Život je leckdy nepředvídatelný, a i sebeopatrnějším lidem se stane, že něco rozbijí, zničí, nebo jinak způsobí škodu svému zaměstnavateli. Není to potěšující situace pro žádnou ze stran a chybující strana musí škodu nahradit. Otázkou je pouze to, v jaké míře má k tomu povinnost ze zákona a jak zákon na podobné situace pamatuje. Co můžete jako zaměstnavatel žádat po zaměstnanci, který vám způsobil škodu, si řekneme v následujících řádcích.
Za jakou škodu odpovídá zaměstnanec?
Obecně platí, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněnými porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Může se stát i to, že spoluvinu nese samotný zaměstnavatel. V takovém případě se povinnost zaměstnance nahradit škodu poměrně omezí. Důležitým faktem je však stejně to, že zavinění zaměstnance je zaměstnavatel povinen prokázat.
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby se podílel na náhradě škody, která byla zaměstnavateli způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možné nahradit jinak.
Zaměstnanec ale není povinen nahradit škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem.
Schodek na svěřených hodnotách a ztráta svěřených věcí
Samostatnou kapitolou je schodek na svěřených hodnotách, kterému se v lidské řeči říká hmotná odpovědnost, a ztráta svěřených věcí.
Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách. Nejtypičtějším příkladem z běžného života může být manko pokladní v obchodě na konci směny.
Zaměstnanec je rovněž povinen nahradit škodu způsobenou ztrátou nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných věcí, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Může se jednat například o pracovní oblečení nebo nářadí.
V jakém rozsahu je zaměstnanec povinen škodu nahradit?
Ptáme-li se na rozsah náhrady škody, musíme si důvod jejího vzniku rozdělit tak, jak jsme to udělali výše.
Obecně má zaměstnanec povinnost škodu nahradit v penězích, jestliže neodčiní škodu tím, že uvede věci v předešlý stav. Vznikla-li škoda nedbalostním jednáním zaměstnance, nesmí požadovaná náhrada škody u jednoho zaměstnance překročit částku rovnou čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto však neplatí v případě, kdy zaměstnanec škodu způsobil úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek – takový zaměstnanec má povinnost škodu nahradit v plné výši.
Zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu vzniklou schodkem na svěřených hodnotách nebo způsobenou ztrátou svěřených věcí, je povinen nahradit tuto škodu v plné výši.
Je důležité upozornit na to, že náhrada škody způsobené zaměstnancem je samostatným nárokem zaměstnavatele a není započitatelná na mzdu zaměstnance. Vykonává-li zaměstnanec práci v souladu s pracovní smlouvou, má nárok na odměnu za vykonanou práci. Zaměstnavatel nesmí tuto odměnu krátit tím, že bude srážet zaměstnanci ze mzdy náhradu škody. Jedná se o velice častou chybu zaměstnavatelů, kteří to dělají z obavy, že by jim zaměstnanec odmítl škodu nahradit. Museli by pak absolvovat zdlouhavé soudní řízení, aby se náhrady škody domohli, avšak zaměstnanec by v takovém případě mohl zaměstnavatele úspěšně žalovat na plnění – uhrazení zkrácené mzdy v plné výši.
POTŘEBUJETE ŘEŠIT NÁHRADU ŠKODY?NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!
Pokud vám zaměstnavatel dal výpověď, okamžitě zrušil pracovní poměr, nebo došlo k jinému rozvázání pracovního poměru, můžete se bránit u soudu, pokud nesouhlasíte s důvody, pro které jste „dostali padáka“. Nesouhlasit můžete například proto, že důvod není dán podle zákona, ale i proto, že se vám v současném zaměstnání líbí a nechcete jej opustit. Relevantní je však pouze nedodržení zákonného důvodu pro rozvázání pracovního poměru. Jak je to v takovém případě s vašimi nároky, se dozvíte níže.
Jak postupovat, když s výpovědí nesouhlasíte?
V prvé řadě musíte bezodkladně oznámit zaměstnavateli, že s výpovědí nesouhlasíte a požadujete další přidělování práce. To můžete učinit sami, avšak vždy písemně a zajistěte, abyste měli důkaz o tom, že jste tuto okolnost zaměstnavateli sdělili. Pak se musíte obrátit na soud, s čím už vám spíše pomůže právník.
