Milostivé léto IV.: Podmínky a postup při odpuštění penále z pojistného

Milostivé léto IV.: Podmínky a postup při odpuštění penále z pojistného

Zákon o mimořádném odpuštění penále z pojistného na veřejné zdravotní pojištění nabyl účinnosti 1. 7. 2024. Od tohoto dne je možné podávat žádosti o odpuštění k příslušným zdravotním pojišťovnám. V tomto článku se dozvíte, jaké jsou podmínky přiznání nároku na odpuštění a jaký je postup. 

Milostivé léto IV.

Na co se milostivé léto IV. vztahuje?

Právní úprava se týká pouze dluhů, které jsou vymáhány v rámci daňového exekučního řízení. Vymáhání pohledávek prostřednictvím daňové exekuce využívá zejména Všeobecná zdravotní pojišťovna, zatímco ostatní zdravotní pojišťovny využívají při vymáhání pohledávek soudní exekutory dle exekučního řádu. Zákonodárce k tomuto přístupu dospěl zejména proto, že na ostatní zdravotní pojišťovny dopadly mimořádné instituty pro odpuštění penále, kterým bylo Milostivé léto I. a Milostivé léto II. Účelem zákona tak je odstranění disproporce, která vznikla právě v důsledku Milostivého léta I. a Milostivého léta II. 

Kdo může žádat?

Institut Milostivého léta IV. dopadá na všechny fyzické osoby, tedy i podnikající, které mají dluh vůči zdravotní pojišťovně, jenž je vymáhán prostřednictvím daňové exekuce a příslušenstvím jsou penále. Milostivé léto IV. se vztahuje pouze na dluh na pojistném a penále, jenž je vymáhán v daňové exekuci, která byla nařízena nejpozději do 31. 12. 2023. Milostivé léto IV. se tak nevztahuje na dluhy právnických osob nebo na dluhy vymáhané soudním exekutorem. 

Milostivé léto IV. je mimořádným jednorázovým opatřením, které trvá od 1. 7. 2024 do 30. 11. 2024. S žádostí o prominutí je tedy lepší neotálet, neboť promeškání lhůty k podání žádosti o prominutí jde k tíži dlužníka a opožděně podaným žádostem nemusí být vyhověno. 

Jak Milostivé léto IV. funguje?

Dlužník musí podat písemnou žádost o odpuštění na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, nebo na jinou příslušnou pojišťovnu, a to v období od 1. 7. 2024 do 30. 11. 2024. Další podmínkou je, že dlužník musí uhradit dlužné pojistné nejpozději do 31. 12. 2024 nebo později, pokud bylo rozhodnuto, že dluh bude rozdělen na splátky. 

Aby mohl být dluh rozdělen na splátky, musí výše dlužného pojistného přesahovat částku 5 000 Kč a rozdělení dlužné částky do splátek musí být oznámeno příslušné zdravotní pojišťovně. U dluhu do výše 50 000 Kč lze dlužné pojistné rozdělit do 12 měsíčních splátek a u dlužného pojistného nad 50 000 Kč do 36 měsíčních splátek. V obou případech však musí být první splátka uhrazena nejpozději do 31. 12. 2024.

Příslušná pojišťovna po podání oznámení o rozložení splátek informuje dlužníka o výši jednotlivých splátek, o datu jejich splatnosti, způsobu jejich úhrady a o platebních údajích. Pokud by nebyla řádně a včas uhrazena některá ze splátek nejpozději v den splatnosti, nebo ve stanové výši, dlužníkovi by zanikla možnost zaplatit dlužné pojistné ve splátkách a penále z dlužného pojistného a exekuční náklady by nezanikly a dlužník by byl povinen uhradit vše, co přísluší k dluhu. O takové skutečnosti je pojišťovna povinna informovat dlužníka. 

Jak tedy postupovat?

  • podejte žádost o prominutí nejpozději do 30. 11. 2024
  • pokud je váš dluh na pojistném vyšší než 5 000 Kč, můžete pojišťovně oznámit, že si přejete rozložit dlužnou částku do splátek.
  • pokud vám bude vyhověno, dodržujte data splatnosti a výši jednotlivých splátek. V případě pochybení zaniká právo splácet dluh ve splátkách a zaniká odpuštění penále a exekučních nákladů. Při pochybení budete muset uhradit celou dlužnou částku i s příslušenstvím. 

