Věděli jste, že dluhy z podnikání jednoho z manželů mohou spadat do společného jmění? Pokud chcete ochránit rodinný majetek před podnikatelskými riziky, je dobré zvážit uzavření „předmanželské smlouvy“. Více podrobností, jak postupovat ohledně úpravy společného jmění, se dočtete více.
CO patří do SJM
Pokud si někoho vezmete a neučiníte žádné právní kroky ohledně úpravy společného (budoucího) majetku, tak se součástí společného jmění manželů (SJM) stane to, co nabyde jeden z manželů nebo co nabydou oba manželé společně za trvání manželství. Do toho spadá i zisk z podnikání jen jednoho z manželů. Samozřejmě existují výjimky (dar, dědictví, věci k osobní potřebě, aj.) Věděli jste ale, že se součásti SJM stávají i dluhy druhého manžela? A tyto dluhy poté musí splácet oba z manželů? Ochranou před nepříjemným faktem může být režim oddělených jmění manželů založený smlouvou o manželském majetkovém režimu (jednoduše – uzavřením „předmanželské smlouvy“).
Předmanželská smlouva
Věděli jste ale také, že onu „předmanželskou smlouvu“ lze uzavřít i během trvání manželství?
1) Ale popořádku. Ještě než uzavřete manželství a režim SJM vám přijde riskantní nebo například i nelogický, není nic jednoduššího, než uzavřít onu skutečně „předmanželskou smlouvu“. Ta však musí mít formu veřejné listiny. Jinými slovy, musíte zajít za notářem, kterého poprosíte o vyhotovení smlouvy. Rovněž ho musíte požádat, aby tuto smlouvu také zanesl do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu. Teprve poté v případě uzavření manželství tato smlouva může plnit svůj účel.
2) Zjistíte-li až v průběhu manželství důvod pro zrušení nebo zúžení SJM, je možné tuto smlouvu uzavřít i po uzavření manželství. Smlouvu lze uzavřít tak, aby se vztahovala na celý budoucí majetek. Lze ale pouze pro případ jedné transakce, například kdy jeden z manželů má nabýt jednu nemovitost mimo režim SJM. I tato smlouva musí samozřejmě splňovat podmínky veřejné listiny a bez návštěvy notáře se tedy neobjedete včetně její následné zanesení do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Uzavřít „předmanželskou smlouvu“ se samozřejmě doporučuje v případě, kdy jeden z budoucích manželů podniká a riziko, že by podnikatelské dluhy postihly společnou domácnost, je vysoké. V takovém případě by se pak, děj se co děj, exekutor a věřitelé mohli uspokojit jen z takového majetku, který skutečně náleží pouze podnikajícímu manželovi. I tak je vhodné od cenných věcí (drahá elektronika, automobily, aj.) uschovávat smlouvy a účtenky, nebo jiné důkazy, ze kterých lze prokázat, kdo nabyl vlastnické právo k věci. Exekutor to na první pohled nemusí zjistit a zaleží na skutečném vlastníku, aby pak prokázal své vlastnické právo.
společné jmění manželů a podnikání
Ale pozor. U „předmanželské smlouvy“, která se však uzavírá již během trvání manželství není možné sjednat zpětný účinek a ujedná-li se, nepřihlíží se k tomu. Tedy pokud za rok 2024 nabydete do SJM dům, automobily a vyhrajete ve sportce a 1.ledna 2025 si rozdělíte SJM, věřitelé jednoho nebo druhého manžela se stejně mohou uspokojit z majetku, který spadl do SJM v roce 2024. I přesto je lepší v případě, kdy během trvání manželství jeden z manželů podniká nebo začne podnikat, uzavřít smlouvu alespoň v rozsahu, že věřitele a dlužníci podnikajícího manžela budou (jednoduše) dlužníci a věřitele pouze manžela, který podniká nebo hodlá podnikat. Například zpravidla na rozjezd podnikání je potřeba si vzít podnikatelský úvěr, který by při absenci smlouvy automaticky spadl do SJM.