Zákon je také poměrně přísný ohledně doby, kdy musíte návrh na vyslovení neplatnosti výpovědi k soudu podat. Pro porovnání – u běžné pohledávky se váš nárok promlčí standardně za 3 roky ode dne splatnosti, a času tak máte relativně dost, kdy i po 3 letech váš nárok nezaniká, jen je jaksi „oslaben“. Návrh na vyslovení neplatnosti výpovědi ale musíte učinit do 2 měsíců, ode dne, kdy s vámi byl rozvázán pracovní poměr. Poté vám toto právo bez dalšího zaniká.
Jaké máte práva a povinnosti?
Pokud tedy projevíte nesouhlas, požádáte o další přidělování práce a včas podáte žalobu, pak soudní praxe dospěla k závěru, že se tyto právní vztahy nemohou řídit pracovní smlouvou, nebo jinými předpisy zaměstnavatele, jako kdyby pracovní poměr trval. Jak jsme zmínili výše, vztah se poté řídí speciální úpravou zákoníku práce.
Nicméně rozhodne-li se zaměstnavatel, že až do vyřešení sporu o platnost rozvázání pracovního poměru vám bude přidělovat práci, musí vás jednak vyzvat k nástupu do práce, jednak vám musí opravdu práci přidělovat, kdy ji musíte konat a plnit přidělené pracovní povinnosti.
Pokud se tak nestane, jedná se o „problém“ zaměstnavatele, avšak přesto máte nárok na náhradu mzdy nebo platu za období, po kterou jste práci nevykonávali. Nepřiděluje-li vám zaměstnavatel práci, nebrání to samo o sobě tomu, abyste navázali pracovněprávní vztah s jiným zaměstnavatelem. Musíte však být připraveni na výzvu „prvního“ zaměstnavatele nastoupit do práce, jinak by mohlo dojít k porušení pracovních povinnosti.
náhrada mzdy během sporu
Náhrada mzdy (platu) náleží zaměstnanci ve výši průměrného hrubého výdělku. A to za celé období, po kterou běží spor o neplatnost rozvázání pracovního poměru.
Pokud by vám mělo být přiznáno více než 6 měsíčních mezd (platů), může soud na návrh zaměstnavatele jeho povinnost k náhradě mzdy nebo platu za další dobu přiměřeně snížit. Soud při svém rozhodování přihlédne zejména k tomu, zda byl zaměstnanec mezitím jinde zaměstnán. Zajímá ho, jakou práci tam konal a jakého výdělku dosáhl nebo proč se do práce u původního zaměstnavatele nezapojil.
Mohou se stát i případy, kdy vás v mezidobí zaměstnavatel znovu do zaměstnání přijme na základě nové pracovněprávní smlouvy. V takovém případě pak, není možno pominout ta ustanovení zákoníku práce, která upravují nároky zaměstnance na dovolenou. A to včetně nároku na náhradu mzdy nebo platu za tuto dovolenou a způsobu jeho výpočtu. Jinými slovy, za období sporu se zaměstnavatelem o neplatnosti rozvázání pracovního poměru máte nárok na „placenou dovolenou“. Samozřejmě za předpokladu, že soud shledá neplatnost daného rozvázání a dojde k uzavření nové smlouvy.
VYhráli jste spor – a co dál?
Pokud vám soud dá za pravdu a shledá neplatnost rozvázání pracovního poměru a chcete-li dál pracovat u tohoto zaměstnavatele, tuto skutečnost mu rovněž musíte oznámit, a to písemně. V opačném případě může nastat tzv. právní fikce skončení pracovního poměru dohodou.
DOSTALI JSTE VÝPOVĚĎ A DOMNÍVÁTE SE, ŽE TO BYLO NEPRÁVEM?NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!
Co přesně se skrývá za pojmem „bezdůvodné obohacení“ a jak se liší například od krádeže? Jak byste v takovém případě měli postupovat a co všechno udělat? Na všechny tyto otázky vám odpoví tento článek.
Pokud vám není zcela jasný rozdíl mezi pojmy dluh / pohledávka či splatnost, které se níže v článku objevují, dovolujeme si vás odkázat na náš předchozí článek zde, který se vysvětlení těchto pojmů blíže věnuje.
Kdy se jedná o bezdůvodné obohacení?
O bezdůvodné obohacení se jedná v případech, kdy se jedna osoba obohatí na úkor jiné osoby, aniž by k tomu měla spravedlivý nebo zákonný důvod. Bezdůvodné obohacení je založeno na objektivním principu a povinnost k jeho vydání není zásadně svázána se stavem, zda ten kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatil byl v dobré víře, tedy zda tušil, zda se dopouští protiprávního jednání.
Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za někoho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
V naší advokátní praxi se s případy bezdůvodného obohacení setkáváme velmi často. Jako příklad bezdůvodného obohacení lze uvést případ, kdy kupující odstoupil od kupní smlouvy a prodávající nechce vrátit zpět peníze, nebo bylo zasláno nájemné po skončení nájemní smlouvy či případ, kdy klient omylem zaslal peníze ze svého účtu na účet cizí osoby a ta je dobrovolně nevrátila. V každém případě se i o bezdůvodném obohacení dá mluvit jako o dluhu vůči vám.
Jak postupovat v případě bezdůvodného obohacení?
Tyto peníze v dispozici druhé osoby, která k nim nemá právní důvod (např. neexistuje smlouva), je samozřejmě musí vrátit. K tomu je zpravidla zapotřebí výzva k vrácení peněz, a tím nastane splatnost dluhu, což je důležitým momentem.
Pokud se jedná o peněžité plnění, lze požadovat i úroky z prodlení v případě, že dlužník nevydal bezdůvodné obohacení včas, zpravidla ihned, bezodkladně od doručení výzvy. Pokud by bezdůvodné obohacení nespočívalo v penězích, ale v nějakém předmětu, který by však dlužník neměl u sebe, musí vydat peněžní náhradu za předmět bezdůvodného obohacení.
když to nejde po dobrém
Jako poslední pokus o mimosoudní vyřešení věci slouží předžalobní výzva. Zasláním výzvy dáváte dlužníkovi najevo, že věc myslíte vážně. Také ho ale upozorníte na možnost, která nastane, pokud dobrovolně nesplní svoji povinnost vydat bezdůvodné obohacení.
Pokud obohacený nevydá bezdůvodné obohacení dobrovolně, jedinou možností, která existuje je podání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení (na zaplacení). Avšak ještě předtím, než podáte k příslušnému soudu návrh ve věci samá, musíte zaslat dlužníkovi předžalobní výzvu.
Zaslání předžalobní výzvy dlužníkovi má také jeden zásadní význam pro řízení před soudem. Žalobce, který dlužníkovi zaslal předžalobní výzvu alespoň sedm dnů před podáním návrhu ve věci samé, má nárok na náhradu nákladů řízení, pokud měl v řízení úspěch.
Promlčení
Nesmíte však zaspat, protože i v případě bezdůvodného obohacení se uplatní promlčecí doby. Zpravidla platí, že do 3 let ode dne, kdy se dozvíte o tom, že by vám někdo měl vrátit peníze, se musíte obrátit na soud, aby byl váš nárok bez rizika uznán. Záměrně je uvedeno „zpravidla“ do 3 let, jelikož v jednotlivých případech mohou být promlčecí doby odlišné. Začněte tedy řešit vaše pohledávky vždy včas.
shrnutí
Abychom to shrnuli, pokud máte podezření, že vám někdo dluží, aniž k tomu je právní důvod, musíte učinit tyto kroky:
Výzva k úhradě dluhu (zesplatnění);
Předžalobní výzva poté, co se doručí výzva k úhradě;
Osmý den podat žalobu k soudu.
Složitost těchto případu je často odrazující. A proto jsou vám k dispozici odborníci, kteří vás provedou celým procesem a poradí s vaším problémem. NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.
Setkáváme se s případy, kdy se na nás obrátí klient, který se právě dozvěděl, že jeho dlužník, kterému zapůjčil peníze, nedluží peníze pouze jemu, nýbrž má i další věřitele, resp. dluhy i vůči jiným osobám. Co je zapotřebí zvážit a jak se v takové situaci zachovat? Právě na tyto základní otázky se vám pokusíme odpovědět v následujícím článku.
Pokud vám není zcela jasný rozdíl mezi pojmy dluh / pohledávka / splatnost dluhu / věřitel vs. dlužník, které se v tomto článku objevují, dovolujeme si vás odkázat na náš předchozí článek zde, který se vysvětlení těchto pojmů blíže věnuje.
Získejte co nejvíc informací
Pokud jste zjistili, že váš dlužník má i další dluhy vůči jiným osobám, rozhodně není rozumné otálet. Je zapotřebí bezodkladně jednat. V prvé řadě je důležité prověřit, zda mají ostatní vámi zjištěné pohledávky třetích osob jakýkoli vliv na aktuální majetkovou situaci vašeho dlužníka.
