Uznání dluhu a jeho výhody

Uznání dluhu a jeho výhody

Klienti se na nás nezřídka kdy obrací s žádostí o pomoc s dlužníkem, který sice tvrdí, že má zájem svůj dluh uhradit, avšak momentálně toho není z různých důvodů schopen. V takových případech klientům doporučujeme, aby se s dlužníkem domluvili na postupu, o kterém si více řekneme v tomto článku.

Uznání dluhu

Uznání dluhu a jeho výhody pro věřitele, ale i pro dlužníky

Uznání dluhu je jednostranné právní jednání dlužníka, kterým tento potvrzuje existenci a výši dluhu vůči věřiteli. Vedle smluvní pokuty se jedná o prostředek, kterým lze dluh tzv. utvrdit. Zákon přímo vyžaduje, aby prohlášení dlužníka, kterým uznává svůj dluh, bylo učiněno písemně. Tato forma jednak posiluje právní pozici věřitele, zároveň však zabraňuje případným sporům o to, jaký dluh a v jaké výši dlužník skutečně uznal. Pro úplnost podotýkáme, že toto může být rovněž učiněno v rámci dohody. V té si dlužník s věřitelem mohou ujednat příp. podmínky, za kterých dojde ke splnění uznaného dluhu.

Výhody pro věřitele:

  • Posílení důkazní pozice: písemné prohlášení dlužníka o uznání dluhu slouží jako silný důkaz k prokázání existence a výše dluhu v době jeho uznání. Věřitel tak má v případě sporu s dlužníkem usnadněnou pozici při prokazování svého nároku.
  • Přerušení promlčení: uzná-li dlužník svůj dluh, přerušuje se tímto běh promlčecí lhůty; věřiteli započne běžet nová promlčecí lhůta v délce 10 let, ve které může svůj nárok uplatnit.

Zjednodušení vymáhání dluhu: díky uznání dluhu je vymáhání pohledávky soudní cestou pro věřitele jednodušší a rychlejší. Soud nemusí provádět rozsáhlé dokazování ohledně existence a výše dluhu, jelikož tyto skutečnosti vyplývají z písemného prohlášení, na jehož základě dlužník svůj dluh uznal.

Výhody pro dlužníka:

  • Jasná právní situace: Uznáním dluhu dochází k jasnému definování vztahu mezi věřitelem a dlužníkem. Obě strany tedy vědí, z jakého důvodu dluh vznikl a jaká je jeho výše, popř. jakým způsobem bude dluh splácen.
  • Možnost dohody o splátkách: pokud dlužník věřiteli nic nenabídne, nemůže od věřitele očekávat jakékoli ústupky z jeho strany při vymáhání splatného dluhu. Nabídne-li proto dlužník věřiteli uznání dluhu, může věřitel ochotu domluvit se s dlužníkem na úhradě jeho dluhu ve splátkách. Splátkový kalendář přitom umožňuje dlužníkovi splnit dluh v delším časovém horizontu. Může se tak vyhnout možnému soudnímu vymáhání ze strany věřitele; 

Zamezení sporů: Uznání dluhu snižuje riziko sporů s věřitelem ohledně existence a výše dluhu, kdy mezi věřitelem
a dlužníkem je specifikace dluhu postavena na jisto.

Kdy je vhodné dluh uznat?

Uznání dluhu je vhodné v jakémkoli případě, kdy chce věřitel posílit svoji pozici a usnadnit vymáhání dluhu, popř. dlužník v jednání s věřitelem usiluje o benevolentnější podmínky při splacení dluhu, o kterém mezi nimi není sporu. Tento postup lze proto doporučit v následujících situacích:

  • Pokud neexistuje smlouva, na základě které dluh vznikl, v písemné formě
  • Pokud je dluh již promlčený
  • Pokud má věřitel obavy z nesplácení dluhu dlužníkem
  • Pokud se věřitel a dlužník dohodnou na splátkovém kalendáři

Jak správně uznat dluh?

