Zákon o mimořádném odpuštění penále z pojistného na veřejné zdravotní pojištění nabyl účinnosti 1. 7. 2024. Od tohoto dne je možné podávat žádosti o odpuštění k příslušným zdravotním pojišťovnám. V tomto článku se dozvíte, jaké jsou podmínky přiznání nároku na odpuštění a jaký je postup.
Na co se milostivé léto IV. vztahuje?
Právní úprava se týká pouze dluhů, které jsou vymáhány v rámci daňového exekučního řízení. Vymáhání pohledávek prostřednictvím daňové exekuce využívá zejména Všeobecná zdravotní pojišťovna, zatímco ostatní zdravotní pojišťovny využívají při vymáhání pohledávek soudní exekutory dle exekučního řádu. Zákonodárce k tomuto přístupu dospěl zejména proto, že na ostatní zdravotní pojišťovny dopadly mimořádné instituty pro odpuštění penále, kterým bylo Milostivé léto I. a Milostivé léto II. Účelem zákona tak je odstranění disproporce, která vznikla právě v důsledku Milostivého léta I. a Milostivého léta II.
Kdo může žádat?
Institut Milostivého léta IV. dopadá na všechny fyzické osoby, tedy i podnikající, které mají dluh vůči zdravotní pojišťovně, jenž je vymáhán prostřednictvím daňové exekuce a příslušenstvím jsou penále. Milostivé léto IV. se vztahuje pouze na dluh na pojistném a penále, jenž je vymáhán v daňové exekuci, která byla nařízena nejpozději do 31. 12. 2023. Milostivé léto IV. se tak nevztahuje na dluhy právnických osob nebo na dluhy vymáhané soudním exekutorem.
Milostivé léto IV. je mimořádným jednorázovým opatřením, které trvá od 1. 7. 2024 do 30. 11. 2024. S žádostí o prominutí je tedy lepší neotálet, neboť promeškání lhůty k podání žádosti o prominutí jde k tíži dlužníka a opožděně podaným žádostem nemusí být vyhověno.
Jak Milostivé léto IV. funguje?
Dlužník musí podat písemnou žádost o odpuštění na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, nebo na jinou příslušnou pojišťovnu, a to v období od 1. 7. 2024 do 30. 11. 2024. Další podmínkou je, že dlužník musí uhradit dlužné pojistné nejpozději do 31. 12. 2024 nebo později, pokud bylo rozhodnuto, že dluh bude rozdělen na splátky.
Aby mohl být dluh rozdělen na splátky, musí výše dlužného pojistného přesahovat částku 5 000 Kč a rozdělení dlužné částky do splátek musí být oznámeno příslušné zdravotní pojišťovně. U dluhu do výše 50 000 Kč lze dlužné pojistné rozdělit do 12 měsíčních splátek a u dlužného pojistného nad 50 000 Kč do 36 měsíčních splátek. V obou případech však musí být první splátka uhrazena nejpozději do 31. 12. 2024.
Příslušná pojišťovna po podání oznámení o rozložení splátek informuje dlužníka o výši jednotlivých splátek, o datu jejich splatnosti, způsobu jejich úhrady a o platebních údajích. Pokud by nebyla řádně a včas uhrazena některá ze splátek nejpozději v den splatnosti, nebo ve stanové výši, dlužníkovi by zanikla možnost zaplatit dlužné pojistné ve splátkách a penále z dlužného pojistného a exekuční náklady by nezanikly a dlužník by byl povinen uhradit vše, co přísluší k dluhu. O takové skutečnosti je pojišťovna povinna informovat dlužníka.
Jak tedy postupovat?
podejte žádost o prominutí nejpozději do 30. 11. 2024
pokud je váš dluh na pojistném vyšší než 5 000 Kč, můžete pojišťovně oznámit, že si přejete rozložit dlužnou částku do splátek.
pokud vám bude vyhověno, dodržujte data splatnosti a výši jednotlivých splátek. V případě pochybení zaniká právo splácet dluh ve splátkách a zaniká odpuštění penále a exekučních nákladů. Při pochybení budete muset uhradit celou dlužnou částku i s příslušenstvím.
POTŘEBUJETE POMOCI S VYMOŽENÍM VAŠÍ POHLEDÁVKY? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.
Klienti se na nás nezřídka kdy obrací s žádostí o pomoc s dlužníkem, který sice tvrdí, že má zájem svůj dluh uhradit, avšak momentálně toho není z různých důvodů schopen. V takových případech klientům doporučujeme, aby se s dlužníkem domluvili na postupu, o kterém si více řekneme v tomto článku.
Uznání dluhu a jeho výhody pro věřitele, ale i pro dlužníky
Uznání dluhu je jednostranné právní jednání dlužníka, kterým tento potvrzuje existenci a výši dluhu vůči věřiteli. Vedle smluvní pokuty se jedná o prostředek, kterým lze dluh tzv. utvrdit. Zákon přímo vyžaduje, aby prohlášení dlužníka, kterým uznává svůj dluh, bylo učiněno písemně. Tato forma jednak posiluje právní pozici věřitele, zároveň však zabraňuje případným sporům o to, jaký dluh a v jaké výši dlužník skutečně uznal. Pro úplnost podotýkáme, že toto může být rovněž učiněno v rámci dohody. V té si dlužník s věřitelem mohou ujednat příp. podmínky, za kterých dojde ke splnění uznaného dluhu.
Výhody pro věřitele:
Posílení důkazní pozice: písemné prohlášení dlužníka o uznání dluhu slouží jako silný důkaz k prokázání existence a výše dluhu v době jeho uznání. Věřitel tak má v případě sporu s dlužníkem usnadněnou pozici při prokazování svého nároku.
