Co je to splatnost a kdy je dlužník v prodlení?

Co je to splatnost a kdy je dlužník v prodlení?

Tento článek se věnuje základním pojmům spojeným se vztahem dlužníka a věřitele, a to pojmu „splatnosti“ a pojmu „prodlení“. Níže se dozvíte, co je to „splatnost“, kdy je dlužník v prodlení, a zdali se do prodlení může nějakým způsobem dostat také věřitel.

Zajímá-li vás toto téma více, přečtěte si i náš další článek, věnovaný pohledávkách a dluhům zde.

Kdy je dlužník v prodlení?

DLUŽNÍK A VĚŘITEL

Již na tomto místě je úvodem třeba také pro vyloučení jakýchkoliv pochybností definovat, že věřitelem je zjednodušeně řečeno osoba, které poskytuje nějaké plnění (např. peníze), a dlužník je potom osobou, která je povinna věřiteli takové plnění vrátit (případně poskytnout jiné protiplnění). V témže smluvním vztahu tedy může tatáž osoba vystupovat jak v pozici dlužníka, tak i věřitele (např. kupující je v pozici dlužníka ohledně úhrady kupní ceny, a zároveň v pozici věřitele ve vztahu k obdržení předmětu koupě).

splatnost

Nyní již k pojmu splatnosti. Splatnost zjednodušeně řečeno označuje okamžik určený nějakým časovým termínem, ke kterému je dlužník povinen věřiteli uhradit svůj závazek (např. vrátit poskytnuté plnění). Pakliže si tedy například dlužník půjčí u věřitele částku ve výši 10.000,- Kč se splatností dne 1. ledna 2024, je den 1. ledna 2024 dnem, ke kterému byl dlužník povinen nejpozději věřiteli poskytnutou částku ve výši 10.000,- Kč vrátit.

Splatnost se typicky stanovuje mezi stranami smluvní dohodou, v některých zákonem upravených případech jí však některá ze stran může stanovit také jednostranně, například v případě výzvy k náhradě způsobené škody se stanovením přiměřeného termínu k plnění.

Prodlení dlužníka

Pakliže dlužník poskytnuté plnění ani do dne sjednané splatnosti nevrátí v plné výši (tedy neplní řádně a včas), dostává se do prodlení. Ve výše naznačeném případě by tedy dlužník byl v případě nevrácení částky ve výši 10.000,- Kč v prodlení ode dne 2. 1. 2024.

Jedním z nejdůležitějších následků prodlení je zpravidla povinnost dlužníka hradit za období svého prodlení věřiteli úrok z prodlení. Nárok na tento úrok z prodlení vzniká již ze zákona, jedná se o tzv. zákonný úrok z prodlení. Vedle toho se případně dlužník s věřitelem mohou domluvit také na smluvním úroku z prodlení a stanovit si jeho vlastní výši. Jinými slovy, případné prodlení s úhradou dluhu pro dlužníka znamená další navyšování dlužné částky.

V případě, kdy má dlužník vracet vypůjčenou věc, pak v případě prodlení na dlužníka přechází také nebezpečí škody na věci. Pakliže si tedy dlužník například vypůjčí auto, které slíbí vrátit do 1. 1. 2024, hrozí mu, že pakliže auto v daném termínu nevrátí, a následně se s ním cokoliv stane, bude odpovědný sám za vzniklou škodu na autě.

Prodlení věřitele

Může být v prodlení i věřitel, když on není tím, kdo by měl něco vracet? Odpověď zní ano. Může se tak stát například v situaci, kdy věřitel odmítne nabídnuté plnění přijmout anebo neposkytne jinou potřebnou součinnost.

Pokud by například věřitel nepřijal dlužníkem nabídnuté peníze, případně se například nedostavil ve sjednaný čas na sjednané místo vrácení auta, bude v prodlení věřitel, nikoliv dlužník. Dlužník v takovém případě nemá povinnost hradit věřiteli úroky z prodlení. Stejně tak zmíněné nebezpečí škody na věci nese v takovém případě věřitel, nikoliv dlužník (samozřejmě s výjimkou odpovědnosti za škodu, kterou způsobí sám dlužník).