POTŘEBUJETE POMOCI S VYMOŽENÍM VAŠÍ POHLEDÁVKY? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

Uznání dluhu a jeho výhody

Uznání dluhu a jeho výhody

Klienti se na nás nezřídka kdy obrací s žádostí o pomoc s dlužníkem, který sice tvrdí, že má zájem svůj dluh uhradit, avšak momentálně toho není z různých důvodů schopen. V takových případech klientům doporučujeme, aby se s dlužníkem domluvili na postupu, o kterém si více řekneme v tomto článku.

Uznání dluhu

Uznání dluhu a jeho výhody pro věřitele, ale i pro dlužníky

Uznání dluhu je jednostranné právní jednání dlužníka, kterým tento potvrzuje existenci a výši dluhu vůči věřiteli. Vedle smluvní pokuty se jedná o prostředek, kterým lze dluh tzv. utvrdit. Zákon přímo vyžaduje, aby prohlášení dlužníka, kterým uznává svůj dluh, bylo učiněno písemně. Tato forma jednak posiluje právní pozici věřitele, zároveň však zabraňuje případným sporům o to, jaký dluh a v jaké výši dlužník skutečně uznal. Pro úplnost podotýkáme, že toto může být rovněž učiněno v rámci dohody. V té si dlužník s věřitelem mohou ujednat příp. podmínky, za kterých dojde ke splnění uznaného dluhu.

Výhody pro věřitele:

  • Posílení důkazní pozice: písemné prohlášení dlužníka o uznání dluhu slouží jako silný důkaz k prokázání existence a výše dluhu v době jeho uznání. Věřitel tak má v případě sporu s dlužníkem usnadněnou pozici při prokazování svého nároku.
  • Přerušení promlčení: uzná-li dlužník svůj dluh, přerušuje se tímto běh promlčecí lhůty; věřiteli započne běžet nová promlčecí lhůta v délce 10 let, ve které může svůj nárok uplatnit.

Zjednodušení vymáhání dluhu: díky uznání dluhu je vymáhání pohledávky soudní cestou pro věřitele jednodušší a rychlejší. Soud nemusí provádět rozsáhlé dokazování ohledně existence a výše dluhu, jelikož tyto skutečnosti vyplývají z písemného prohlášení, na jehož základě dlužník svůj dluh uznal.

Výhody pro dlužníka:

  • Jasná právní situace: Uznáním dluhu dochází k jasnému definování vztahu mezi věřitelem a dlužníkem. Obě strany tedy vědí, z jakého důvodu dluh vznikl a jaká je jeho výše, popř. jakým způsobem bude dluh splácen.
  • Možnost dohody o splátkách: pokud dlužník věřiteli nic nenabídne, nemůže od věřitele očekávat jakékoli ústupky z jeho strany při vymáhání splatného dluhu. Nabídne-li proto dlužník věřiteli uznání dluhu, může věřitel ochotu domluvit se s dlužníkem na úhradě jeho dluhu ve splátkách. Splátkový kalendář přitom umožňuje dlužníkovi splnit dluh v delším časovém horizontu. Může se tak vyhnout možnému soudnímu vymáhání ze strany věřitele; 

Zamezení sporů: Uznání dluhu snižuje riziko sporů s věřitelem ohledně existence a výše dluhu, kdy mezi věřitelem
a dlužníkem je specifikace dluhu postavena na jisto.

Kdy je vhodné dluh uznat?

Uznání dluhu je vhodné v jakémkoli případě, kdy chce věřitel posílit svoji pozici a usnadnit vymáhání dluhu, popř. dlužník v jednání s věřitelem usiluje o benevolentnější podmínky při splacení dluhu, o kterém mezi nimi není sporu. Tento postup lze proto doporučit v následujících situacích:

  • Pokud neexistuje smlouva, na základě které dluh vznikl, v písemné formě
  • Pokud je dluh již promlčený
  • Pokud má věřitel obavy z nesplácení dluhu dlužníkem
  • Pokud se věřitel a dlužník dohodnou na splátkovém kalendáři

Jak správně uznat dluh?

Pro uznání dluhu je důležité, aby dlužník písemně specifikoval:

  • Komu dluží: označení věřitele
  • Kolik dluží: konkrétní částka dluhu
  • Za co dluží: důvod vzniku dluhu (např. dluh ze smlouvy vzniklý za poskytnuté služby)
  • Podpis dlužníka: datum a podpis dlužníka (tento může být pro posílení důkazní situace úředně ověřen)

Uznání dluhu je mocný nástroj, který věřiteli umožňuje posílit jeho pozici a zjednodušit vymáhání dluhu, dlužníkovi pak zajišťuje jasnou právní situaci a možnost dohody o splátkách.

