Nároky zaměstnance z neplatného rozvázání pracovního poměru

Nároky zaměstnance z neplatného rozvázání pracovního poměru

Pokud vám zaměstnavatel dal výpověď, okamžitě zrušil pracovní poměr, nebo došlo k jinému rozvázání pracovního poměru, můžete se bránit u soudu, pokud nesouhlasíte s důvody, pro které jste „dostali padáka“. Nesouhlasit můžete například proto, že důvod není dán podle zákona, ale i proto, že se vám v současném zaměstnání líbí a nechcete jej opustit. Relevantní je však pouze nedodržení zákonného důvodu pro rozvázání pracovního poměru. Jak je to v takovém případě s vašimi nároky, se dozvíte níže.

neplatné rozvázání pracovního poměru

Jak postupovat, když s výpovědí nesouhlasíte?

V prvé řadě musíte bezodkladně oznámit zaměstnavateli, že s výpovědí nesouhlasíte a požadujete další přidělování práce. To můžete učinit sami, avšak vždy písemně a zajistěte, abyste měli důkaz o tom, že jste tuto okolnost zaměstnavateli sdělili. Pak se musíte obrátit na soud, s čím už vám spíše pomůže právník.

Zákon je také poměrně přísný ohledně doby, kdy musíte návrh na vyslovení neplatnosti výpovědi k soudu podat. Pro porovnání – u běžné pohledávky se váš nárok promlčí standardně za 3 roky ode dne splatnosti, a času tak máte relativně dost, kdy i po 3 letech váš nárok nezaniká, jen je jaksi „oslaben“. Návrh na vyslovení neplatnosti výpovědi ale musíte učinit do 2 měsíců, ode dne, kdy s vámi byl rozvázán pracovní poměr. Poté vám toto právo bez dalšího zaniká.

Jaké máte práva a povinnosti?

Pokud tedy projevíte nesouhlas, požádáte o další přidělování práce a včas podáte žalobu, pak soudní praxe dospěla k závěru, že se tyto právní vztahy nemohou řídit pracovní smlouvou, nebo jinými předpisy zaměstnavatele, jako kdyby pracovní poměr trval. Jak jsme zmínili výše, vztah se poté řídí speciální úpravou zákoníku práce.

Nicméně rozhodne-li se zaměstnavatel, že až do vyřešení sporu o platnost rozvázání pracovního poměru vám bude přidělovat práci, musí vás jednak vyzvat k nástupu do práce, jednak vám musí opravdu práci přidělovat, kdy ji musíte konat a plnit přidělené pracovní povinnosti.

Pokud se tak nestane, jedná se o „problém“ zaměstnavatele, avšak přesto máte nárok na náhradu mzdy nebo platu za období, po kterou jste práci nevykonávali. Nepřiděluje-li vám zaměstnavatel práci, nebrání to samo o sobě tomu, abyste navázali pracovněprávní vztah s jiným zaměstnavatelem. Musíte však být připraveni na výzvu „prvního“ zaměstnavatele nastoupit do práce, jinak by mohlo dojít k porušení pracovních povinnosti.

náhrada mzdy během sporu

Náhrada mzdy (platu) náleží zaměstnanci ve výši průměrného hrubého výdělku. A to za celé období, po kterou běží spor o neplatnost rozvázání pracovního poměru.

Pokud by vám mělo být přiznáno více než 6 měsíčních mezd (platů), může soud na návrh zaměstnavatele jeho povinnost k náhradě mzdy nebo platu za další dobu přiměřeně snížit. Soud při svém rozhodování přihlédne zejména k tomu, zda byl zaměstnanec mezitím jinde zaměstnán. Zajímá ho, jakou práci tam konal a jakého výdělku dosáhl nebo proč se do práce u původního zaměstnavatele nezapojil.