Pro uznání dluhu je důležité, aby dlužník písemně specifikoval:

  • Komu dluží: označení věřitele
  • Kolik dluží: konkrétní částka dluhu
  • Za co dluží: důvod vzniku dluhu (např. dluh ze smlouvy vzniklý za poskytnuté služby)
  • Podpis dlužníka: datum a podpis dlužníka (tento může být pro posílení důkazní situace úředně ověřen)

Uznání dluhu je mocný nástroj, který věřiteli umožňuje posílit jeho pozici a zjednodušit vymáhání dluhu, dlužníkovi pak zajišťuje jasnou právní situaci a možnost dohody o splátkách.

Náš tip

Pokud máte dlužníka, který nesplácí dluh, zvažte, zda není vhodné uznat dluh a obrátit se na advokáta, který vám pomůže řádně uplatnit váš nárok a provést vás celým vymáhacím procesem.

POTŘEBUJETE POMOCI S VYMOŽENÍM VAŠÍ POHLEDÁVKY? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

Jak se bránit proti průtahům v soudním řízení?

Jak se bránit proti průtahům v soudním řízení?

V obecném společenském povědomí je zakořeněna představa, že soudní řízení je zdlouhavé a trvá mnohdy i několik let, než je skončeno. Tato představa má do určité míry pravdivý základ. Ale rozhodně není pravdou, že každé soudní řízení musí být nutně zdlouhavé a musí trvat celou řadu let.

Někdy se však stane, že účastníci řízení využívají zákonných prostředků k vytváření obstrukcí v soudním řízení a snaží se celé řízení uměle protahovat.

Níže se zaměříme na některé zákonné prostředky, které lze v případě průtahů v soudním řízení využít k obraně proti takovým průtahům.

Průtahy v soudním řízení

Délka soudního řízení

Ano, některá soudní řízení se mohou táhnout i několik let. Ale většina z nich je naopak oproti obecné představě skončena podstatně dříve a netrvá ani jeden rok.

Samotnou délku soudního řízení pak může ovlivňovat celá řada okolností. Některé z těchto okolností mohou být dány na straně soudu a mohou spočívat zejména v jeho nečinnosti. Některé pak mohou být dány spíše na straně účastníků řízení. Ti mohou zneužívat zákonných prostředků k vytváření obstrukcí v soudním řízení.

stížnost podle zákona o soudech a soudcích

Jako obecný prostředek ochrany nejen proti průtahům v soudním řízení je možné podat stížnost podle zákona o soudech a soudcích. Tuto stížnost je možné podat v souvislosti s různými typy soudního řízení. Může se jednat o soudní řízení civilní, trestní či například správní. Touto stížností je možné se vedle průtahů v soudním řízení bránit také vůči chování soudních osob anebo narušování důstojnosti řízení před soudem.

Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu

Zákon o soudech a soudcích pak obsahuje ještě další, o něco více specifický prostředek obrany proti průtahům v soudním řízení. Tímto prostředkem je možnost podání návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Vyřízení tohoto návrhu je limitováno poměrně krátkými lhůtami, kdy v případě jeho důvodnosti by mělo dojít zjednodušeně řečeno ke stanovení určité lhůty, ve které je nečinný soud povinen učinit určitý procesní úkon.

Ústavní stížnost a stížnost k ESLP

Pakliže ani výše uvedené prostředky nevedou k odstranění namítaných průtahů v soudním řízení, je možné se dále bránit rovněž podáním ústavní stížnosti. O té rozhoduje Ústavní soud. V průtazích v soudním řízení lze totiž shledávat rovněž porušení ústavně garantovaného práva na soudní ochranu. Listina základních práv a svobod totiž v tomto směru stanoví, že každý má právo na to, aby jeho věc byla u soudu projednána „bez zbytečných průtahů“.

Obdobné stanoví také Evropská úmluva, která je ještě přísnější. Stanovuje právo na projednání věci nejenom bez zbytečných průtahů, ale „v přiměřené lhůtě“. V souvislosti se zmínkou o Evropské úmluvě pochopitelně nelze vyloučit ani možnost podání stížnosti pro porušení předmětného ustanovení Evropské úmluvy. O téteré rozhoduje Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (ESLP). Jakkoliv je i takový právní prostředek ochrany teoreticky možný, v praxi nebude v těchto případech příliš praktický. Jeho použití bude připadat v potaz zejména v případech extrémní délky soudního řízení, kdy již všechny vnitrostátní prostředky nápravy daného stavu selhaly.