MÁTE POHLEDÁVKU PO SPLASTNOSTI A POTŘEBUJETE POMOCI S ŘEŠENÍM? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

Co je to bezdůvodné obohacení a jak se jej domoci?

Co je to bezdůvodné obohacení a jak se jej domoci?

Co přesně se skrývá za pojmem „bezdůvodné obohacení“ a jak se liší například od krádeže? Jak byste v takovém případě měli postupovat a co všechno udělat? Na všechny tyto otázky vám odpoví tento článek.

Pokud vám není zcela jasný rozdíl mezi pojmy dluh / pohledávka či splatnost, které se níže v článku objevují, dovolujeme si vás odkázat na náš předchozí článek zde, který se vysvětlení těchto pojmů blíže věnuje.

Bezdůvodné obohacení

Kdy se jedná o bezdůvodné obohacení?

O bezdůvodné obohacení se jedná v případech, kdy se jedna osoba obohatí na úkor jiné osoby, aniž by k tomu měla spravedlivý nebo zákonný důvod. Bezdůvodné obohacení je založeno na objektivním principu a povinnost k jeho vydání není zásadně svázána se stavem, zda ten kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatil byl v dobré víře, tedy zda tušil, zda se dopouští protiprávního jednání. 

Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za někoho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.  

V naší advokátní praxi se s případy bezdůvodného obohacení setkáváme velmi často. Jako příklad bezdůvodného obohacení lze uvést případ, kdy kupující odstoupil od kupní smlouvy a prodávající nechce vrátit zpět peníze, nebo bylo zasláno nájemné po skončení nájemní smlouvy či případ, kdy klient omylem zaslal peníze ze svého účtu na účet cizí osoby a ta je dobrovolně nevrátila. V každém případě se i o bezdůvodném obohacení dá mluvit jako o dluhu vůči vám.

Jak postupovat v případě bezdůvodného obohacení?

Tyto peníze v dispozici druhé osoby, která k nim nemá právní důvod (např. neexistuje smlouva), je samozřejmě musí vrátit. K tomu je zpravidla zapotřebí výzva k vrácení peněz, a tím nastane splatnost dluhu, což je důležitým momentem.

Pokud se jedná o peněžité plnění, lze požadovat i úroky z prodlení v případě, že dlužník nevydal bezdůvodné obohacení včas, zpravidla ihned, bezodkladně od doručení výzvy. Pokud by bezdůvodné obohacení nespočívalo v penězích, ale v nějakém předmětu, který by však dlužník neměl u sebe, musí vydat peněžní náhradu za předmět bezdůvodného obohacení. 

když to nejde po dobrém

Jako poslední pokus o mimosoudní vyřešení věci slouží předžalobní výzva. Zasláním výzvy dáváte dlužníkovi najevo, že věc myslíte vážně. Také ho ale upozorníte na možnost, která nastane, pokud dobrovolně nesplní svoji povinnost vydat bezdůvodné obohacení.

Pokud obohacený nevydá bezdůvodné obohacení dobrovolně, jedinou možností, která existuje je podání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení (na zaplacení). Avšak ještě předtím, než podáte k příslušnému soudu návrh ve věci samá, musíte zaslat dlužníkovi předžalobní výzvu. 

Zaslání předžalobní výzvy dlužníkovi má také jeden zásadní význam pro řízení před soudem. Žalobce, který dlužníkovi zaslal předžalobní výzvu alespoň sedm dnů před podáním návrhu ve věci samé, má nárok na náhradu nákladů řízení, pokud měl v řízení úspěch. 