Mohou se stát i případy, kdy vás v mezidobí zaměstnavatel znovu do zaměstnání přijme na základě nové pracovněprávní smlouvy. V takovém případě pak, není možno pominout ta ustanovení zákoníku práce, která upravují nároky zaměstnance na dovolenou. A to včetně nároku na náhradu mzdy nebo platu za tuto dovolenou a způsobu jeho výpočtu. Jinými slovy, za období sporu se zaměstnavatelem o neplatnosti rozvázání pracovního poměru máte nárok na „placenou dovolenou“. Samozřejmě za předpokladu, že soud shledá neplatnost daného rozvázání a dojde k uzavření nové smlouvy. 

VYhráli jste spor – a co dál?

Pokud vám soud dá za pravdu a shledá neplatnost rozvázání pracovního poměru a chcete-li dál pracovat u tohoto zaměstnavatele, tuto skutečnost mu rovněž musíte oznámit, a to písemně. V opačném případě může nastat tzv. právní fikce skončení pracovního poměru dohodou.

DOSTALI JSTE VÝPOVĚĎ A DOMNÍVÁTE SE, ŽE TO BYLO NEPRÁVEM? NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!

Co je to bezdůvodné obohacení a jak se jej domoci?

Co je to bezdůvodné obohacení a jak se jej domoci?

Co přesně se skrývá za pojmem „bezdůvodné obohacení“ a jak se liší například od krádeže? Jak byste v takovém případě měli postupovat a co všechno udělat? Na všechny tyto otázky vám odpoví tento článek.

Pokud vám není zcela jasný rozdíl mezi pojmy dluh / pohledávka či splatnost, které se níže v článku objevují, dovolujeme si vás odkázat na náš předchozí článek zde, který se vysvětlení těchto pojmů blíže věnuje.

Bezdůvodné obohacení

Kdy se jedná o bezdůvodné obohacení?

O bezdůvodné obohacení se jedná v případech, kdy se jedna osoba obohatí na úkor jiné osoby, aniž by k tomu měla spravedlivý nebo zákonný důvod. Bezdůvodné obohacení je založeno na objektivním principu a povinnost k jeho vydání není zásadně svázána se stavem, zda ten kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatil byl v dobré víře, tedy zda tušil, zda se dopouští protiprávního jednání. 

Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za někoho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.  

V naší advokátní praxi se s případy bezdůvodného obohacení setkáváme velmi často. Jako příklad bezdůvodného obohacení lze uvést případ, kdy kupující odstoupil od kupní smlouvy a prodávající nechce vrátit zpět peníze, nebo bylo zasláno nájemné po skončení nájemní smlouvy či případ, kdy klient omylem zaslal peníze ze svého účtu na účet cizí osoby a ta je dobrovolně nevrátila. V každém případě se i o bezdůvodném obohacení dá mluvit jako o dluhu vůči vám.

Jak postupovat v případě bezdůvodného obohacení?

Tyto peníze v dispozici druhé osoby, která k nim nemá právní důvod (např. neexistuje smlouva), je samozřejmě musí vrátit. K tomu je zpravidla zapotřebí výzva k vrácení peněz, a tím nastane splatnost dluhu, což je důležitým momentem.

Pokud se jedná o peněžité plnění, lze požadovat i úroky z prodlení v případě, že dlužník nevydal bezdůvodné obohacení včas, zpravidla ihned, bezodkladně od doručení výzvy. Pokud by bezdůvodné obohacení nespočívalo v penězích, ale v nějakém předmětu, který by však dlužník neměl u sebe, musí vydat peněžní náhradu za předmět bezdůvodného obohacení. 

když to nejde po dobrém

Jako poslední pokus o mimosoudní vyřešení věci slouží předžalobní výzva. Zasláním výzvy dáváte dlužníkovi najevo, že věc myslíte vážně. Také ho ale upozorníte na možnost, která nastane, pokud dobrovolně nesplní svoji povinnost vydat bezdůvodné obohacení.

Pokud obohacený nevydá bezdůvodné obohacení dobrovolně, jedinou možností, která existuje je podání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení (na zaplacení). Avšak ještě předtím, než podáte k příslušnému soudu návrh ve věci samá, musíte zaslat dlužníkovi předžalobní výzvu. 