náhrada nemajetkové újmy

V případě, že v soudním řízení došlo k průtahům, je možné se následně domáhat vůči státu přiznání zadostiučinění (ať už formou omluvy, či peněžitého zadostiučinění) za takto vzniklou nemajetkovou újmu. Průtahy v soudním řízení jsou totiž zásadně považovány za nesprávný úřední postup. Takovou žádost o odškodnění bude třeba v případě soudního řízení podat zpravidla u Ministerstva spravedlnosti,. To se bude řídit podle speciálního zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. V případě, že ministerstvo takové žádosti nevyhoví, je možné se následně domáhat odškodnění vůči státu v klasickém soudním řízení, ve kterém je žalován právě stát.

průtahy na straně účastníků řízení

Výše uvedený text se věnoval průtahům řízení majícím původ především v nečinnosti soudu samotného. Jak však bylo naznačeno již v úvodu tohoto článku, průtahy v soudním řízení mohou být v některých případech způsobeny také v důsledku obstrukčního postupu některého z účastníků řízení.

V takových případech bude obrana spočívat především v uplatnění procesních prostředků, které účastníkovi řízení poskytují procesní předpisy upravující konkrétní typ soudního řízení, které se vede (tj. občanský soudní řád, trestní řád, soudní řád správní apod.). Může se jednat o podnět k předvedení, návrh na zamítnutí důkazního návrhu pro nadbytečnost a mnohé další procesní prostředky, které ten který procesní předpis v daném typu soudního řízení umožňuje využít.

Vedle toho je možné poukázat také na to, že v extrémních případech obstrukčního jednání některého z účastníků řízení bude možné v takovém jednání shledávat i podezření ze spáchání trestného činu pohrdání soudem. V takovém případě může možná obrana spočívat v podání trestního oznámení.

Závěr

Výše jsou ve stručnosti zmíněny základní prostředky obrany proti průtahům v soudním řízení, které právní řád účastníkům řízení poskytuje. V některých případech lze uplatnit některé z těchto právních prostředků i současně, v jiných případech bude vhodnější mezi těmito prostředky dle jejich bližších specifik volit jen některý z nich, a to ten nejvhodnější. S tím vám nejlépe poradí advokát.

ŘEŠÍTE PODOBNOU SITUACI? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

Uzavřeli jste smlouvu o dílo, ale nebylo vám dodáno slíbené plnění?

Uzavřeli jste smlouvu o dílo, ale nebylo vám dodáno slíbené plnění?

Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést sjednané dílo na své nebezpečí a objednatel se zavazuje zaplatit sjednanou cenu. Ačkoliv je možné uzavřít smlouvu o dílo v jakékoli formě, tedy i v ústní, důrazně doporučujeme sjednat ji v písemné formě a to pro posílení pozice při případném vymáhání.

Smlouva o dílo

Zhotovitel nesplnil v řádném termínu. Co teď?

V první řadě je vhodné kontaktovat zhotovitele a upozornit ho, že lhůta ke zhotovení díla se chýlí ke konci, nebo už uplynula. Pokud jednáte s poctivou protistranou, je možné že se omluví za zpoždění z důvodu velkého množství zakázek. Následně společně upravíte konečný termín a za prodlení zhotovitele obdržíte slevu jako omluvu. 

Taková situace však v naší praxi není moc častá a obvykle zhotovitel neplní proto, že to z jeho strany není možné nebo chtěné. V takových případech zhotovitel dobrovolně nesplní svoji povinnost a je nutné vyhledat právní pomoc, díky které se domůžete svých nároků. 

Možnost vymáhání vaší pohledávky závisí na úpravě smlouvy o dílo, zejména zda je ve smlouvě upraveno oprávnění objednatele odstoupit od smlouvy v případě prodlení zhotovitele. Pokud toto smlouva neupravuje, postupuje se podle občanského zákoníku

Dle ustanovení občanského zákoníku může objednatel odstoupit od smlouvy o dílo v důsledku podstatného porušení povinnosti zhotovitelem. Písemné vyhotovení odstoupení od smlouvy je nutné doručit zhotoviteli díla. Pokud již bylo z vaší strany finančně plněno, měl by být zhotovitel v odstoupení od smlouvy dále vyzván k navrácení poskytnutého plnění, které je drženo bez právního důvodu.

