Cizinec musí mít zejména povolení k zaměstnání. Pokud pak cizinec vykonává práci v rozporu s tímto povolením, jedná se o nelegální zaměstnávání. Samozřejmě je pak nelegální práce cizince bez tohoto povolení, nebo mimo jiné také bez modré karty, apod. O nelegální zaměstnávání se jedná také v případě, kdy cizinec nemá platné oprávnění k pobytu na území České republiky.
Nejčastěji se s nelegálním zaměstnáváním v praxi setkáváme ve stavebnictví, zemědělství nebo ve výrobní činnosti. Nicméně nemusí jít ze strany zaměstnavatele nutně o úmyslné nelegální zaměstnávání ale i o nedbalostní. K nedbalostnímu výkonu nelegální práce cizinců mohou přispívat také relativně časté změny zákonů.
Kdo provádí kontrolu?
Kontrolní činnost v oblasti nelegálního zaměstnávání cizinců ve vztahu k oběma zúčastněným je svěřena inspekci práce. Ta rovněž spolupracuje s tzv. cizineckou policií, která u cizinců kontroluje jejich pobytová oprávnění. Oprávnění ke kontrole mají také ale celní úřady, které však nemají pravomoc vést správní řízení o spáchání přestupku.
Co vám za nelegální zaměstnávání hrozí?
Důsledky zjištěné kontroly s pozitivním výsledkem jsou pak zejména tyto:
Shledání zaměstnavatele vinného ze spáchání přestupku, který spočívá zejména ve zprostředkování nebo v umožnění výkonu nelegální práce.
Je nutné zdůraznit, že za tyto přestupky hrozí vysoké pokuty, a to do výše i několika miliónu korun českých. Konkrétně v případě umožnění výkonu nelegální práce hrozí pokuta až do výše 10 000 000 Kč, pokud je viníkem fyzická osoba podnikající nebo právnická osoba. Rovněž se nezkoumá zavinění, což je v rámci přestupkového řízení značná nevýhoda pro zaměstnavatele.
Naproti tomu zaměstnanec – cizinec je vystaven pokutě až do výše 100 000 Kč, pokud nelegální práci koná, avšak mu správní orgán může uložit i správní vyhoštění z území ČR.
Zaměstnanci – cizinci, kteří konají nelegální práci jsou pak také vyňati například ze zdravotního, nebo důchodového pojištění. Jinými slovy to znamená, že takový cizinec nemá nárok na státem hrazené ošetření v nemocnici. Nemá nárok na dávky ze sociálního zabezpečení v případě úrazu, těhotenství, apod. a také nemá nárok na přiznání invalidního nebo starobního důchodu.
Naproti tomu se zaměstnavatelé vedle správního trestání mohou vystavit i „vyššímu“ trestu v podobě odnětí svobody za spáchaný trestný čin „Neoprávněné zaměstnávání cizinců“ vyjádřený v § 342 trestního zákoníku.
Samozřejmě záleží na rozsahu nelegálního zaměstnávání, ale o trestný čin se jedná, pokud zaměstnavatel nelegálně zaměstnává cizince soustavně, opakovaně nebo například za zvlášť vykořisťujících podmínek. V základní skutkové podstatě je možné za tento trestný čin uložit trest odnětí svobody až na šest měsíců třebas za současného uložení zákazu činnosti.
Čím závažnější je jednání zaměstnavatele, zejména ve vztahu k získávání vlastního prospěchu z nelegálního zaměstnávání, tím je závažnější i trestná činnost, kdy v nejpřísnější skutkové podstatě lze uložit trest odnětí svobody v rozsahu 1 – 5 let.
Na co si dát pozor?
Závěrem lze shrnout, že pro zhodnocení naplnění znaků přestupku není nově rozhodující délka výkonu nelegální práce nebo nelegálního zaměstnávání. Hodnotit se ale bude spíš závažnost a škodlivost jednání zúčastněných osob. Naproti tomu trestní zákoník vymezuje případy, kdy se o trestný čin jedná a skutková podstata v trestním zákoníku musí být naplněna (například soustavnost). Není proto na škodu si prověřit v rámci evidence zaměstnanců, zda nejednáte protiprávně. Podnět na inspekci práce nebo na PČR může přijít z jakéhokoliv důvodu a od kohokoliv a kontrole se následně nevyhnete.
DLUŽÍ VÁM ZAMĚSTNAVATEL ZA MZDU?NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!
Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést sjednané dílo na své nebezpečí a objednatel se zavazuje zaplatit sjednanou cenu. Ačkoliv je možné uzavřít smlouvu o dílo v jakékoli formě, tedy i v ústní, důrazně doporučujeme sjednat ji v písemné formě a to pro posílení pozice při případném vymáhání.
Zhotovitel nesplnil v řádném termínu. Co teď?
V první řadě je vhodné kontaktovat zhotovitele a upozornit ho, že lhůta ke zhotovení díla se chýlí ke konci, nebo už uplynula. Pokud jednáte s poctivou protistranou, je možné že se omluví za zpoždění z důvodu velkého množství zakázek. Následně společně upravíte konečný termín a za prodlení zhotovitele obdržíte slevu jako omluvu.
Taková situace však v naší praxi není moc častá a obvykle zhotovitel neplní proto, že to z jeho strany není možné nebo chtěné. V takových případech zhotovitel dobrovolně nesplní svoji povinnost a je nutné vyhledat právní pomoc, díky které se domůžete svých nároků.
Možnost vymáhání vaší pohledávky závisí na úpravě smlouvy o dílo, zejména zda je ve smlouvě upraveno oprávnění objednatele odstoupit od smlouvy v případě prodlení zhotovitele. Pokud toto smlouva neupravuje, postupuje se podle občanského zákoníku.
Dle ustanovení občanského zákoníku může objednatel odstoupit od smlouvy o dílo v důsledku podstatného porušení povinnosti zhotovitelem. Písemné vyhotovení odstoupení od smlouvy je nutné doručit zhotoviteli díla. Pokud již bylo z vaší strany finančně plněno, měl by být zhotovitel v odstoupení od smlouvy dále vyzván k navrácení poskytnutého plnění, které je drženo bez právního důvodu.
Zhotovitel vám nevrátil poskytnutou zálohu na dílo?
To, že zhotovitel i po odstoupení od smlouvy o dílo nechce vrátit již zaplacenou zálohu je poměrně časté. Stává se, že poskytnuté plnění již použil k vlastnímu účelu a že v době doručení odstoupení od smlouvy nedisponuje poskytnutými penězi. To však nic nemění na skutečnosti, že bylo po právu odstoupeno od smlouvy. A tím odpadl právní důvod, na základě kterého má zhotovitel peněžní prostředky.
Jako první krok k získání svých prostředků doporučujeme zaslat zhotoviteli předžalobní výzvu. Pokud se již v tomto kroku necháte zastoupit advokátem, bude mít toto jednání pozitivní vliv na objednatele. Dáte mu tím jasně najevo vaše odhodlání získat své peníze zpět.
Pokud by zhotovitel nereagoval ani na předžalobní výzvu a peníze dobrovolně nevrátil, bude následovat žaloba na vydání bezdůvodného obohacení podaná u příslušného soudu. Jestliže je vymáhaná částky menší než 1 milion korun, je nejefektivnější podat návrh na soud prostřednictvím elektronického platebního rozkazu.
Když soud uzná váš nárok, uloží zhotoviteli povinnost vydat bezdůvodné obohacení i se zákonným úrokem z prodlení. V případě plného úspěchu pak navíc uloží zhotoviteli povinnost nahradit náklady řízení.
Pokud by však zhotovitel nevydal peněžité prostředky ani v soudem stanovené lhůtě, je dalším krokem návrh na zahájení exekučního řízení. Soudní exekutor má dostatek oprávnění, které mu umožňují získat od zhotovitele dlužnou částku, avšak za podmínky, že zhotovitel má dostatek prostředků k její úhradě.
A o tom, jak postupovat v případě, že zhotovitel nemá dostatek prostředků k úhradě vymáhané pohledávky v rámci exekučního řízení, si řekneme v některém z dalších článků.
Náš tip
Sjednejte smlouvu o dílo tak, abyste byl dostatečně chráněn před jednáním zhotovitele porušující smlouvu.
Neotálejte s vymáháním své pohledávky. Pozor na promlčecí lhůtu! Situaci řešte raději hned v okamžiku prodlení zhotovitele.
Vše ohledně smluvního vztahu dostatečně dokumentujte. Ať máte v případě řízení před soudem dostatek důkazů ohledně prodlení zhotovitele a jeho nečinnosti.
POTŘEBUJETE-LI PORADIT, NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!
Uzavíráte smlouvu a nejste si jisti, zda bude druhá strana plnit řádně a včas? V tomto článku vám poradíme, jak díky smluvní pokutě smlouvu ošetřit tak, aby se zvýšila vaše šance na uspokojení pohledávky nebo alespoň vyrovnala vzniklá škoda!