Náš tip

Pokud máte dlužníka, který nesplácí dluh, zvažte, zda není vhodné uznat dluh a obrátit se na advokáta, který vám pomůže řádně uplatnit váš nárok a provést vás celým vymáhacím procesem.

POTŘEBUJETE POMOCI S VYMOŽENÍM VAŠÍ POHLEDÁVKY? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

Uzavřeli jste smlouvu o dílo, ale nebylo vám dodáno slíbené plnění?

Uzavřeli jste smlouvu o dílo, ale nebylo vám dodáno slíbené plnění?

Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést sjednané dílo na své nebezpečí a objednatel se zavazuje zaplatit sjednanou cenu. Ačkoliv je možné uzavřít smlouvu o dílo v jakékoli formě, tedy i v ústní, důrazně doporučujeme sjednat ji v písemné formě a to pro posílení pozice při případném vymáhání.

Smlouva o dílo

Zhotovitel nesplnil v řádném termínu. Co teď?

V první řadě je vhodné kontaktovat zhotovitele a upozornit ho, že lhůta ke zhotovení díla se chýlí ke konci, nebo už uplynula. Pokud jednáte s poctivou protistranou, je možné že se omluví za zpoždění z důvodu velkého množství zakázek. Následně společně upravíte konečný termín a za prodlení zhotovitele obdržíte slevu jako omluvu. 

Taková situace však v naší praxi není moc častá a obvykle zhotovitel neplní proto, že to z jeho strany není možné nebo chtěné. V takových případech zhotovitel dobrovolně nesplní svoji povinnost a je nutné vyhledat právní pomoc, díky které se domůžete svých nároků. 

Možnost vymáhání vaší pohledávky závisí na úpravě smlouvy o dílo, zejména zda je ve smlouvě upraveno oprávnění objednatele odstoupit od smlouvy v případě prodlení zhotovitele. Pokud toto smlouva neupravuje, postupuje se podle občanského zákoníku

Dle ustanovení občanského zákoníku může objednatel odstoupit od smlouvy o dílo v důsledku podstatného porušení povinnosti zhotovitelem. Písemné vyhotovení odstoupení od smlouvy je nutné doručit zhotoviteli díla. Pokud již bylo z vaší strany finančně plněno, měl by být zhotovitel v odstoupení od smlouvy dále vyzván k navrácení poskytnutého plnění, které je drženo bez právního důvodu.

Zhotovitel vám nevrátil poskytnutou zálohu na dílo?

To, že zhotovitel i po odstoupení od smlouvy o dílo nechce vrátit již zaplacenou zálohu je poměrně časté. Stává se, že poskytnuté plnění již použil k vlastnímu účelu a že v době doručení odstoupení od smlouvy nedisponuje poskytnutými penězi. To však nic nemění na skutečnosti, že bylo po právu odstoupeno od smlouvy. A tím odpadl právní důvod, na základě kterého má zhotovitel peněžní prostředky. 

Jako první krok k získání svých prostředků doporučujeme zaslat zhotoviteli předžalobní výzvu. Pokud se již v tomto kroku necháte zastoupit advokátem, bude mít toto jednání pozitivní vliv na objednatele. Dáte mu tím jasně najevo vaše odhodlání získat své peníze zpět. 

Pokud by zhotovitel nereagoval ani na předžalobní výzvu a peníze dobrovolně nevrátil, bude následovat žaloba na vydání bezdůvodného obohacení podaná u příslušného soudu. Jestliže je vymáhaná částky menší než 1 milion korun, je nejefektivnější podat návrh na soud prostřednictvím elektronického platebního rozkazu

Když soud uzná váš nárok, uloží zhotoviteli povinnost vydat bezdůvodné obohacení i se zákonným úrokem z prodlení. V případě plného úspěchu pak navíc uloží zhotoviteli povinnost nahradit náklady řízení. 

Pokud by však zhotovitel nevydal peněžité prostředky ani v soudem stanovené lhůtě, je dalším krokem návrh na zahájení exekučního řízení. Soudní exekutor má dostatek oprávnění, které mu umožňují získat od zhotovitele dlužnou částku, avšak za podmínky, že zhotovitel má dostatek prostředků k její úhradě.  

A o tom, jak postupovat v případě, že zhotovitel nemá dostatek prostředků k úhradě vymáhané pohledávky v rámci exekučního řízení, si řekneme v některém z dalších článků.  