V tomto směru je zcela zásadní zjistit, kolik věřitelů vůči vašemu dlužníkovi pohledávku eviduje. Dále vás bude zajímat jaká je celková výše těchto dluhů. Neméně významné je rovněž zjistit, zda jsou některé z dluhů vašeho dlužníka tzv. po splatnosti, tedy zda již náhodou není váš dlužník v prodlení s úhradou některého z vámi dodatečného zjištěného dluhu. K získání těchto informací bude nezbytné obrátit se na dlužníka s žádostí, aby vám výše uvedené skutečnosti sdělil a ke zjištěným dluhům vám poskytl bližší vysvětlení.
Využijte veřejné registry
Pokud vám dlužník není ochoten sdělit bližší informace ohledně jeho majetkové situace, doporučujeme alespoň nahlédnout do veřejně dostupného insolvenčního rejstříku. Popř. si nechat vyhotovit výpis z Centrální evidence exekucí, abyste měli jistotu, zda není vůči dlužníkovi vedena exekuce, popř. zda nebyl vůči němu podán insolvenční návrh. Poměrně často se stává, že klient se o existenci dalších dluhů jeho dlužníka dozví právě z těchto veřejně dostupných zdrojů.
zajištění dluhu
Pakliže zde dlužník evidován není, ideální je navázat s ním komunikaci a vyzvat ho k tomu, aby vám dluh tzv. zajistil, a to např. formou ručitelského závazku, finanční záruky či jiným způsobem, který právní řád nabízí. Nejlepší samozřejmě je, mít pohledávku zajištěnou již od začátku, ale i v průběhu trvání závazku je možné požadovat zajištění. Posloužit může rovněž zřízení zástavního práva či sjednání zadržovacího převodu práva, abyste předešli tomu, že dlužník nebude schopen svůj dluh v budoucnu uhradit. Toto se samozřejmě týká jakéhokoli vašeho tzv. nesplatného dluhu, tj. dluhu, u kterého ještě nenastala povinnost jeho úhrady, resp. s jehož úhradou váš dlužník není v prodlení.
Splátky a uznání dluhu
Pokud však již evidujete vůči Vašemu dlužníkovi tzv. splatný dluh, tj. dluh, s jehož úhradou je již dlužník v prodlení, v takové situaci je vhodné pokusit se s dlužníkem dohodnout na splátkovém kalendáři nebo na jiné formě splácení dluhu. Tato možnost může být vhodná, pokud má váš dlužník zájem splácet svůj dluh, ale nemá dostatek finančních prostředků k tomu, aby splatil celou část dluhu najednou. S ohledem na existenci dalších věřitelů, resp. dluhů třetích osob je zajisté rovněž vhodné dlužníka vyzvat k tomu, aby vám dluh tzv. uznal, tedy vám písemně utvrdil existenci dluhu. Tímto můžete zásadním způsobem posílit vaše věřitelské postavení a usnadnit vaši procesní situaci v případě, bude-li nezbytné dluh v budoucnu vymáhat soudní cestou.
Řešení soudní cestou
Co dělat, když je situace vážnější, vůči dlužníkovi evidujete splatnou pohledávku a dlužník nereaguje na jakékoli vaše návrhy, jak situaci mimosoudním způsobem řešit? Co když navíc z veřejně dostupných zdrojů zjistíte, že vůči dlužníkovi jsou již vedeny exekuce či bylo dokonce zahájeno insolvenční řízení? Jednejte okamžitě! V těchto případech se řešení mnohdy neobejde bez zásahu soudu v rámci klasického sporného řízení, kdy zapotřebí podat žalobu na vymožení dlužné částky. Nebo v rámci insolvenčního řízení, kdy soud rozhoduje o tzv. úpadku dlužníka a způsobu jeho řešení. Máte-li již v ruce tzv. exekuční titul (např. rozsudek, který dlužníkovi ukládá povinnost zaplatit vám dlužnou částku), můžete podat návrh na exekuci u vámi zvoleného soudního exekutora.
Poraďte se s advokátem
Vzhledem k tomu, že vymahatelnost vaší pohledávky v těchto případech vždy závisí na konkrétních okolnostech případu a majetkové situaci dlužníka, doporučujeme obrátit se na odborníky, kteří vaši situaci objektivně posoudí a navrhnou vám dostupné způsoby, jak lze Vaši pohledávku lépe ochránit v případě existence více věřitelů, resp. jaké konkrétní kroky učinit za účelem vymožení vaší pohledávky, existuje-li více věřitelů a je dána důvodná obava, že by nemuselo dojít k jejímu (ani částečnému) splacení.