Souhlas druhého manžela
I bez smlouvy jsou však některá práva nepodnikajícího manžela chráněna. Má-li být součást SJM použita k podnikání pouze jednoho z manželů a přesahuje-li majetková hodnota toho, co má být použito, míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se při prvním takovém použití souhlas druhého manžela. Druhý manžel se může dovolat neplatnosti takového jednání podnikajícího manžela.
Pokud jeden z manželů chce podnikat nebo již podniká a druhý manžel se obává o budoucí ekonomickou stabilitu domácnosti kvůli podnikatelským rizikům, je vhodné tuto variantu s manželem probrat. Případně své poměry do budoucna upravit „předmanželskou smlouvou“. Ať již se nacházíte ve fázi před uzavřením sňatku, těsně po jeho uzavření nebo jste již otlučení manželé společným soužitím. Pokud s tím daný manžel nebude souhlasit, je dokonce možné žádat soud o zúžení nebo zrušení SJM právě z důvodu podnikatelských rizik jednoho z manželů.
POTŘEBUJETE PORADIT OHLEDNĚ PŘEDMANŽELSKÉ SMLOUVY? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.
Ručení může být pro věřitele skvělým způsobem, jak zajistit splnění dluhu – ale také se může stát pastí, pokud není správně nastavena. Chcete vědět, na co si dát pozor a jak se chránit? Tak určitě pokračujte ve čtení!
CO JE TO RUČENÍ A KDY SE S NÍM LZE SETKAT?
Ručení je dalším ze zajišťovacích institutů občanského práva, který umožňuje věřiteli zvýšit svou šanci k uspokojení pohledávky. Pokud dlužník nesplní svůj závazek, může věřitel požadovat plnění i po ručiteli. S určitou nadsázkou bychom mohli uvést, že ručitel se stává jakýmsi „pojistitelem“ dluhu.
V praxi se lze setkat se situací, kdy např. začínající podnikatel potřebuje získat úvěr na nákup nového vybavení. Banka mu úvěr poskytne za podmínky, že za něj bude ručit jím určená a bankou prověřená třetí osoba, např. jeho rodinný příslušník (otec). Pokud by se následně dotyčnému podnikateli nedařilo úvěr splácet, banka by mohla požadovat splacení úvěru po jeho otci.
Neobvyklá není ani situace, kdy si např. společnost A pronajme kancelářské prostory od společnosti B. K zajištění splnění svých závazků, zejména hrazení nájemného a s nájmem souvisejících plateb, může společnost B požadovat, aby jí společnost A poskytla ručitele. Společnost A přitom může požádat o ručení např. svého jednatele. Pokud by následně společnost A neplatila řádně a včas nájemné, společnost B by se mohla obrátit na jejího jednatele a požadovat úhradu dlužných částek přímo po něm.
ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY RUČENÍ
Z výše uvedeného vyplývá, že podstatou ručení je prohlášení jedné osoby (ručitele), že nebude-li dlužník svůj dluh plnit, může se věřitel obrátit s žádostí o splnění dluhu přímo na něj. Toto prohlášení musí mít dle občanského zákoníku vždy písemnou formu. Věřiteli by tedy nemělo stačit, pokud je ze strany ručitele např. pouze ústně přislíbeno.
Důležitá je rovněž povaha dluhu: zaručit se lze pouze za platně vzniklý dluh, popř. platně sjednaný dluh, který vznikne teprve v budoucnu např. při (ne)splnění určité podmínky. Rozsah ručení přitom může být i omezen např. do určité výše. V takovém případě se jedná o částečné ručení.
Pro věřitele je rovněž velice zajímavá možnost společného zaručení. Znamená to, že za splnění vymezeného dluhu může odpovídat i více osob současně. V takovém případě každá osoba odpovídá za splnění dluhu samostatně.
Nutno přitom podotknout, že ručení zaniká zánikem takto zajištěného dluhu. Nezaniká tedy např. smrtí dlužníka, jak by se mohl ručitel nesprávně domnívat.
Co by mělo ručitele/věřitele hlavně zajímat?