Náš tip

  • Sjednejte smlouvu o dílo tak, abyste byl dostatečně chráněn před jednáním zhotovitele porušující smlouvu.  
  • Neotálejte s vymáháním své pohledávky. Pozor na promlčecí lhůtu! Situaci řešte raději hned v okamžiku prodlení zhotovitele.
  • Vše ohledně smluvního vztahu dostatečně dokumentujte. Ať máte v případě řízení před soudem dostatek důkazů ohledně prodlení zhotovitele a jeho nečinnosti.

POTŘEBUJETE-LI PORADIT, NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!

Využijte smluvní pokutu k posílení svého postavení!

Využijte smluvní pokutu k posílení svého postavení!

Uzavíráte smlouvu a nejste si jisti, zda bude druhá strana plnit řádně a včas? V tomto článku vám poradíme, jak díky smluvní pokutě smlouvu ošetřit tak, aby se zvýšila vaše šance na uspokojení pohledávky nebo alespoň vyrovnala vzniklá škoda!

Smluvní pokuta

Smluvní pokuta je utvrzovacím institutem, který vytváří psychologický a ekonomický tlak na dlužníka, aby dostál svým povinnostem. Smyslem smluvní pokuty je, vedle donucení dlužníka, také náhrada újmy na straně věřitele, která mu vznikla v důsledku porušení povinnosti dlužníka. 

Jak správně sjednat smluvní pokutu?

Smluvní pokuta by se měla vázat k porušení konkrétní povinnosti. Judikatura dovozuje, že smluvní pokutu můžete ujednat jen pro porušení povinnosti a nikoliv pro případ výkonu práva.  Ve smlouvě by tak měla být jasně a přesně definována konkrétní povinnost, ke které se smluvní povinnost váže. 

Smluvní pokutu musíte stanovit v přiměřené výši, nebo alespoň musíte uvést způsob jejího výpočtu. Výše smluvní pokuty není zákonem limitována. Ale z judikatury je dovozována hranice 0,50 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Některé soudy takto stanovenou smluvní pokutu hodnotily jako nepřiměřenou, avšak jiné soudy připouštěly i 1 % denně z dlužné částky. Vždy záleží na konkrétní situaci a funkci smluvní pokuty. 

Smluvní pokuta si můžete sjednat jak v penězích, tak i v nepeněžitém plnění. Věřitel tak může při porušení povinnosti dlužníka požadovat například vydání věci, vykonání činnosti nebo jiné nepeněžité plnění. 

Jak je to s vymáháním smluvní pokuty?

Pokud dlužník poruší povinnost, která je spjata se smluvní pokutou, nemusí věřitel dokazovat zavinění dlužníka ve formě nedbalosti nebo úmyslu. Smluvní pokuta je nezávislá na subjektivních nebo objektivních skutečnostech, které nemohl dlužník ovlivnit. Je proto povinen smluvní pokutu uhradit i bez svého zavinění. 

Zákon vylučuje nárok na náhradu škody, která vznikla porušením povinnosti kryté smluvní pokutou. Proto je při sjednávání smluvní pokuty důležité si promyslet, zda způsobená škoda nebude vyšší než sjednaná smluvní pokuta. Ustanovení o náhradě škody je však dispozitivní a smluvní strany se od něj mohou odchýlit. Pro takové případy doporučujeme ve smlouvě uvést, že se smluvní pokuta nedotýká práva věřitele domáhat se náhrady škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti, ke které se peněžitá nebo nepeněžitá smluvní pokuta vztahuje. 

Pozor na nepřiměřenou smluvní pokutu!

Soud může na návrh dlužníka moderovat nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu, pokud z tříkolového testu přiměřenosti vyjde najevo, že je smluvní pokuta nepřiměřená. V prvním kroku soud zjistí funkci, jakou smluvní pokuta plnila. V druhém kroku soud zjistí, zda je smluvní pokuta s ohledem na okolnosti konkrétního případu přiměřená, či zda by měla být moderována. Pokud soud dojde k závěru, že je výše smluvní pokuty nepřiměřená, sníží ji na přiměřenou výši se zřetelem k funkci, kterou má plnit a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. 

Náš tip

Smluvní pokutu jako ochranný institut využívají smluvní strany v praxi docela často Stává se však velmi nezřídka, že je ujednání o smluvní pokutě neplatné. Typicky se jedná o případy, kdy je smluvní pokuta stanovena pro případ porušení všech povinností ze smlouvy nebo v případě, kdy se má uplatňovat v případě všech ostatních povinností z uzavřené smlouvy. Problematická bývá i výše stanovené smluvní pokuty. Proto doporučuje konzultovat ujednání o smluvní pokutě s odborníkem, pro maximální ochranu vašich práv. 

