Život je leckdy nepředvídatelný, a i sebeopatrnějším lidem se stane, že něco rozbijí, zničí, nebo jinak způsobí škodu svému zaměstnavateli. Není to potěšující situace pro žádnou ze stran a chybující strana musí škodu nahradit. Otázkou je pouze to, v jaké míře má k tomu povinnost ze zákona a jak zákon na podobné situace pamatuje. Co můžete jako zaměstnavatel žádat po zaměstnanci, který vám způsobil škodu, si řekneme v následujících řádcích.
Za jakou škodu odpovídá zaměstnanec?
Obecně platí, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněnými porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Může se stát i to, že spoluvinu nese samotný zaměstnavatel. V takovém případě se povinnost zaměstnance nahradit škodu poměrně omezí. Důležitým faktem je však stejně to, že zavinění zaměstnance je zaměstnavatel povinen prokázat.
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby se podílel na náhradě škody, která byla zaměstnavateli způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možné nahradit jinak.
Zaměstnanec ale není povinen nahradit škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem.
Schodek na svěřených hodnotách a ztráta svěřených věcí
Samostatnou kapitolou je schodek na svěřených hodnotách, kterému se v lidské řeči říká hmotná odpovědnost, a ztráta svěřených věcí.
Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách. Nejtypičtějším příkladem z běžného života může být manko pokladní v obchodě na konci směny.
Zaměstnanec je rovněž povinen nahradit škodu způsobenou ztrátou nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných věcí, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Může se jednat například o pracovní oblečení nebo nářadí.
V jakém rozsahu je zaměstnanec povinen škodu nahradit?
Ptáme-li se na rozsah náhrady škody, musíme si důvod jejího vzniku rozdělit tak, jak jsme to udělali výše.
Obecně má zaměstnanec povinnost škodu nahradit v penězích, jestliže neodčiní škodu tím, že uvede věci v předešlý stav. Vznikla-li škoda nedbalostním jednáním zaměstnance, nesmí požadovaná náhrada škody u jednoho zaměstnance překročit částku rovnou čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto však neplatí v případě, kdy zaměstnanec škodu způsobil úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek – takový zaměstnanec má povinnost škodu nahradit v plné výši.
Zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu vzniklou schodkem na svěřených hodnotách nebo způsobenou ztrátou svěřených věcí, je povinen nahradit tuto škodu v plné výši.
Je důležité upozornit na to, že náhrada škody způsobené zaměstnancem je samostatným nárokem zaměstnavatele a není započitatelná na mzdu zaměstnance. Vykonává-li zaměstnanec práci v souladu s pracovní smlouvou, má nárok na odměnu za vykonanou práci. Zaměstnavatel nesmí tuto odměnu krátit tím, že bude srážet zaměstnanci ze mzdy náhradu škody. Jedná se o velice častou chybu zaměstnavatelů, kteří to dělají z obavy, že by jim zaměstnanec odmítl škodu nahradit. Museli by pak absolvovat zdlouhavé soudní řízení, aby se náhrady škody domohli, avšak zaměstnanec by v takovém případě mohl zaměstnavatele úspěšně žalovat na plnění – uhrazení zkrácené mzdy v plné výši.
POTŘEBUJETE ŘEŠIT NÁHRADU ŠKODY? NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!