Ručitel
Pokud se rozhodnete odpovídat za dluh někoho jiného, je důležité důkladně promyslet, aby v rámci vašeho ručitelského prohlášení bylo vyřešeno zejména následující:
Rozsah: Jaká část dluhu by se vás měla týkat, nesplní-li dlužník dluh ani z části?
Doba trvání: Jak dlouho bude váš ručitelský závazek trvat?
Podmínky pro uplatnění : Za jakých okolností po vás může věřitel splnění dluhu požadovat?
věřitel
Máte-li v plánu zajistit svoji pohledávku ručitelským závazkem, vaší pozornosti by zajisté nemělo uniknout, nad rámec výše uvedeného, zejména následující:
Prověření osoby ručitele: mít dluh zajištěn ručením je jedna věc, mnohem podstatnější je však prověření toho, zda je dotyčný takovou osobou, u které bude možné se v případě nutnosti úspěšně domoci splnění dluhu – ověření si majetkové situace ručitele, popř. existenci jeho jiných závazků, které by mohli zajištění ohrozit, je proto zcela klíčové!
Možnosti kombinace zajištění: ručení může být kombinováno i s jinými způsoby zajištění či utvrzení dluhu (zástavní právo, zajišťovací převod práva, smluvní pokuta aj.).
Dodržení písemné formy ručitelského prohlášení (opakování je matka moudrosti).
Náš tip
Ručením lze posílit věřitelské postavení. Ať už uvažujete o sjednání ručitelského závazku se svým dlužníkem, nebo se naopak chystáte ve prospěch někoho ručitelský závazek uzavřít, neváhejte se obrátit na odborníka, který vám poskytne komplexní právní poradenství. Pomůže vám též vyhnout se případným problémům, které nemusejí být na první pohled patrné.
CHCETE SJEDNAT RUČITELSKÝ ZÁVAZEK NEBO ŘEŠÍTE JINÉ PRÁVNÍ ZÁLEŽITOSTI? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.
Cizinec musí mít zejména povolení k zaměstnání. Pokud pak cizinec vykonává práci v rozporu s tímto povolením, jedná se o nelegální zaměstnávání. Samozřejmě je pak nelegální práce cizince bez tohoto povolení, nebo mimo jiné také bez modré karty, apod. O nelegální zaměstnávání se jedná také v případě, kdy cizinec nemá platné oprávnění k pobytu na území České republiky.
Nejčastěji se s nelegálním zaměstnáváním v praxi setkáváme ve stavebnictví, zemědělství nebo ve výrobní činnosti. Nicméně nemusí jít ze strany zaměstnavatele nutně o úmyslné nelegální zaměstnávání ale i o nedbalostní. K nedbalostnímu výkonu nelegální práce cizinců mohou přispívat také relativně časté změny zákonů.
Kdo provádí kontrolu?
Kontrolní činnost v oblasti nelegálního zaměstnávání cizinců ve vztahu k oběma zúčastněným je svěřena inspekci práce. Ta rovněž spolupracuje s tzv. cizineckou policií, která u cizinců kontroluje jejich pobytová oprávnění. Oprávnění ke kontrole mají také ale celní úřady, které však nemají pravomoc vést správní řízení o spáchání přestupku.
Co vám za nelegální zaměstnávání hrozí?
Důsledky zjištěné kontroly s pozitivním výsledkem jsou pak zejména tyto:
Shledání zaměstnavatele vinného ze spáchání přestupku, který spočívá zejména ve zprostředkování nebo v umožnění výkonu nelegální práce.
Je nutné zdůraznit, že za tyto přestupky hrozí vysoké pokuty, a to do výše i několika miliónu korun českých. Konkrétně v případě umožnění výkonu nelegální práce hrozí pokuta až do výše 10 000 000 Kč, pokud je viníkem fyzická osoba podnikající nebo právnická osoba. Rovněž se nezkoumá zavinění, což je v rámci přestupkového řízení značná nevýhoda pro zaměstnavatele.
