Po naší poslední zkušenosti s klientem – nájemcem, kterému pronajímatel odmítal vrátit kauci se dnes podíváme blíže na tuto formu zajištění, která se objevuje prakticky v každé nájemní smlouvě. Kdy máte nárok na vrácení kauce a kdy nikoliv? Přečtěte si to v našem článku.
Co je to kauce?
Kauce je jinými slovy peněžitá jistota, kterou skládá nájemce pronajímateli při uzavření smlouvy o nájmu bytu. A to nad rámec sjednaného nájemného, popř. dalších plateb (např. za služby s nájmem související). Kauce slouží jako záruka pronajímatele pro případ, že by nájemce nesplnil některé ze svých povinností, například:
- Nezaplatil nájemné či úhradu na služby včas a v plné výši.
- Způsobil škodu na pronajatém bytě či jeho vybavení.
- Nepředal byt po skončení nájmu ve stavu odpovídajícím běžnému opotřebení.
Výše kauce je zákonem omezena, a to na trojnásobek měsíčního nájemného; zpravidla však záleží na dohodě mezi pronajímatelem a nájemcem, kdy se poměrně často setkáváme i s kaucí ve výši jednoho měsíčního nájemného.
Pronajímatel má právo si z kauce srážet dluhy, které nájemci vznikly z titulu nájmu. Vždy by však měly být tyto dluhy řádně specifikovány, aby nájemce vždy věděl, o jaké dluhy se jedná a v jaké výši je hodlá pronajímatel na kauci započítávat. To se týká například dlužného nájemného, poplatků za služby, ceny za opravy škod na bytě apod. O tom by měl být nájemce ideálně informován písemně.
Co když nájemce s dluhem nesouhlasí
Může se stát, že nájemce se samotným dluhem za nájemné nebo s jeho výší nebude souhlasit. Tím pádem pravděpodobně nebude souhlasit ani se zápočtem dluhu na kauci. V takovém případě je nicméně nutný jeho proaktivní přístup. Nájemce by neměl s řešením vyčkávat až do doby skončení nájmu, nýbrž se vůči tvrzenému dluhu ohradit ihned, co se o něm od pronajímatele dozví. V naší praxi se bohužel setkáváme s tím, že nájemci si nechávají tyto z jejich strany „nedořešené spory“ až na konec nájmu. Pak jsou poměrně překvapeni, že pronajímatel jim vrací kauci v ponížené výši.
vrácení kauce
Vrácení kauce se samozřejmě řídí smlouvou, popř. občanským zákoníkem. Pronajímatel je povinen vrátit kauci nájemci po skončení nájmu, a to zpravidla bez zbytečného odkladu. Zákon nestanovuje pevnou lhůtu pro vrácení kauce, v praxi se však obvykle jedná o několik dnů.
Ze zákona přitom vyplývá, že nájemce má nárok na úroky z kauce za dobu od jejího složení do vrácení, a to minimálně ve výši tzv. zákonné sazby (v době sepsání tohoto článku 4/24 se např. jedná o sazbu 14,75 % ročně z výše složené kauce). V praxi se však často setkáváme s tím, že nájemní smlouva obsahuje ujednání, které úročení kauce ve prospěch nájemce vylučuje. Není-li však spolu s tím např. ujednáno, že kauce má být složena na zvláštním účtu a může s ní být nakládáno pouze k úhradě dluhů nájemce, pronajímateli je prakticky poskytnuta bezúročná zápůjčka, se kterou může volně disponovat.
Naše tipy
- Před podpisem nájemní smlouvy si pečlivě prostudujte její podmínky. A to včetně ujednání o kauci, tj. zda se úročí, kdy dojde k k vrácení kauce a jakým způsobem s ní může pronajímatel nakládat.
- Při předání bytu po skončení nájmu si s pronajímatelem sepište protokol, ve kterém bude popsán stav bytu k okamžiku předávání. Můžete se tak vyhnout nepříjemnostem, kdy vám od pronajímatele přijde na účet vrácená kauce ponížená o částku s odkazem na údajné škody zjištěné po předání bytu.
- V případě sporu s pronajímatelem o kauci se neváhejte obrátit na odborníka, který je schopen situaci po právní stránce posoudit.
NEVÍTE SI RADY? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.