POTŘEBUJETE-LI PORADIT, NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!

Co je to splatnost a kdy je dlužník v prodlení?

Co je to splatnost a kdy je dlužník v prodlení?

Tento článek se věnuje základním pojmům spojeným se vztahem dlužníka a věřitele, a to pojmu „splatnosti“ a pojmu „prodlení“. Níže se dozvíte, co je to „splatnost“, kdy je dlužník v prodlení, a zdali se do prodlení může nějakým způsobem dostat také věřitel.

Zajímá-li vás toto téma více, přečtěte si i náš další článek, věnovaný pohledávkách a dluhům zde.

Kdy je dlužník v prodlení?

DLUŽNÍK A VĚŘITEL

Již na tomto místě je úvodem třeba také pro vyloučení jakýchkoliv pochybností definovat, že věřitelem je zjednodušeně řečeno osoba, které poskytuje nějaké plnění (např. peníze), a dlužník je potom osobou, která je povinna věřiteli takové plnění vrátit (případně poskytnout jiné protiplnění). V témže smluvním vztahu tedy může tatáž osoba vystupovat jak v pozici dlužníka, tak i věřitele (např. kupující je v pozici dlužníka ohledně úhrady kupní ceny, a zároveň v pozici věřitele ve vztahu k obdržení předmětu koupě).

splatnost

Nyní již k pojmu splatnosti. Splatnost zjednodušeně řečeno označuje okamžik určený nějakým časovým termínem, ke kterému je dlužník povinen věřiteli uhradit svůj závazek (např. vrátit poskytnuté plnění). Pakliže si tedy například dlužník půjčí u věřitele částku ve výši 10.000,- Kč se splatností dne 1. ledna 2024, je den 1. ledna 2024 dnem, ke kterému byl dlužník povinen nejpozději věřiteli poskytnutou částku ve výši 10.000,- Kč vrátit.

Splatnost se typicky stanovuje mezi stranami smluvní dohodou, v některých zákonem upravených případech jí však některá ze stran může stanovit také jednostranně, například v případě výzvy k náhradě způsobené škody se stanovením přiměřeného termínu k plnění.

Prodlení dlužníka

Pakliže dlužník poskytnuté plnění ani do dne sjednané splatnosti nevrátí v plné výši (tedy neplní řádně a včas), dostává se do prodlení. Ve výše naznačeném případě by tedy dlužník byl v případě nevrácení částky ve výši 10.000,- Kč v prodlení ode dne 2. 1. 2024.

Jedním z nejdůležitějších následků prodlení je zpravidla povinnost dlužníka hradit za období svého prodlení věřiteli úrok z prodlení. Nárok na tento úrok z prodlení vzniká již ze zákona, jedná se o tzv. zákonný úrok z prodlení. Vedle toho se případně dlužník s věřitelem mohou domluvit také na smluvním úroku z prodlení a stanovit si jeho vlastní výši. Jinými slovy, případné prodlení s úhradou dluhu pro dlužníka znamená další navyšování dlužné částky.

V případě, kdy má dlužník vracet vypůjčenou věc, pak v případě prodlení na dlužníka přechází také nebezpečí škody na věci. Pakliže si tedy dlužník například vypůjčí auto, které slíbí vrátit do 1. 1. 2024, hrozí mu, že pakliže auto v daném termínu nevrátí, a následně se s ním cokoliv stane, bude odpovědný sám za vzniklou škodu na autě.

Prodlení věřitele

Může být v prodlení i věřitel, když on není tím, kdo by měl něco vracet? Odpověď zní ano. Může se tak stát například v situaci, kdy věřitel odmítne nabídnuté plnění přijmout anebo neposkytne jinou potřebnou součinnost.

Pokud by například věřitel nepřijal dlužníkem nabídnuté peníze, případně se například nedostavil ve sjednaný čas na sjednané místo vrácení auta, bude v prodlení věřitel, nikoliv dlužník. Dlužník v takovém případě nemá povinnost hradit věřiteli úroky z prodlení. Stejně tak zmíněné nebezpečí škody na věci nese v takovém případě věřitel, nikoliv dlužník (samozřejmě s výjimkou odpovědnosti za škodu, kterou způsobí sám dlužník).

MÁTE POHLEDÁVKU PO SPLASTNOSTI A POTŘEBUJETE POMOCI S ŘEŠENÍM? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.