Naproti tomu zaměstnanec – cizinec je vystaven pokutě až do výše 100 000 Kč, pokud nelegální práci koná, avšak mu správní orgán může uložit i správní vyhoštění z území ČR.
Zaměstnanci – cizinci, kteří konají nelegální práci jsou pak také vyňati například ze zdravotního, nebo důchodového pojištění. Jinými slovy to znamená, že takový cizinec nemá nárok na státem hrazené ošetření v nemocnici. Nemá nárok na dávky ze sociálního zabezpečení v případě úrazu, těhotenství, apod. a také nemá nárok na přiznání invalidního nebo starobního důchodu.
Naproti tomu se zaměstnavatelé vedle správního trestání mohou vystavit i „vyššímu“ trestu v podobě odnětí svobody za spáchaný trestný čin „Neoprávněné zaměstnávání cizinců“ vyjádřený v § 342 trestního zákoníku.
Samozřejmě záleží na rozsahu nelegálního zaměstnávání, ale o trestný čin se jedná, pokud zaměstnavatel nelegálně zaměstnává cizince soustavně, opakovaně nebo například za zvlášť vykořisťujících podmínek. V základní skutkové podstatě je možné za tento trestný čin uložit trest odnětí svobody až na šest měsíců třebas za současného uložení zákazu činnosti.
Čím závažnější je jednání zaměstnavatele, zejména ve vztahu k získávání vlastního prospěchu z nelegálního zaměstnávání, tím je závažnější i trestná činnost, kdy v nejpřísnější skutkové podstatě lze uložit trest odnětí svobody v rozsahu 1 – 5 let.
Na co si dát pozor?
Závěrem lze shrnout, že pro zhodnocení naplnění znaků přestupku není nově rozhodující délka výkonu nelegální práce nebo nelegálního zaměstnávání. Hodnotit se ale bude spíš závažnost a škodlivost jednání zúčastněných osob. Naproti tomu trestní zákoník vymezuje případy, kdy se o trestný čin jedná a skutková podstata v trestním zákoníku musí být naplněna (například soustavnost). Není proto na škodu si prověřit v rámci evidence zaměstnanců, zda nejednáte protiprávně. Podnět na inspekci práce nebo na PČR může přijít z jakéhokoliv důvodu a od kohokoliv a kontrole se následně nevyhnete.
DLUŽÍ VÁM ZAMĚSTNAVATEL ZA MZDU?NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!
Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést sjednané dílo na své nebezpečí a objednatel se zavazuje zaplatit sjednanou cenu. Ačkoliv je možné uzavřít smlouvu o dílo v jakékoli formě, tedy i v ústní, důrazně doporučujeme sjednat ji v písemné formě a to pro posílení pozice při případném vymáhání.
Zhotovitel nesplnil v řádném termínu. Co teď?
V první řadě je vhodné kontaktovat zhotovitele a upozornit ho, že lhůta ke zhotovení díla se chýlí ke konci, nebo už uplynula. Pokud jednáte s poctivou protistranou, je možné že se omluví za zpoždění z důvodu velkého množství zakázek. Následně společně upravíte konečný termín a za prodlení zhotovitele obdržíte slevu jako omluvu.
Taková situace však v naší praxi není moc častá a obvykle zhotovitel neplní proto, že to z jeho strany není možné nebo chtěné. V takových případech zhotovitel dobrovolně nesplní svoji povinnost a je nutné vyhledat právní pomoc, díky které se domůžete svých nároků.
Možnost vymáhání vaší pohledávky závisí na úpravě smlouvy o dílo, zejména zda je ve smlouvě upraveno oprávnění objednatele odstoupit od smlouvy v případě prodlení zhotovitele. Pokud toto smlouva neupravuje, postupuje se podle občanského zákoníku.
Dle ustanovení občanského zákoníku může objednatel odstoupit od smlouvy o dílo v důsledku podstatného porušení povinnosti zhotovitelem. Písemné vyhotovení odstoupení od smlouvy je nutné doručit zhotoviteli díla. Pokud již bylo z vaší strany finančně plněno, měl by být zhotovitel v odstoupení od smlouvy dále vyzván k navrácení poskytnutého plnění, které je drženo bez právního důvodu.