Zaslání předžalobní výzvy dlužníkovi má také jeden zásadní význam pro řízení před soudem. Žalobce, který dlužníkovi zaslal předžalobní výzvu alespoň sedm dnů před podáním návrhu ve věci samé, má nárok na náhradu nákladů řízení, pokud měl v řízení úspěch. 

Promlčení

Nesmíte však zaspat, protože i v případě bezdůvodného obohacení se uplatní promlčecí doby. Zpravidla platí, že do 3 let ode dne, kdy se dozvíte o tom, že by vám někdo měl vrátit peníze, se musíte obrátit na soud, aby byl váš nárok bez rizika uznán. Záměrně je uvedeno „zpravidla“ do 3 let, jelikož v jednotlivých případech mohou být promlčecí doby odlišné. Začněte tedy řešit vaše pohledávky vždy včas.

shrnutí

Abychom to shrnuli, pokud máte podezření, že vám někdo dluží, aniž k tomu je právní důvod, musíte učinit tyto kroky:

  • Výzva k úhradě dluhu (zesplatnění);
  • Předžalobní výzva poté, co se doručí výzva k úhradě;
  • Osmý den podat žalobu k soudu.

Složitost těchto případu je často odrazující. A proto jsou vám k dispozici odborníci, kteří vás provedou celým procesem a poradí s vaším problémem. NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

Můj dlužník má více dluhů, o kterých jsem nevěděl, co s tím?

Můj dlužník má více dluhů, o kterých jsem nevěděl, co s tím?

Setkáváme se s případy, kdy se na nás obrátí klient, který se právě dozvěděl, že jeho dlužník, kterému zapůjčil peníze, nedluží peníze pouze jemu, nýbrž má i další věřitele, resp. dluhy i vůči jiným osobám. Co je zapotřebí zvážit a jak se v takové situaci zachovat? Právě na tyto základní otázky se vám pokusíme odpovědět v následujícím článku. 

Pokud vám není zcela jasný rozdíl mezi pojmy dluh / pohledávka / splatnost dluhu / věřitel vs. dlužník, které se v tomto článku objevují, dovolujeme si vás odkázat na náš předchozí článek zde, který se vysvětlení těchto pojmů blíže věnuje.

Dlužník má více dluhů

Získejte co nejvíc informací

Pokud jste zjistili, že váš dlužník má i další dluhy vůči jiným osobám, rozhodně není rozumné otálet. Je zapotřebí bezodkladně jednat. V prvé řadě je důležité prověřit, zda mají ostatní vámi zjištěné pohledávky třetích osob jakýkoli vliv na aktuální majetkovou situaci vašeho dlužníka

V tomto směru je zcela zásadní zjistit, kolik věřitelů vůči vašemu dlužníkovi pohledávku eviduje. Dále vás bude zajímat jaká je celková výše těchto dluhů. Neméně významné je rovněž zjistit, zda jsou některé z dluhů vašeho dlužníka tzv. po splatnosti, tedy zda již náhodou není váš dlužník v prodlení s úhradou některého z vámi dodatečného zjištěného dluhu. K získání těchto informací bude nezbytné obrátit se na dlužníka s žádostí, aby vám výše uvedené skutečnosti sdělil a ke zjištěným dluhům vám poskytl bližší vysvětlení.

Využijte veřejné registry

Pokud vám dlužník není ochoten sdělit bližší informace ohledně jeho majetkové situace, doporučujeme alespoň nahlédnout do veřejně dostupného insolvenčního rejstříku. Popř. si nechat vyhotovit výpis z Centrální evidence exekucí, abyste měli jistotu, zda není vůči dlužníkovi vedena exekuce, popř. zda nebyl vůči němu podán insolvenční návrh. Poměrně často se stává, že klient se o existenci dalších dluhů jeho dlužníka dozví právě z těchto veřejně dostupných zdrojů.