Promlčení

Nesmíte však zaspat, protože i v případě bezdůvodného obohacení se uplatní promlčecí doby. Zpravidla platí, že do 3 let ode dne, kdy se dozvíte o tom, že by vám někdo měl vrátit peníze, se musíte obrátit na soud, aby byl váš nárok bez rizika uznán. Záměrně je uvedeno „zpravidla“ do 3 let, jelikož v jednotlivých případech mohou být promlčecí doby odlišné. Začněte tedy řešit vaše pohledávky vždy včas.

shrnutí

Abychom to shrnuli, pokud máte podezření, že vám někdo dluží, aniž k tomu je právní důvod, musíte učinit tyto kroky:

  • Výzva k úhradě dluhu (zesplatnění);
  • Předžalobní výzva poté, co se doručí výzva k úhradě;
  • Osmý den podat žalobu k soudu.

Složitost těchto případu je často odrazující. A proto jsou vám k dispozici odborníci, kteří vás provedou celým procesem a poradí s vaším problémem. NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

Jaké jsou nejčastější chyby při vymáhání pohledávek?

Jaké jsou nejčastější chyby při vymáhání pohledávek?

Pravidelně se na nás obrací klienti, kterým vznikne pohledávka např. v rámci jejich podnikatelské činnosti, která ale není ze strany dlužníka řádně uhrazena. V takovém případě je samozřejmě nezbytné přistoupit k vymáhání pohledávky. Občas nicméně narazíme na příběhy, kdy se na nás klient coby věřitel obrátí až v situaci, kdy spoléhal na vlastní zkušenosti a s vymáháním započal na vlastní pěst. 

Dali jsme proto dohromady některé z nejčastějších chyb, které mohou vymožení pohledávky zkomplikovat či dokonce zcela znemožnit.

Pokud vám není zcela jasný rozdíl mezi pojmy dluh / pohledávka či splatnost, které se níže v článku objevují, dovolujeme si vás odkázat na náš předchozí článek zde, který se vysvětlení těchto pojmů blíže věnuje.

Chyby při vymáhání pohledávek

1. Předčasný konec vymáhání

Mnoho věřitelů se domnívá, že pokud pohledávka není uhrazena do několika dnů nebo týdnů, je již nenávratně ztracena. To však není pravda. I pohledávky, které jsou po splatnosti již několik měsíců, můžete úspěšně vymáhat. Vždy je proto důležité vymáhání pohledávky zahájit co nejdříve a důsledně v něm pokračovat.

K tomuto musíte umět rozlišit splatnou a nesplatnou pohledávku, neboť pouze splatnou pohledávku lze úspěšně vymáhat. V případě nesplatné pohledávky může být tato vymáhána bezdůvodně a předčasně, neboť věřiteli ještě nevznikl nárok na vyplacení žalované částky. Soud by např. takovou žalobu mohl zamítnout pro její předčasnost a vám tak pouze vznikly pouze náklady soudního řízení, které by jen navýšily celkové (transakční) náklady na vymožení pohledávky.

2. Emoční zapojení

Věřitelé, kteří jsou s dlužníkem v obchodním vztahu, se často dopustí chyby, že se do vymáhání pohledávky příliš emocionálně zapojí. To může vést k tomu, že budou dlužníka napadat nebo mu dokonce vyhrožovat, pokud svůj dluh neuhradí. Takové jednání je však neprofesionální a může dlužníka pouze utvrdit v jeho rozhodnutí dluh nezaplatit. 

K tomuto podotýkáme, že určitá extrémní forma či intenzita nátlakového jednání může být dokonce posouzena jako trestný čin vydírání dle ust. § 175 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Doporučujeme se proto vyvarovat jakýmkoli osobním útokům či výhrůžkám, neboť emoční zapojení může být povětšinou spíše na škodu a ke kýženému výsledku mnohdy skutečně nevede.

3. neznalost právních předpisů

Věřitelé často nevědí, jaké právní předpisy se při vymáhání pohledávek uplatňují. To může vést k tomu, že věřitel činí kroky, které jsou buď neúčinné, neplatné nebo dokonce protiprávní. V extrémních případech tak může dojít k tomu, že samotný dlužník může věřitele zažalovat a požadovat po něm náhradu vzniklé újmy. To samé platí o nesprávně zažalovaném nároku na zaplacení pohledávky, který může může soud zamítnout a věřiteli uložit povinnost zaplatit dlužníkovi náhradu nákladů soudního řízení.