Zhotovitel vám nevrátil poskytnutou zálohu na dílo?
To, že zhotovitel i po odstoupení od smlouvy o dílo nechce vrátit již zaplacenou zálohu je poměrně časté. Stává se, že poskytnuté plnění již použil k vlastnímu účelu a že v době doručení odstoupení od smlouvy nedisponuje poskytnutými penězi. To však nic nemění na skutečnosti, že bylo po právu odstoupeno od smlouvy. A tím odpadl právní důvod, na základě kterého má zhotovitel peněžní prostředky.
Jako první krok k získání svých prostředků doporučujeme zaslat zhotoviteli předžalobní výzvu. Pokud se již v tomto kroku necháte zastoupit advokátem, bude mít toto jednání pozitivní vliv na objednatele. Dáte mu tím jasně najevo vaše odhodlání získat své peníze zpět.
Pokud by zhotovitel nereagoval ani na předžalobní výzvu a peníze dobrovolně nevrátil, bude následovat žaloba na vydání bezdůvodného obohacení podaná u příslušného soudu. Jestliže je vymáhaná částky menší než 1 milion korun, je nejefektivnější podat návrh na soud prostřednictvím elektronického platebního rozkazu.
Když soud uzná váš nárok, uloží zhotoviteli povinnost vydat bezdůvodné obohacení i se zákonným úrokem z prodlení. V případě plného úspěchu pak navíc uloží zhotoviteli povinnost nahradit náklady řízení.
Pokud by však zhotovitel nevydal peněžité prostředky ani v soudem stanovené lhůtě, je dalším krokem návrh na zahájení exekučního řízení. Soudní exekutor má dostatek oprávnění, které mu umožňují získat od zhotovitele dlužnou částku, avšak za podmínky, že zhotovitel má dostatek prostředků k její úhradě.
A o tom, jak postupovat v případě, že zhotovitel nemá dostatek prostředků k úhradě vymáhané pohledávky v rámci exekučního řízení, si řekneme v některém z dalších článků.
Náš tip
Sjednejte smlouvu o dílo tak, abyste byl dostatečně chráněn před jednáním zhotovitele porušující smlouvu.
Neotálejte s vymáháním své pohledávky. Pozor na promlčecí lhůtu! Situaci řešte raději hned v okamžiku prodlení zhotovitele.
Vše ohledně smluvního vztahu dostatečně dokumentujte. Ať máte v případě řízení před soudem dostatek důkazů ohledně prodlení zhotovitele a jeho nečinnosti.
POTŘEBUJETE-LI PORADIT, NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!
Uzavíráte smlouvu a nejste si jisti, zda bude druhá strana plnit řádně a včas? V tomto článku vám poradíme, jak díky smluvní pokutě smlouvu ošetřit tak, aby se zvýšila vaše šance na uspokojení pohledávky nebo alespoň vyrovnala vzniklá škoda!
Smluvní pokuta je utvrzovacím institutem, který vytváří psychologický a ekonomický tlak na dlužníka, aby dostál svým povinnostem. Smyslem smluvní pokuty je, vedle donucení dlužníka, také náhrada újmy na straně věřitele, která mu vznikla v důsledku porušení povinnosti dlužníka.
Jak správně sjednat smluvní pokutu?
Smluvní pokuta by se měla vázat k porušení konkrétní povinnosti. Judikatura dovozuje, že smluvní pokutu můžete ujednat jen pro porušení povinnosti a nikoliv pro případ výkonu práva. Ve smlouvě by tak měla být jasně a přesně definována konkrétní povinnost, ke které se smluvní povinnost váže.
Smluvní pokutu musíte stanovit v přiměřené výši, nebo alespoň musíte uvést způsob jejího výpočtu. Výše smluvní pokuty není zákonem limitována. Ale z judikatury je dovozována hranice 0,50 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Některé soudy takto stanovenou smluvní pokutu hodnotily jako nepřiměřenou, avšak jiné soudy připouštěly i 1 % denně z dlužné částky. Vždy záleží na konkrétní situaci a funkci smluvní pokuty.
