, že zhotovitel i po odstoupení od smlouvy o dílo nechce vrátit již zaplacenou zálohu je poměrně časté. Stává se, že poskytnuté plnění již použil k vlastnímu účelu a že v době doručení odstoupení od smlouvy nedisponuje poskytnutými penězi. To však nic nemění na skutečnosti, že bylo po právu odstoupeno od smlouvy. A tím odpadl právní důvod, na základě kterého má zhotovitel peněžní prostředky. 

Jako první krok k získání svých prostředků doporučujeme zaslat zhotoviteli předžalobní výzvu. Pokud se již v tomto kroku necháte zastoupit advokátem, bude mít toto jednání pozitivní vliv na objednatele. Dáte mu tím jasně najevo vaše odhodlání získat své peníze zpět. 

Pokud by zhotovitel nereagoval ani na předžalobní výzvu a peníze dobrovolně nevrátil, bude následovat žaloba na vydání bezdůvodného obohacení podaná u příslušného soudu. Jestliže je vymáhaná částky menší než 1 milion korun, je nejefektivnější podat návrh na soud prostřednictvím elektronického platebního rozkazu

Když soud uzná váš nárok, uloží zhotoviteli povinnost vydat bezdůvodné obohacení i se zákonným úrokem z prodlení. V případě plného úspěchu pak navíc uloží zhotoviteli povinnost nahradit náklady řízení. 

Pokud by však zhotovitel nevydal peněžité prostředky ani v soudem stanovené lhůtě, je dalším krokem návrh na zahájení exekučního řízení. Soudní exekutor má dostatek oprávnění, které mu umožňují získat od zhotovitele dlužnou částku, avšak za podmínky, že zhotovitel má dostatek prostředků k její úhradě.  

A o tom, jak postupovat v případě, že zhotovitel nemá dostatek prostředků k úhradě vymáhané pohledávky v rámci exekučního řízení, si řekneme v některém z dalších článků.  

Náš tip

  • Sjednejte smlouvu o dílo tak, abyste byl dostatečně chráněn před jednáním zhotovitele porušující smlouvu.  
  • Neotálejte s vymáháním své pohledávky. Pozor na promlčecí lhůtu! Situaci řešte raději hned v okamžiku prodlení zhotovitele.
  • Vše ohledně smluvního vztahu dostatečně dokumentujte. Ať máte v případě řízení před soudem dostatek důkazů ohledně prodlení zhotovitele a jeho nečinnosti.

POTŘEBUJETE-LI PORADIT, NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!