Zhotovitel vám nevrátil poskytnutou zálohu na dílo?

To, že zhotovitel i po odstoupení od smlouvy o dílo nechce vrátit již zaplacenou zálohu je poměrně časté. Stává se, že poskytnuté plnění již použil k vlastnímu účelu a že v době doručení odstoupení od smlouvy nedisponuje poskytnutými penězi. To však nic nemění na skutečnosti, že bylo po právu odstoupeno od smlouvy. A tím odpadl právní důvod, na základě kterého má zhotovitel peněžní prostředky. 

Jako první krok k získání svých prostředků doporučujeme zaslat zhotoviteli předžalobní výzvu. Pokud se již v tomto kroku necháte zastoupit advokátem, bude mít toto jednání pozitivní vliv na objednatele. Dáte mu tím jasně najevo vaše odhodlání získat své peníze zpět. 

Pokud by zhotovitel nereagoval ani na předžalobní výzvu a peníze dobrovolně nevrátil, bude následovat žaloba na vydání bezdůvodného obohacení podaná u příslušného soudu. Jestliže je vymáhaná částky menší než 1 milion korun, je nejefektivnější podat návrh na soud prostřednictvím elektronického platebního rozkazu

Když soud uzná váš nárok, uloží zhotoviteli povinnost vydat bezdůvodné obohacení i se zákonným úrokem z prodlení. V případě plného úspěchu pak navíc uloží zhotoviteli povinnost nahradit náklady řízení. 

Pokud by však zhotovitel nevydal peněžité prostředky ani v soudem stanovené lhůtě, je dalším krokem návrh na zahájení exekučního řízení. Soudní exekutor má dostatek oprávnění, které mu umožňují získat od zhotovitele dlužnou částku, avšak za podmínky, že zhotovitel má dostatek prostředků k její úhradě.  

A o tom, jak postupovat v případě, že zhotovitel nemá dostatek prostředků k úhradě vymáhané pohledávky v rámci exekučního řízení, si řekneme v některém z dalších článků.  

Náš tip

  • Sjednejte smlouvu o dílo tak, abyste byl dostatečně chráněn před jednáním zhotovitele porušující smlouvu.  
  • Neotálejte s vymáháním své pohledávky. Pozor na promlčecí lhůtu! Situaci řešte raději hned v okamžiku prodlení zhotovitele.
  • Vše ohledně smluvního vztahu dostatečně dokumentujte. Ať máte v případě řízení před soudem dostatek důkazů ohledně prodlení zhotovitele a jeho nečinnosti.

POTŘEBUJETE-LI PORADIT, NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!

Co je to splatnost a kdy je dlužník v prodlení?

Co je to splatnost a kdy je dlužník v prodlení?

Tento článek se věnuje základním pojmům spojeným se vztahem dlužníka a věřitele, a to pojmu „splatnosti“ a pojmu „prodlení“. Níže se dozvíte, co je to „splatnost“, kdy je dlužník v prodlení, a zdali se do prodlení může nějakým způsobem dostat také věřitel.

Zajímá-li vás toto téma více, přečtěte si i náš další článek, věnovaný pohledávkách a dluhům zde.

Kdy je dlužník v prodlení?

DLUŽNÍK A VĚŘITEL

Již na tomto místě je úvodem třeba také pro vyloučení jakýchkoliv pochybností definovat, že věřitelem je zjednodušeně řečeno osoba, které poskytuje nějaké plnění (např. peníze), a dlužník je potom osobou, která je povinna věřiteli takové plnění vrátit (případně poskytnout jiné protiplnění). V témže smluvním vztahu tedy může tatáž osoba vystupovat jak v pozici dlužníka, tak i věřitele (např. kupující je v pozici dlužníka ohledně úhrady kupní ceny, a zároveň v pozici věřitele ve vztahu k obdržení předmětu koupě).

splatnost

Nyní již k pojmu splatnosti. Splatnost zjednodušeně řečeno označuje okamžik určený nějakým časovým termínem, ke kterému je dlužník povinen věřiteli uhradit svůj závazek (např. vrátit poskytnuté plnění). Pakliže si tedy například dlužník půjčí u věřitele částku ve výši 10.000,- Kč se splatností dne 1. ledna 2024, je den 1. ledna 2024 dnem, ke kterému byl dlužník povinen nejpozději věřiteli poskytnutou částku ve výši 10.000,- Kč vrátit.