Smluvní pokuta si můžete sjednat jak v penězích, tak i v nepeněžitém plnění. Věřitel tak může při porušení povinnosti dlužníka požadovat například vydání věci, vykonání činnosti nebo jiné nepeněžité plnění.
Jak je to s vymáháním smluvní pokuty?
Pokud dlužník poruší povinnost, která je spjata se smluvní pokutou, nemusí věřitel dokazovat zavinění dlužníka ve formě nedbalosti nebo úmyslu. Smluvní pokuta je nezávislá na subjektivních nebo objektivních skutečnostech, které nemohl dlužník ovlivnit. Je proto povinen smluvní pokutu uhradit i bez svého zavinění.
Zákon vylučuje nárok na náhradu škody, která vznikla porušením povinnosti kryté smluvní pokutou. Proto je při sjednávání smluvní pokuty důležité si promyslet, zda způsobená škoda nebude vyšší než sjednaná smluvní pokuta. Ustanovení o náhradě škody je však dispozitivní a smluvní strany se od něj mohou odchýlit. Pro takové případy doporučujeme ve smlouvě uvést, že se smluvní pokuta nedotýká práva věřitele domáhat se náhrady škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti, ke které se peněžitá nebo nepeněžitá smluvní pokuta vztahuje.
Pozor na nepřiměřenou smluvní pokutu!
Soud může na návrh dlužníka moderovat nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu, pokud z tříkolového testu přiměřenosti vyjde najevo, že je smluvní pokuta nepřiměřená. V prvním kroku soud zjistí funkci, jakou smluvní pokuta plnila. V druhém kroku soud zjistí, zda je smluvní pokuta s ohledem na okolnosti konkrétního případu přiměřená, či zda by měla být moderována. Pokud soud dojde k závěru, že je výše smluvní pokuty nepřiměřená, sníží ji na přiměřenou výši se zřetelem k funkci, kterou má plnit a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti.
Náš tip
Smluvní pokutu jako ochranný institut využívají smluvní strany v praxi docela často Stává se však velmi nezřídka, že je ujednání o smluvní pokutě neplatné. Typicky se jedná o případy, kdy je smluvní pokuta stanovena pro případ porušení všech povinností ze smlouvy nebo v případě, kdy se má uplatňovat v případě všech ostatních povinností z uzavřené smlouvy. Problematická bývá i výše stanovené smluvní pokuty. Proto doporučuje konzultovat ujednání o smluvní pokutě s odborníkem, pro maximální ochranu vašich práv.
POTŘEBUJETE-LI PORADIT, NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!
Pravidelně se na nás obrací klienti, kterým vznikne pohledávka např. v rámci jejich podnikatelské činnosti, která ale není ze strany dlužníka řádně uhrazena. V takovém případě je samozřejmě nezbytné přistoupit k vymáhání pohledávky. Občas nicméně narazíme na příběhy, kdy se na nás klient coby věřitel obrátí až v situaci, kdy spoléhal na vlastní zkušenosti a s vymáháním započal na vlastní pěst.
Dali jsme proto dohromady některé z nejčastějších chyb, které mohou vymožení pohledávky zkomplikovat či dokonce zcela znemožnit.
Pokud vám není zcela jasný rozdíl mezi pojmy dluh / pohledávka či splatnost, které se níže v článku objevují, dovolujeme si vás odkázat na náš předchozí článek zde, který se vysvětlení těchto pojmů blíže věnuje.
1. Předčasný konec vymáhání
Mnoho věřitelů se domnívá, že pokud pohledávka není uhrazena do několika dnů nebo týdnů, je již nenávratně ztracena. To však není pravda. I pohledávky, které jsou po splatnosti již několik měsíců, můžete úspěšně vymáhat. Vždy je proto důležité vymáhání pohledávky zahájit co nejdříve a důsledně v něm pokračovat.