Smluvní pokuta je utvrzovacím institutem, který vytváří psychologický a ekonomický tlak na dlužníka, aby dostál svým povinnostem. Smyslem smluvní pokuty je, vedle donucení dlužníka, také náhrada újmy na straně věřitele, která mu vznikla v důsledku porušení povinnosti dlužníka.
Jak správně sjednat smluvní pokutu?
Smluvní pokuta by se měla vázat k porušení konkrétní povinnosti. Judikatura dovozuje, že smluvní pokutu můžete ujednat jen pro porušení povinnosti a nikoliv pro případ výkonu práva. Ve smlouvě by tak měla být jasně a přesně definována konkrétní povinnost, ke které se smluvní povinnost váže.
Smluvní pokutu musíte stanovit v přiměřené výši, nebo alespoň musíte uvést způsob jejího výpočtu. Výše smluvní pokuty není zákonem limitována. Ale z judikatury je dovozována hranice 0,50 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Některé soudy takto stanovenou smluvní pokutu hodnotily jako nepřiměřenou, avšak jiné soudy připouštěly i 1 % denně z dlužné částky. Vždy záleží na konkrétní situaci a funkci smluvní pokuty.
Smluvní pokuta si můžete sjednat jak v penězích, tak i v nepeněžitém plnění. Věřitel tak může při porušení povinnosti dlužníka požadovat například vydání věci, vykonání činnosti nebo jiné nepeněžité plnění.
Jak je to s vymáháním smluvní pokuty?
Pokud dlužník poruší povinnost, která je spjata se smluvní pokutou, nemusí věřitel dokazovat zavinění dlužníka ve formě nedbalosti nebo úmyslu. Smluvní pokuta je nezávislá na subjektivních nebo objektivních skutečnostech, které nemohl dlužník ovlivnit. Je proto povinen smluvní pokutu uhradit i bez svého zavinění.
Zákon vylučuje nárok na náhradu škody, která vznikla porušením povinnosti kryté smluvní pokutou. Proto je při sjednávání smluvní pokuty důležité si promyslet, zda způsobená škoda nebude vyšší než sjednaná smluvní pokuta. Ustanovení o náhradě škody je však dispozitivní a smluvní strany se od něj mohou odchýlit. Pro takové případy doporučujeme ve smlouvě uvést, že se smluvní pokuta nedotýká práva věřitele domáhat se náhrady škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti, ke které se peněžitá nebo nepeněžitá smluvní pokuta vztahuje.
Pozor na nepřiměřenou smluvní pokutu!
Soud může na návrh dlužníka moderovat nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu, pokud z tříkolového testu přiměřenosti vyjde najevo, že je smluvní pokuta nepřiměřená. V prvním kroku soud zjistí funkci, jakou smluvní pokuta plnila. V druhém kroku soud zjistí, zda je smluvní pokuta s ohledem na okolnosti konkrétního případu přiměřená, či zda by měla být moderována. Pokud soud dojde k závěru, že je výše smluvní pokuty nepřiměřená, sníží ji na přiměřenou výši se zřetelem k funkci, kterou má plnit a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti.
Náš tip
Smluvní pokutu jako ochranný institut využívají smluvní strany v praxi docela často Stává se však velmi nezřídka, že je ujednání o smluvní pokutě neplatné. Typicky se jedná o případy, kdy je smluvní pokuta stanovena pro případ porušení všech povinností ze smlouvy nebo v případě, kdy se má uplatňovat v případě všech ostatních povinností z uzavřené smlouvy. Problematická bývá i výše stanovené smluvní pokuty. Proto doporučuje konzultovat ujednání o smluvní pokutě s odborníkem, pro maximální ochranu vašich práv.
POTŘEBUJETE-LI PORADIT, NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!
Pravidelně se na nás obrací klienti, kterým vznikne pohledávka např. v rámci jejich podnikatelské činnosti, která ale není ze strany dlužníka řádně uhrazena. V takovém případě je samozřejmě nezbytné přistoupit k vymáhání pohledávky. Občas nicméně narazíme na příběhy, kdy se na nás klient coby věřitel obrátí až v situaci, kdy spoléhal na vlastní zkušenosti a s vymáháním započal na vlastní pěst.
Dali jsme proto dohromady některé z nejčastějších chyb, které mohou vymožení pohledávky zkomplikovat či dokonce zcela znemožnit.
Pokud vám není zcela jasný rozdíl mezi pojmy dluh / pohledávka či splatnost, které se níže v článku objevují, dovolujeme si vás odkázat na náš předchozí článek zde, který se vysvětlení těchto pojmů blíže věnuje.