zajištění dluhu

Pakliže zde dlužník evidován není, ideální je navázat s ním komunikaci a vyzvat ho k tomu, aby vám dluh tzv. zajistil, a to např. formou ručitelského závazku, finanční záruky či jiným způsobem, který právní řád nabízí. Nejlepší samozřejmě je, mít pohledávku zajištěnou již od začátku, ale i v průběhu trvání závazku je možné požadovat zajištění. Posloužit může rovněž zřízení zástavního práva či sjednání zadržovacího převodu práva, abyste předešli tomu, že dlužník nebude schopen svůj dluh v budoucnu uhradit. Toto se samozřejmě týká jakéhokoli vašeho tzv. nesplatného dluhu, tj. dluhu, u kterého ještě nenastala povinnost jeho úhrady, resp. s jehož úhradou váš dlužník není v prodlení. 

Splátky a uznání dluhu

Pokud však již evidujete vůči Vašemu dlužníkovi tzv. splatný dluh, tj. dluh, s jehož úhradou je již dlužník v prodlení, v takové situaci je vhodné pokusit se s dlužníkem dohodnout na splátkovém kalendáři nebo na jiné formě splácení dluhu. Tato možnost může být vhodná, pokud má váš dlužník zájem splácet svůj dluh, ale nemá dostatek finančních prostředků k tomu, aby splatil celou část dluhu najednou. S ohledem na existenci dalších věřitelů, resp. dluhů třetích osob je zajisté rovněž vhodné dlužníka vyzvat k tomu, aby vám dluh tzv. uznal, tedy vám písemně utvrdil existenci dluhu. Tímto můžete zásadním způsobem posílit vaše věřitelské postavení a usnadnit vaši procesní situaci v případě, bude-li nezbytné dluh v budoucnu vymáhat soudní cestou.

Řešení soudní cestou

Co dělat, když je situace vážnější, vůči dlužníkovi evidujete splatnou pohledávku a dlužník nereaguje na jakékoli vaše návrhy, jak situaci mimosoudním způsobem řešit? Co když navíc z veřejně dostupných zdrojů zjistíte, že vůči dlužníkovi jsou již vedeny exekuce či bylo dokonce zahájeno insolvenční řízení? Jednejte okamžitě! V těchto případech se řešení mnohdy neobejde bez zásahu soudu v rámci klasického sporného řízení, kdy zapotřebí podat žalobu na vymožení dlužné částky. Nebo v rámci insolvenčního řízení, kdy soud rozhoduje o tzv. úpadku dlužníka a způsobu jeho řešení. Máte-li již v ruce tzv. exekuční titul (např. rozsudek, který dlužníkovi ukládá povinnost zaplatit vám dlužnou částku), můžete podat návrh na exekuci u vámi zvoleného soudního exekutora.

Poraďte se s advokátem

Vzhledem k tomu, že vymahatelnost vaší pohledávky v těchto případech vždy závisí na konkrétních okolnostech případu a majetkové situaci dlužníka, doporučujeme obrátit se na odborníky, kteří vaši situaci objektivně posoudí a navrhnou vám dostupné způsoby, jak lze Vaši pohledávku lépe ochránit v případě existence více věřitelů, resp. jaké konkrétní kroky učinit za účelem vymožení vaší pohledávky, existuje-li více věřitelů a je dána důvodná obava, že by nemuselo dojít k jejímu (ani částečnému) splacení.

POTŘEBUJETE PORADIT OHLEDNĚ VYMAHATELNOSTI VAŠICH POHLEDÁVEK? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

Rozdíl mezi žalobou a trestním oznámením

Rozdíl mezi žalobou a trestním oznámením

Pojmy „žaloba“ a „trestní oznámení“ jsou všem známé, nicméně každý člověk si pod těmito pojmy představuje tak trochu něco jiného. Řada lidí tyto pojmy dokonce směšuje dohromady a používá jako synonyma. Jak tomu tedy je? Jedná se v případě žaloby a trestního oznámení o totéž?