Splatnost se typicky stanovuje mezi stranami smluvní dohodou, v některých zákonem upravených případech jí však některá ze stran může stanovit také jednostranně, například v případě výzvy k náhradě způsobené škody se stanovením přiměřeného termínu k plnění.

Prodlení dlužníka

Pakliže dlužník poskytnuté plnění ani do dne sjednané splatnosti nevrátí v plné výši (tedy neplní řádně a včas), dostává se do prodlení. Ve výše naznačeném případě by tedy dlužník byl v případě nevrácení částky ve výši 10.000,- Kč v prodlení ode dne 2. 1. 2024.

Jedním z nejdůležitějších následků prodlení je zpravidla povinnost dlužníka hradit za období svého prodlení věřiteli úrok z prodlení. Nárok na tento úrok z prodlení vzniká již ze zákona, jedná se o tzv. zákonný úrok z prodlení. Vedle toho se případně dlužník s věřitelem mohou domluvit také na smluvním úroku z prodlení a stanovit si jeho vlastní výši. Jinými slovy, případné prodlení s úhradou dluhu pro dlužníka znamená další navyšování dlužné částky.

V případě, kdy má dlužník vracet vypůjčenou věc, pak v případě prodlení na dlužníka přechází také nebezpečí škody na věci. Pakliže si tedy dlužník například vypůjčí auto, které slíbí vrátit do 1. 1. 2024, hrozí mu, že pakliže auto v daném termínu nevrátí, a následně se s ním cokoliv stane, bude odpovědný sám za vzniklou škodu na autě.

Prodlení věřitele

Může být v prodlení i věřitel, když on není tím, kdo by měl něco vracet? Odpověď zní ano. Může se tak stát například v situaci, kdy věřitel odmítne nabídnuté plnění přijmout anebo neposkytne jinou potřebnou součinnost.

Pokud by například věřitel nepřijal dlužníkem nabídnuté peníze, případně se například nedostavil ve sjednaný čas na sjednané místo vrácení auta, bude v prodlení věřitel, nikoliv dlužník. Dlužník v takovém případě nemá povinnost hradit věřiteli úroky z prodlení. Stejně tak zmíněné nebezpečí škody na věci nese v takovém případě věřitel, nikoliv dlužník (samozřejmě s výjimkou odpovědnosti za škodu, kterou způsobí sám dlužník).

MÁTE POHLEDÁVKU PO SPLASTNOSTI A POTŘEBUJETE POMOCI S ŘEŠENÍM? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

Co je to bezdůvodné obohacení a jak se jej domoci?

Co je to bezdůvodné obohacení a jak se jej domoci?

Co přesně se skrývá za pojmem „bezdůvodné obohacení“ a jak se liší například od krádeže? Jak byste v takovém případě měli postupovat a co všechno udělat? Na všechny tyto otázky vám odpoví tento článek.

Pokud vám není zcela jasný rozdíl mezi pojmy dluh / pohledávka či splatnost, které se níže v článku objevují, dovolujeme si vás odkázat na náš předchozí článek zde, který se vysvětlení těchto pojmů blíže věnuje.

Bezdůvodné obohacení

Kdy se jedná o bezdůvodné obohacení?

O bezdůvodné obohacení se jedná v případech, kdy se jedna osoba obohatí na úkor jiné osoby, aniž by k tomu měla spravedlivý nebo zákonný důvod. Bezdůvodné obohacení je založeno na objektivním principu a povinnost k jeho vydání není zásadně svázána se stavem, zda ten kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatil byl v dobré víře, tedy zda tušil, zda se dopouští protiprávního jednání. 

Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za někoho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.  

V naší advokátní praxi se s případy bezdůvodného obohacení setkáváme velmi často. Jako příklad bezdůvodného obohacení lze uvést případ, kdy kupující odstoupil od kupní smlouvy a prodávající nechce vrátit zpět peníze, nebo bylo zasláno nájemné po skončení nájemní smlouvy či případ, kdy klient omylem zaslal peníze ze svého účtu na účet cizí osoby a ta je dobrovolně nevrátila. V každém případě se i o bezdůvodném obohacení dá mluvit jako o dluhu vůči vám.

