Tento článek se věnuje základním pojmům spojeným se vztahem dlužníka a věřitele, a to pojmu „splatnosti“ a pojmu „prodlení“. Níže se dozvíte, co je to „splatnost“, kdy je dlužník v prodlení, a zdali se do prodlení může nějakým způsobem dostat také věřitel.
Zajímá-li vás toto téma více, přečtěte si i náš další článek, věnovaný pohledávkách a dluhům zde.
DLUŽNÍK A VĚŘITEL
Již na tomto místě je úvodem třeba také pro vyloučení jakýchkoliv pochybností definovat, že věřitelem je zjednodušeně řečeno osoba, které poskytuje nějaké plnění (např. peníze), a dlužník je potom osobou, která je povinna věřiteli takové plnění vrátit (případně poskytnout jiné protiplnění). V témže smluvním vztahu tedy může tatáž osoba vystupovat jak v pozici dlužníka, tak i věřitele (např. kupující je v pozici dlužníka ohledně úhrady kupní ceny, a zároveň v pozici věřitele ve vztahu k obdržení předmětu koupě).
splatnost
Nyní již k pojmu splatnosti. Splatnost zjednodušeně řečeno označuje okamžik určený nějakým časovým termínem, ke kterému je dlužník povinen věřiteli uhradit svůj závazek (např. vrátit poskytnuté plnění). Pakliže si tedy například dlužník půjčí u věřitele částku ve výši 10.000,- Kč se splatností dne 1. ledna 2024, je den 1. ledna 2024 dnem, ke kterému byl dlužník povinen nejpozději věřiteli poskytnutou částku ve výši 10.000,- Kč vrátit.
Splatnost se typicky stanovuje mezi stranami smluvní dohodou, v některých zákonem upravených případech jí však některá ze stran může stanovit také jednostranně, například v případě výzvy k náhradě způsobené škody se stanovením přiměřeného termínu k plnění.
Prodlení dlužníka
Pakliže dlužník poskytnuté plnění ani do dne sjednané splatnosti nevrátí v plné výši (tedy neplní řádně a včas), dostává se do prodlení. Ve výše naznačeném případě by tedy dlužník byl v případě nevrácení částky ve výši 10.000,- Kč v prodlení ode dne 2. 1. 2024.
Jedním z nejdůležitějších následků prodlení je zpravidla povinnost dlužníka hradit za období svého prodlení věřiteli úrok z prodlení. Nárok na tento úrok z prodlení vzniká již ze zákona, jedná se o tzv. zákonný úrok z prodlení. Vedle toho se případně dlužník s věřitelem mohou domluvit také na smluvním úroku z prodlení a stanovit si jeho vlastní výši. Jinými slovy, případné prodlení s úhradou dluhu pro dlužníka znamená další navyšování dlužné částky.
V případě, kdy má dlužník vracet vypůjčenou věc, pak v případě prodlení na dlužníka přechází také nebezpečí škody na věci. Pakliže si tedy dlužník například vypůjčí auto, které slíbí vrátit do 1. 1. 2024, hrozí mu, že pakliže auto v daném termínu nevrátí, a následně se s ním cokoliv stane, bude odpovědný sám za vzniklou škodu na autě.
Prodlení věřitele
Může být v prodlení i věřitel, když on není tím, kdo by měl něco vracet? Odpověď zní ano. Může se tak stát například v situaci, kdy věřitel odmítne nabídnuté plnění přijmout anebo neposkytne jinou potřebnou součinnost.
Pokud by například věřitel nepřijal dlužníkem nabídnuté peníze, případně se například nedostavil ve sjednaný čas na sjednané místo vrácení auta, bude v prodlení věřitel, nikoliv dlužník. Dlužník v takovém případě nemá povinnost hradit věřiteli úroky z prodlení. Stejně tak zmíněné nebezpečí škody na věci nese v takovém případě věřitel, nikoliv dlužník (samozřejmě s výjimkou odpovědnosti za škodu, kterou způsobí sám dlužník).
MÁTE POHLEDÁVKU PO SPLASTNOSTI A POTŘEBUJETE POMOCI S ŘEŠENÍM? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.