K tomuto musíte umět rozlišit splatnou a nesplatnou pohledávku, neboť pouze splatnou pohledávku lze úspěšně vymáhat. V případě nesplatné pohledávky může být tato vymáhána bezdůvodně a předčasně, neboť věřiteli ještě nevznikl nárok na vyplacení žalované částky. Soud by např. takovou žalobu mohl zamítnout pro její předčasnost a vám tak pouze vznikly pouze náklady soudního řízení, které by jen navýšily celkové (transakční) náklady na vymožení pohledávky.
2. Emoční zapojení
Věřitelé, kteří jsou s dlužníkem v obchodním vztahu, se často dopustí chyby, že se do vymáhání pohledávky příliš emocionálně zapojí. To může vést k tomu, že budou dlužníka napadat nebo mu dokonce vyhrožovat, pokud svůj dluh neuhradí. Takové jednání je však neprofesionální a může dlužníka pouze utvrdit v jeho rozhodnutí dluh nezaplatit.
K tomuto podotýkáme, že určitá extrémní forma či intenzita nátlakového jednání může být dokonce posouzena jako trestný čin vydírání dle ust. § 175 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Doporučujeme se proto vyvarovat jakýmkoli osobním útokům či výhrůžkám, neboť emoční zapojení může být povětšinou spíše na škodu a ke kýženému výsledku mnohdy skutečně nevede.
3. neznalost právních předpisů
Věřitelé často nevědí, jaké právní předpisy se při vymáhání pohledávek uplatňují. To může vést k tomu, že věřitel činí kroky, které jsou buď neúčinné, neplatné nebo dokonce protiprávní. V extrémních případech tak může dojít k tomu, že samotný dlužník může věřitele zažalovat a požadovat po něm náhradu vzniklé újmy. To samé platí o nesprávně zažalovaném nároku na zaplacení pohledávky, který může může soud zamítnout a věřiteli uložit povinnost zaplatit dlužníkovi náhradu nákladů soudního řízení.
Základní postup, se kterým můžete při vymáhání pohledávky počítat, jsme pro vás shrnuli v našem předchozím článku. Na internetu je samozřejmě k dispozici celá řada různých postupů při vymáhání pohledávek. Některé z nich jsou účinné, jiné méně. Věřitel by měl vybírat postup, který je vhodný pro daný konkrétní případ. Pokud si přitom nejste jistí, který postup zvolit, neváhejte se poradit s odborníkem.
4. Otálení s předáním pohledávky k vymáhání
Pokud věřitel zjistí, že se dlužník nechystá pohledávku uhradit, měl by ji co nejdříve začít vymáhat, popř. předat k vymáhání odborníkovi, který vám dokáže celý proces vysvětlit a v rámci vymáhání vás kvalifikovaně zastoupit. Otálení může vést k tomu, že se pohledávka stane obtížně vymahatelnou nebo dokonce nedobytnou. V tomto směru je nezbytné pamatovat na skutečnost, že pohledávky se tzv. promlčují. Promlčení znamená, že po určité době je vymahatelnost pohledávky oslabena natolik, že soud vám vaši oprávněnou pohledávku za určité situace ani nemusí přiznat. Standardní promlčecí (subjektivní) lhůta činí 3 roky ode dne splatnosti vaší pohledávky. Otálet s vymáháním pohledávky se proto nevyplácí, proto je potřeba jednat vždy proaktivně a sledovat dobu, která od splatnosti pohledávky již uplynula.
Jak se vyvarovat chyb při vymáhání pohledávek?
Abyste se vyhnuli chybám při vymáhání pohledávek, je důležité:
Začít s vymáháním pohledávky co nejdříve.
Vyhnout se emocionálnímu zapojení.
Obeznámit se s právními předpisy, které se při vymáhání pohledávek uplatňují.
Vybrat si vhodný postup při vymáhání pohledávek.
Pokud si nejste jisti, jak postupovat, poraďte se s odborníkem.
BUDETE-LI POTŘEBOVAT, NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.
Spravovat Souhlas s cookies
Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