Jak postupovat v případě bezdůvodného obohacení?

Tyto peníze v dispozici druhé osoby, která k nim nemá právní důvod (např. neexistuje smlouva), je samozřejmě musí vrátit. K tomu je zpravidla zapotřebí výzva k vrácení peněz, a tím nastane splatnost dluhu, což je důležitým momentem.

Pokud se jedná o peněžité plnění, lze požadovat i úroky z prodlení v případě, že dlužník nevydal bezdůvodné obohacení včas, zpravidla ihned, bezodkladně od doručení výzvy. Pokud by bezdůvodné obohacení nespočívalo v penězích, ale v nějakém předmětu, který by však dlužník neměl u sebe, musí vydat peněžní náhradu za předmět bezdůvodného obohacení. 

když to nejde po dobrém

Jako poslední pokus o mimosoudní vyřešení věci slouží předžalobní výzva. Zasláním výzvy dáváte dlužníkovi najevo, že věc myslíte vážně. Také ho ale upozorníte na možnost, která nastane, pokud dobrovolně nesplní svoji povinnost vydat bezdůvodné obohacení.

Pokud obohacený nevydá bezdůvodné obohacení dobrovolně, jedinou možností, která existuje je podání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení (na zaplacení). Avšak ještě předtím, než podáte k příslušnému soudu návrh ve věci samá, musíte zaslat dlužníkovi předžalobní výzvu. 

Zaslání předžalobní výzvy dlužníkovi má také jeden zásadní význam pro řízení před soudem. Žalobce, který dlužníkovi zaslal předžalobní výzvu alespoň sedm dnů před podáním návrhu ve věci samé, má nárok na náhradu nákladů řízení, pokud měl v řízení úspěch. 

Promlčení

Nesmíte však zaspat, protože i v případě bezdůvodného obohacení se uplatní promlčecí doby. Zpravidla platí, že do 3 let ode dne, kdy se dozvíte o tom, že by vám někdo měl vrátit peníze, se musíte obrátit na soud, aby byl váš nárok bez rizika uznán. Záměrně je uvedeno „zpravidla“ do 3 let, jelikož v jednotlivých případech mohou být promlčecí doby odlišné. Začněte tedy řešit vaše pohledávky vždy včas.

shrnutí

Abychom to shrnuli, pokud máte podezření, že vám někdo dluží, aniž k tomu je právní důvod, musíte učinit tyto kroky:

  • Výzva k úhradě dluhu (zesplatnění);
  • Předžalobní výzva poté, co se doručí výzva k úhradě;
  • Osmý den podat žalobu k soudu.

Složitost těchto případu je často odrazující. A proto jsou vám k dispozici odborníci, kteří vás provedou celým procesem a poradí s vaším problémem. NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

Jaké jsou nejčastější chyby při vymáhání pohledávek?

Jaké jsou nejčastější chyby při vymáhání pohledávek?

Pravidelně se na nás obrací klienti, kterým vznikne pohledávka např. v rámci jejich podnikatelské činnosti, která ale není ze strany dlužníka řádně uhrazena. V takovém případě je samozřejmě nezbytné přistoupit k vymáhání pohledávky. Občas nicméně narazíme na příběhy, kdy se na nás klient coby věřitel obrátí až v situaci, kdy spoléhal na vlastní zkušenosti a s vymáháním započal na vlastní pěst. 

Dali jsme proto dohromady některé z nejčastějších chyb, které mohou vymožení pohledávky zkomplikovat či dokonce zcela znemožnit.

Pokud vám není zcela jasný rozdíl mezi pojmy dluh / pohledávka či splatnost, které se níže v článku objevují, dovolujeme si vás odkázat na náš předchozí článek zde, který se vysvětlení těchto pojmů blíže věnuje.

Chyby při vymáhání pohledávek

1. Předčasný konec vymáhání

Mnoho věřitelů se domnívá, že pokud pohledávka není uhrazena do několika dnů nebo týdnů, je již nenávratně ztracena. To však není pravda. I pohledávky, které jsou po splatnosti již několik měsíců, můžete úspěšně vymáhat. Vždy je proto důležité vymáhání pohledávky zahájit co nejdříve a důsledně v něm pokračovat.