V následujícím článku se dočtete základní informace jak ohledně žaloby, tak trestního oznámení. Dozvíte se, k čemu tyto prostředky slouží a co je s nimi spojeno.

Rozdíl mezi žalobou a trestním oznámením.

Již na tomto místě bychom rádi zdůraznili, že v případě žaloby a trestního oznámení se jedná o dva zcela odlišné právní prostředky, jakkoliv v některých případech mohou vést do určité míry ke stejnému cíli.

žALOBA

Žaloba je návrh na zahájení soudního řízení. Typicky se podává v případě, pokud vám někdo dluží nějaké peníze a zpravidla musíte zaplatit soudní poplatek . V žalobě je zpravidla potřeba také exaktně označit osobu žalovaného, proti které se žaloba podává.

V návaznosti na podání žaloby je potom u soudu vedeno samotné soudní řízení. Soud zpravidla nařídí jedno, či podle potřeby i více jednání k projednání věci. Obvykle potom platí, že ten, kdo podává žalobu, má také povinnost nejenom tvrdit pro věc rozhodující skutečnosti, ale tyto skutečnosti také prokázat důkazy. Toto se označuje jako „důkazní břemeno“.

Rozsudek

Výsledkem soudního řízení je potom obvykle rozsudek, který buď žalobě vyhovuje, a žalovanému ukládá, aby žalobci něco uhradil. Anebo se rozsudkem žaloba zamítne, a v takovém případě žalobce povinen, aby žalovanému nahradil jemu vzniklé náklady řízení (především náklady na zastoupení advokátem). Není tedy radno podávat žaloby nedůvodné.

Proti vydanému rozsudku se potom zpravidla lze bránit ještě podáním odvolání, o kterém následně rozhoduje nadřízený soud.

Lze uzavřít, že cílem žaloby je projednání soukromoprávního nároku žalobce před soudem (zpravidla se bude jednat o nárok na uhrazení peněžité částky žalovaným).

Trestní oznámení

Trestní oznámení je naopak oznámením o skutečnostech nasvědčujících tomu, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu. Typicky se podává v případě, kdy si myslíte, že mohlo dojít právě ke spáchání trestného činu, a chcete, aby věc prověřila policie. Za podání trestního oznámení se na rozdíl od žaloby žádný poplatek nehradí, a lze jej podat i vůči neznámému pachateli. Také v tomto případě není radno podávat trestní oznámení vědomě nepravdivá. Takový oznamovatel si potom naopak sám může přivodit trestní stíhání za křivé obvinění.

CÍL TRESTNÍHO OZNÁMENÍ

Hlavním cílem trestního řízení je zjistit, zdali osoba, proti které se toto řízení vede, spáchala trestný čin. Pakliže ano, tak jí uložit trest. Navzdory těmto hlavním cílům trestního řízení lze i přímo v rámci trestního řízení nárokovat také náhradu škody vzniklé trestným činem do určité míry obdobně, jako žalobou. Pakliže poškozený takový svůj nárok řádně doloží, trestní soud zpravidla uloží odsouzenému, aby tento nárok poškozenému uhradil. Poškozený má pak zjednodušenou situaci v tom směru, že není nucen se tohoto nároku domáhat v samostatném řízení podanou žalobou. Trestní soud nicméně může poškozeného s jeho nárokem také odkázat právě na podání žaloby ve standardním občanskoprávním řízení. Děje se tak především v situacích, kdy by potřeba dokazování spojená s takto uplatněným nárokem poškozeného výrazně přesahovala rozsah potřebného dokazování pro posouzení otázek viny a případně trestu obviněného.

ZVAŽUJETE-LI PODÁNÍ ŽALOBY NEBO TRESTNÍHO OZNÁMENÍ, NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT, ABYCHOM VÁM POMOHLI.

Pohledávky vs. dluhy: Jaký je mezi nimi rozdíl?

Pohledávky vs. dluhy: Jaký je mezi nimi rozdíl?