POTŘEBUJETE PORADIT OHLEDNĚ VYMAHATELNOSTI VAŠICH POHLEDÁVEK? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.
Pojmy „žaloba“ a „trestní oznámení“ jsou všem známé, nicméně každý člověk si pod těmito pojmy představuje tak trochu něco jiného. Řada lidí tyto pojmy dokonce směšuje dohromady a používá jako synonyma. Jak tomu tedy je? Jedná se v případě žaloby a trestního oznámení o totéž?
V následujícím článku se dočtete základní informace jak ohledně žaloby, tak trestního oznámení. Dozvíte se, k čemu tyto prostředky slouží a co je s nimi spojeno.
Již na tomto místě bychom rádi zdůraznili, že v případě žaloby a trestního oznámení se jedná o dva zcela odlišné právní prostředky, jakkoliv v některých případech mohou vést do určité míry ke stejnému cíli.
žALOBA
Žaloba je návrh na zahájení soudního řízení. Typicky se podává v případě, pokud vám někdo dluží nějaké peníze a zpravidla musíte zaplatit soudní poplatek . V žalobě je zpravidla potřeba také exaktně označit osobu žalovaného, proti které se žaloba podává.
V návaznosti na podání žaloby je potom u soudu vedeno samotné soudní řízení. Soud zpravidla nařídí jedno, či podle potřeby i více jednání k projednání věci. Obvykle potom platí, že ten, kdo podává žalobu, má také povinnost nejenom tvrdit pro věc rozhodující skutečnosti, ale tyto skutečnosti také prokázat důkazy. Toto se označuje jako „důkazní břemeno“.
Rozsudek
Výsledkem soudního řízení je potom obvykle rozsudek, který buď žalobě vyhovuje, a žalovanému ukládá, aby žalobci něco uhradil. Anebo se rozsudkem žaloba zamítne, a v takovém případě žalobce povinen, aby žalovanému nahradil jemu vzniklé náklady řízení (především náklady na zastoupení advokátem). Není tedy radno podávat žaloby nedůvodné.
Proti vydanému rozsudku se potom zpravidla lze bránit ještě podáním odvolání, o kterém následně rozhoduje nadřízený soud.
Lze uzavřít, že cílem žaloby je projednání soukromoprávního nároku žalobce před soudem (zpravidla se bude jednat o nárok na uhrazení peněžité částky žalovaným).
Trestní oznámení
Trestní oznámení je naopak oznámením o skutečnostech nasvědčujících tomu, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu. Typicky se podává v případě, kdy si myslíte, že mohlo dojít právě ke spáchání trestného činu, a chcete, aby věc prověřila policie. Za podání trestního oznámení se na rozdíl od žaloby žádný poplatek nehradí, a lze jej podat i vůči neznámému pachateli. Také v tomto případě není radno podávat trestní oznámení vědomě nepravdivá. Takový oznamovatel si potom naopak sám může přivodit trestní stíhání za křivé obvinění.
CÍL TRESTNÍHO OZNÁMENÍ
Hlavním cílem trestního řízení je zjistit, zdali osoba, proti které se toto řízení vede, spáchala trestný čin. Pakliže ano, tak jí uložit trest. Navzdory těmto hlavním cílům trestního řízení lze i přímo v rámci trestního řízení nárokovat také náhradu škody vzniklé trestným činem do určité míry obdobně, jako žalobou. Pakliže poškozený takový svůj nárok řádně doloží, trestní soud zpravidla uloží odsouzenému, aby tento nárok poškozenému uhradil. Poškozený má pak zjednodušenou situaci v tom směru, že není nucen se tohoto nároku domáhat v samostatném řízení podanou žalobou. Trestní soud nicméně může poškozeného s jeho nárokem také odkázat právě na podání žaloby ve standardním občanskoprávním řízení. Děje se tak především v situacích, kdy by potřeba dokazování spojená s takto uplatněným nárokem poškozeného výrazně přesahovala rozsah potřebného dokazování pro posouzení otázek viny a případně trestu obviněného.
ZVAŽUJETE-LI PODÁNÍ ŽALOBY NEBO TRESTNÍHO OZNÁMENÍ, NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT, ABYCHOM VÁM POMOHLI.
Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