Základní postup, se kterým můžete při vymáhání pohledávky počítat, jsme pro vás shrnuli v našem předchozím článku. Na internetu je samozřejmě k dispozici celá řada různých postupů při vymáhání pohledávek. Některé z nich jsou účinné, jiné méně. Věřitel by měl vybírat postup, který je vhodný pro daný konkrétní případ. Pokud si přitom nejste jistí, který postup zvolit, neváhejte se poradit s odborníkem.

4. Otálení s předáním pohledávky k vymáhání

Pokud věřitel zjistí, že se dlužník nechystá pohledávku uhradit, měl by ji co nejdříve začít vymáhat, popř. předat k vymáhání odborníkovi, který vám dokáže celý proces vysvětlit a v rámci vymáhání vás kvalifikovaně zastoupit. Otálení může vést k tomu, že se pohledávka stane obtížně vymahatelnou nebo dokonce nedobytnou. V tomto směru je nezbytné pamatovat na skutečnost, že pohledávky se tzv. promlčují. Promlčení znamená, že po určité době je vymahatelnost pohledávky oslabena natolik, že soud vám vaši oprávněnou pohledávku za určité situace ani nemusí přiznat. Standardní promlčecí (subjektivní) lhůta činí 3 roky ode dne splatnosti vaší pohledávky. Otálet s vymáháním pohledávky se proto nevyplácí, proto je potřeba jednat vždy proaktivně a sledovat dobu, která od splatnosti pohledávky již uplynula.

Jak se vyvarovat chyb při vymáhání pohledávek?

Abyste se vyhnuli chybám při vymáhání pohledávek, je důležité:

  • Začít s vymáháním pohledávky co nejdříve.
  • Vyhnout se emocionálnímu zapojení.
  • Obeznámit se s právními předpisy, které se při vymáhání pohledávek uplatňují.
  • Vybrat si vhodný postup při vymáhání pohledávek.
  • Pokud si nejste jisti, jak postupovat, poraďte se s odborníkem.

BUDETE-LI POTŘEBOVAT, NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

Můj dlužník má více dluhů, o kterých jsem nevěděl, co s tím?

Můj dlužník má více dluhů, o kterých jsem nevěděl, co s tím?

Setkáváme se s případy, kdy se na nás obrátí klient, který se právě dozvěděl, že jeho dlužník, kterému zapůjčil peníze, nedluží peníze pouze jemu, nýbrž má i další věřitele, resp. dluhy i vůči jiným osobám. Co je zapotřebí zvážit a jak se v takové situaci zachovat? Právě na tyto základní otázky se vám pokusíme odpovědět v následujícím článku. 

Pokud vám není zcela jasný rozdíl mezi pojmy dluh / pohledávka / splatnost dluhu / věřitel vs. dlužník, které se v tomto článku objevují, dovolujeme si vás odkázat na náš předchozí článek zde, který se vysvětlení těchto pojmů blíže věnuje.

Dlužník má více dluhů

Získejte co nejvíc informací

Pokud jste zjistili, že váš dlužník má i další dluhy vůči jiným osobám, rozhodně není rozumné otálet. Je zapotřebí bezodkladně jednat. V prvé řadě je důležité prověřit, zda mají ostatní vámi zjištěné pohledávky třetích osob jakýkoli vliv na aktuální majetkovou situaci vašeho dlužníka

V tomto směru je zcela zásadní zjistit, kolik věřitelů vůči vašemu dlužníkovi pohledávku eviduje. Dále vás bude zajímat jaká je celková výše těchto dluhů. Neméně významné je rovněž zjistit, zda jsou některé z dluhů vašeho dlužníka tzv. po splatnosti, tedy zda již náhodou není váš dlužník v prodlení s úhradou některého z vámi dodatečného zjištěného dluhu. K získání těchto informací bude nezbytné obrátit se na dlužníka s žádostí, aby vám výše uvedené skutečnosti sdělil a ke zjištěným dluhům vám poskytl bližší vysvětlení.