K tomuto musíte umět rozlišit splatnou a nesplatnou pohledávku, neboť pouze splatnou pohledávku lze úspěšně vymáhat. V případě nesplatné pohledávky může být tato vymáhána bezdůvodně a předčasně, neboť věřiteli ještě nevznikl nárok na vyplacení žalované částky. Soud by např. takovou žalobu mohl zamítnout pro její předčasnost a vám tak pouze vznikly pouze náklady soudního řízení, které by jen navýšily celkové (transakční) náklady na vymožení pohledávky.

2. Emoční zapojení

Věřitelé, kteří jsou s dlužníkem v obchodním vztahu, se často dopustí chyby, že se do vymáhání pohledávky příliš emocionálně zapojí. To může vést k tomu, že budou dlužníka napadat nebo mu dokonce vyhrožovat, pokud svůj dluh neuhradí. Takové jednání je však neprofesionální a může dlužníka pouze utvrdit v jeho rozhodnutí dluh nezaplatit. 

K tomuto podotýkáme, že určitá extrémní forma či intenzita nátlakového jednání může být dokonce posouzena jako trestný čin vydírání dle ust. § 175 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Doporučujeme se proto vyvarovat jakýmkoli osobním útokům či výhrůžkám, neboť emoční zapojení může být povětšinou spíše na škodu a ke kýženému výsledku mnohdy skutečně nevede.

3. neznalost právních předpisů

Věřitelé často nevědí, jaké právní předpisy se při vymáhání pohledávek uplatňují. To může vést k tomu, že věřitel činí kroky, které jsou buď neúčinné, neplatné nebo dokonce protiprávní. V extrémních případech tak může dojít k tomu, že samotný dlužník může věřitele zažalovat a požadovat po něm náhradu vzniklé újmy. To samé platí o nesprávně zažalovaném nároku na zaplacení pohledávky, který může může soud zamítnout a věřiteli uložit povinnost zaplatit dlužníkovi náhradu nákladů soudního řízení.

Základní postup, se kterým můžete při vymáhání pohledávky počítat, jsme pro vás shrnuli v našem předchozím článku. Na internetu je samozřejmě k dispozici celá řada různých postupů při vymáhání pohledávek. Některé z nich jsou účinné, jiné méně. Věřitel by měl vybírat postup, který je vhodný pro daný konkrétní případ. Pokud si přitom nejste jistí, který postup zvolit, neváhejte se poradit s odborníkem.

4. Otálení s předáním pohledávky k vymáhání

Pokud věřitel zjistí, že se dlužník nechystá pohledávku uhradit, měl by ji co nejdříve začít vymáhat, popř. předat k vymáhání odborníkovi, který vám dokáže celý proces vysvětlit a v rámci vymáhání vás kvalifikovaně zastoupit. Otálení může vést k tomu, že se pohledávka stane obtížně vymahatelnou nebo dokonce nedobytnou. V tomto směru je nezbytné pamatovat na skutečnost, že pohledávky se tzv. promlčují. Promlčení znamená, že po určité době je vymahatelnost pohledávky oslabena natolik, že soud vám vaši oprávněnou pohledávku za určité situace ani nemusí přiznat. Standardní promlčecí (subjektivní) lhůta činí 3 roky ode dne splatnosti vaší pohledávky. Otálet s vymáháním pohledávky se proto nevyplácí, proto je potřeba jednat vždy proaktivně a sledovat dobu, která od splatnosti pohledávky již uplynula.

Jak se vyvarovat chyb při vymáhání pohledávek?

Abyste se vyhnuli chybám při vymáhání pohledávek, je důležité:

  • Začít s vymáháním pohledávky co nejdříve.
  • Vyhnout se emocionálnímu zapojení.
  • Obeznámit se s právními předpisy, které se při vymáhání pohledávek uplatňují.
  • Vybrat si vhodný postup při vymáhání pohledávek.
  • Pokud si nejste jisti, jak postupovat, poraďte se s odborníkem.

BUDETE-LI POTŘEBOVAT, NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.