Běžně se setkáváme s pojmy jako pohledávky, dluhy nebo závazky, ale existuje mezi nimi nějaký významný rozdíl? V tomto článku se zaměříme na bližší specifikaci těchto termínů.

Pohledávky vs. dluhy

Co je to závazek?

Závazek, také nazývaný obligace, představuje právní vztah mezi věřitelem a dlužníkem. Věřitel má subjektivní právo požadovat něco od dlužníka, což nazýváme pohledávka, zatímco dlužník má povinnost poskytnout věřiteli něco, co označujeme jako dluh. Pohledávky a dluhy ze závazků vznikají v běžném životě velmi často a jsou propojené vzájemnými právy a povinnostmi. Například při smlouvě o koupi domu jsou obě strany – kupující a prodávající – současně dlužníky a věřiteli, přičemž každá strana má své specifické povinnosti a nároky. Kupující je v tomto případě dlužníkem, který má povinnost zaplatit kupní cenu prodávajícímu. Zároveň je však i věřitelem, který má pohledávku na dodání předmětu koupě, tedy domu. Prodávající je naopak věřitelem s pohledávkou na zaplacení kupní ceny a dlužníkem, který má dluh přenechat dům kupujícímu.

Pohledávky a dluhy

Pohledávka je v podstatě označení pro právo na plnění. Jedná se o nehmotný majetek a za splnění určitých podmínek může být postoupena třetím stranám. Stejně tak i dluh vyžaduje souhlas věřitele k jeho převzetí. V případě, že pohledávka není dobrovolně splacena, věřitel se často obrací na orgány veřejné moci. Právo věřitele, uznávané autoritativním rozhodnutím veřejného orgánu, se označuje jako nárok. Každý nárok je zároveň právem, i když ne každé právo je nárokovatelné.

Promlčení

Procesem, který může vést ke ztrátě nároku, je promlčení práva. Promlčení znamená oslabení práva v průběhu času s cílem zajistit nějakou obecní právní jistotu. Promlčení se liší od prekluze tak, že samotné právo v tomto případě nezaniká. Ale pokud dlužník namítne, že právo promlčelo (a promlčecí lhůta skutečně uplyne), věřitel ztrácí nárok na jeho uplatnění a má pouze naturální právo – tedy právo bez vynutitelného nároku.

Jak na vymáhání pohledávky

Pokud má věřitel splatnou pohledávku, měl by se obrátit na soud prostřednictvím žaloby nebo návrhu na vydání platebního rozkazu (v případě peněžitého plnění). Soudní proces zahrnuje dokazování relevantních skutečností. Jestliže je u peněžitých plnění podaný návrh na vydání platebního rozkazu, může soud rovnou vydat platební rozkaz. Tím dlužníkovi nařídí, aby buď zaplatil danou částku nebo podal odpor. U pohledávek do 1 milionu korun lze využít i elektronický platební rozkaz, což je taková rychlejší a zjednodušená forma.

Platební rozkaz je potřeba doručit do vlastních rukou žalovaného. Doručení fikcí v tomto případě není možné. V případě, že se platební rozkaz doručit nepodaří, řízení skončí a začne běžet sporné nalézací řízení a následují další kroky.

V případě, že už rozsudek nabyl právní moci, začíná žalovanému běžet lhůta pro dobrovolné plnění. Po jejím uplynutí a nezaplacení je pak rozsudek vykonatelný. Věřitel jej pak může nechat vykonat nuceně, buď prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí nebo přes exekuci vedenou soudním exekutorem.

Vymáhání pohledávek může být složitý a časově náročný proces. Věřitel musí často absolvovat dlouhé soudní řízení, pokud není pohledávka dobrovolně splacena. Teprve poté, co nemožnost odvolání uplynula a lhůta pro dobrovolné plnění vypršela, lze podat návrh na exekuci u exekutora, který je pověřen provedením nuceného výkonu.

DLUŽÍ VÁM NĚKDO PENÍZE A NEMÁ SE K JEJICH VRÁCENÍ? NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!