Využijte veřejné registry

Pokud vám dlužník není ochoten sdělit bližší informace ohledně jeho majetkové situace, doporučujeme alespoň nahlédnout do veřejně dostupného insolvenčního rejstříku. Popř. si nechat vyhotovit výpis z Centrální evidence exekucí, abyste měli jistotu, zda není vůči dlužníkovi vedena exekuce, popř. zda nebyl vůči němu podán insolvenční návrh. Poměrně často se stává, že klient se o existenci dalších dluhů jeho dlužníka dozví právě z těchto veřejně dostupných zdrojů.

zajištění dluhu

Pakliže zde dlužník evidován není, ideální je navázat s ním komunikaci a vyzvat ho k tomu, aby vám dluh tzv. zajistil, a to např. formou ručitelského závazku, finanční záruky či jiným způsobem, který právní řád nabízí. Nejlepší samozřejmě je, mít pohledávku zajištěnou již od začátku, ale i v průběhu trvání závazku je možné požadovat zajištění. Posloužit může rovněž zřízení zástavního práva či sjednání zadržovacího převodu práva, abyste předešli tomu, že dlužník nebude schopen svůj dluh v budoucnu uhradit. Toto se samozřejmě týká jakéhokoli vašeho tzv. nesplatného dluhu, tj. dluhu, u kterého ještě nenastala povinnost jeho úhrady, resp. s jehož úhradou váš dlužník není v prodlení. 

Splátky a uznání dluhu

Pokud však již evidujete vůči Vašemu dlužníkovi tzv. splatný dluh, tj. dluh, s jehož úhradou je již dlužník v prodlení, v takové situaci je vhodné pokusit se s dlužníkem dohodnout na splátkovém kalendáři nebo na jiné formě splácení dluhu. Tato možnost může být vhodná, pokud má váš dlužník zájem splácet svůj dluh, ale nemá dostatek finančních prostředků k tomu, aby splatil celou část dluhu najednou. S ohledem na existenci dalších věřitelů, resp. dluhů třetích osob je zajisté rovněž vhodné dlužníka vyzvat k tomu, aby vám dluh tzv. uznal, tedy vám písemně utvrdil existenci dluhu. Tímto můžete zásadním způsobem posílit vaše věřitelské postavení a usnadnit vaši procesní situaci v případě, bude-li nezbytné dluh v budoucnu vymáhat soudní cestou.

Řešení soudní cestou

Co dělat, když je situace vážnější, vůči dlužníkovi evidujete splatnou pohledávku a dlužník nereaguje na jakékoli vaše návrhy, jak situaci mimosoudním způsobem řešit? Co když navíc z veřejně dostupných zdrojů zjistíte, že vůči dlužníkovi jsou již vedeny exekuce či bylo dokonce zahájeno insolvenční řízení? Jednejte okamžitě! V těchto případech se řešení mnohdy neobejde bez zásahu soudu v rámci klasického sporného řízení, kdy zapotřebí podat žalobu na vymožení dlužné částky. Nebo v rámci insolvenčního řízení, kdy soud rozhoduje o tzv. úpadku dlužníka a způsobu jeho řešení. Máte-li již v ruce tzv. exekuční titul (např. rozsudek, který dlužníkovi ukládá povinnost zaplatit vám dlužnou částku), můžete podat návrh na exekuci u vámi zvoleného soudního exekutora.

Poraďte se s advokátem

Vzhledem k tomu, že vymahatelnost vaší pohledávky v těchto případech vždy závisí na konkrétních okolnostech případu a majetkové situaci dlužníka, doporučujeme obrátit se na odborníky, kteří vaši situaci objektivně posoudí a navrhnou vám dostupné způsoby, jak lze Vaši pohledávku lépe ochránit v případě existence více věřitelů, resp. jaké konkrétní kroky učinit za účelem vymožení vaší pohledávky, existuje-li více věřitelů a je dána důvodná obava, že by nemuselo dojít k jejímu (ani částečnému) splacení.

POTŘEBUJETE PORADIT OHLEDNĚ VYMAHATELNOSTI VAŠICH POHLEDÁVEK? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.