1. Předčasný konec vymáhání
Mnoho věřitelů se domnívá, že pokud pohledávka není uhrazena do několika dnů nebo týdnů, je již nenávratně ztracena. To však není pravda. I pohledávky, které jsou po splatnosti již několik měsíců, můžete úspěšně vymáhat. Vždy je proto důležité vymáhání pohledávky zahájit co nejdříve a důsledně v něm pokračovat.
K tomuto musíte umět rozlišit splatnou a nesplatnou pohledávku, neboť pouze splatnou pohledávku lze úspěšně vymáhat. V případě nesplatné pohledávky může být tato vymáhána bezdůvodně a předčasně, neboť věřiteli ještě nevznikl nárok na vyplacení žalované částky. Soud by např. takovou žalobu mohl zamítnout pro její předčasnost a vám tak pouze vznikly pouze náklady soudního řízení, které by jen navýšily celkové (transakční) náklady na vymožení pohledávky.
2. Emoční zapojení
Věřitelé, kteří jsou s dlužníkem v obchodním vztahu, se často dopustí chyby, že se do vymáhání pohledávky příliš emocionálně zapojí. To může vést k tomu, že budou dlužníka napadat nebo mu dokonce vyhrožovat, pokud svůj dluh neuhradí. Takové jednání je však neprofesionální a může dlužníka pouze utvrdit v jeho rozhodnutí dluh nezaplatit.
K tomuto podotýkáme, že určitá extrémní forma či intenzita nátlakového jednání může být dokonce posouzena jako trestný čin vydírání dle ust. § 175 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Doporučujeme se proto vyvarovat jakýmkoli osobním útokům či výhrůžkám, neboť emoční zapojení může být povětšinou spíše na škodu a ke kýženému výsledku mnohdy skutečně nevede.
3. neznalost právních předpisů
Věřitelé často nevědí, jaké právní předpisy se při vymáhání pohledávek uplatňují. To může vést k tomu, že věřitel činí kroky, které jsou buď neúčinné, neplatné nebo dokonce protiprávní. V extrémních případech tak může dojít k tomu, že samotný dlužník může věřitele zažalovat a požadovat po něm náhradu vzniklé újmy. To samé platí o nesprávně zažalovaném nároku na zaplacení pohledávky, který může může soud zamítnout a věřiteli uložit povinnost zaplatit dlužníkovi náhradu nákladů soudního řízení.
Základní postup, se kterým můžete při vymáhání pohledávky počítat, jsme pro vás shrnuli v našem předchozím článku. Na internetu je samozřejmě k dispozici celá řada různých postupů při vymáhání pohledávek. Některé z nich jsou účinné, jiné méně. Věřitel by měl vybírat postup, který je vhodný pro daný konkrétní případ. Pokud si přitom nejste jistí, který postup zvolit, neváhejte se poradit s odborníkem.
4. Otálení s předáním pohledávky k vymáhání
Pokud věřitel zjistí, že se dlužník nechystá pohledávku uhradit, měl by ji co nejdříve začít vymáhat, popř. předat k vymáhání odborníkovi, který vám dokáže celý proces vysvětlit a v rámci vymáhání vás kvalifikovaně zastoupit. Otálení může vést k tomu, že se pohledávka stane obtížně vymahatelnou nebo dokonce nedobytnou. V tomto směru je nezbytné pamatovat na skutečnost, že pohledávky se tzv. promlčují. Promlčení znamená, že po určité době je vymahatelnost pohledávky oslabena natolik, že soud vám vaši oprávněnou pohledávku za určité situace ani nemusí přiznat. Standardní promlčecí (subjektivní) lhůta činí 3 roky ode dne splatnosti vaší pohledávky. Otálet s vymáháním pohledávky se proto nevyplácí, proto je potřeba jednat vždy proaktivně a sledovat dobu, která od splatnosti pohledávky již uplynula.
Jak se vyvarovat chyb při vymáhání pohledávek?
Abyste se vyhnuli chybám při vymáhání pohledávek, je důležité:
Začít s vymáháním pohledávky co nejdříve.
Vyhnout se emocionálnímu zapojení.
Obeznámit se s právními předpisy, které se při vymáhání pohledávek uplatňují.
Vybrat si vhodný postup při vymáhání pohledávek.
Pokud si nejste jisti, jak postupovat, poraďte se s odborníkem.
BUDETE-LI POTŘEBOVAT, NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.
Spravovat Souhlas s cookies
Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