Přerušení promlčení: uzná-li dlužník svůj dluh, přerušuje se tímto běh promlčecí lhůty; věřiteli započne běžet nová promlčecí lhůta v délce 10 let, ve které může svůj nárok uplatnit.
Zjednodušení vymáhání dluhu: díky uznání dluhu je vymáhání pohledávky soudní cestou pro věřitele jednodušší a rychlejší. Soud nemusí provádět rozsáhlé dokazování ohledně existence a výše dluhu, jelikož tyto skutečnosti vyplývají z písemného prohlášení, na jehož základě dlužník svůj dluh uznal.
Výhody pro dlužníka:
Jasná právní situace: Uznáním dluhu dochází k jasnému definování vztahu mezi věřitelem a dlužníkem. Obě strany tedy vědí, z jakého důvodu dluh vznikl a jaká je jeho výše, popř. jakým způsobem bude dluh splácen.
Možnost dohody o splátkách: pokud dlužník věřiteli nic nenabídne, nemůže od věřitele očekávat jakékoli ústupky z jeho strany při vymáhání splatného dluhu. Nabídne-li proto dlužník věřiteli uznání dluhu, může věřitel ochotu domluvit se s dlužníkem na úhradě jeho dluhu ve splátkách. Splátkový kalendář přitom umožňuje dlužníkovi splnit dluh v delším časovém horizontu. Může se tak vyhnout možnému soudnímu vymáhání ze strany věřitele;
Zamezení sporů: Uznání dluhu snižuje riziko sporů s věřitelem ohledně existence a výše dluhu, kdy mezi věřitelem a dlužníkem je specifikace dluhu postavena na jisto.
Kdy je vhodné dluh uznat?
Uznání dluhu je vhodné v jakémkoli případě, kdy chce věřitel posílit svoji pozici a usnadnit vymáhání dluhu, popř. dlužník v jednání s věřitelem usiluje o benevolentnější podmínky při splacení dluhu, o kterém mezi nimi není sporu. Tento postup lze proto doporučit v následujících situacích:
Pokud neexistuje smlouva, na základě které dluh vznikl, v písemné formě
Pokud je dluh již promlčený
Pokud má věřitel obavy z nesplácení dluhu dlužníkem
Pokud se věřitel a dlužník dohodnou na splátkovém kalendáři
Jak správně uznat dluh?
Pro uznání dluhu je důležité, aby dlužník písemně specifikoval:
Komu dluží: označení věřitele
Kolik dluží: konkrétní částka dluhu
Za co dluží: důvod vzniku dluhu (např. dluh ze smlouvy vzniklý za poskytnuté služby)
Podpis dlužníka: datum a podpis dlužníka (tento může být pro posílení důkazní situace úředně ověřen)
Uznání dluhu je mocný nástroj, který věřiteli umožňuje posílit jeho pozici a zjednodušit vymáhání dluhu, dlužníkovi pak zajišťuje jasnou právní situaci a možnost dohody o splátkách.
Náš tip
Pokud máte dlužníka, který nesplácí dluh, zvažte, zda není vhodné uznat dluh a obrátit se na advokáta, který vám pomůže řádně uplatnit váš nárok a provést vás celým vymáhacím procesem.
POTŘEBUJETE POMOCI S VYMOŽENÍM VAŠÍ POHLEDÁVKY? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.
V obecném společenském povědomí je zakořeněna představa, že soudní řízení je zdlouhavé a trvá mnohdy i několik let, než je skončeno. Tato představa má do určité míry pravdivý základ. Ale rozhodně není pravdou, že každé soudní řízení musí být nutně zdlouhavé a musí trvat celou řadu let.
Někdy se však stane, že účastníci řízení využívají zákonných prostředků k vytváření obstrukcí v soudním řízení a snaží se celé řízení uměle protahovat.
Níže se zaměříme na některé zákonné prostředky, které lze v případě průtahů v soudním řízení využít k obraně proti takovým průtahům.
Délka soudního řízení
Ano, některá soudní řízení se mohou táhnout i několik let. Ale většina z nich je naopak oproti obecné představě skončena podstatně dříve a netrvá ani jeden rok.
Samotnou délku soudního řízení pak může ovlivňovat celá řada okolností. Některé z těchto okolností mohou být dány na straně soudu a mohou spočívat zejména v jeho nečinnosti. Některé pak mohou být dány spíše na straně účastníků řízení. Ti mohou zneužívat zákonných prostředků k vytváření obstrukcí v soudním řízení.
stížnost podle zákona o soudech a soudcích
Jako obecný prostředek ochrany nejen proti průtahům v soudním řízení je možné podat stížnost podle zákona o soudech a soudcích. Tuto stížnost je možné podat v souvislosti s různými typy soudního řízení. Může se jednat o soudní řízení civilní, trestní či například správní. Touto stížností je možné se vedle průtahů v soudním řízení bránit také vůči chování soudních osob anebo narušování důstojnosti řízení před soudem.
Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu
Zákon o soudech a soudcích pak obsahuje ještě další, o něco více specifický prostředek obrany proti průtahům v soudním řízení. Tímto prostředkem je možnost podání návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Vyřízení tohoto návrhu je limitováno poměrně krátkými lhůtami, kdy v případě jeho důvodnosti by mělo dojít zjednodušeně řečeno ke stanovení určité lhůty, ve které je nečinný soud povinen učinit určitý procesní úkon.
Ústavní stížnost a stížnost k ESLP
Pakliže ani výše uvedené prostředky nevedou k odstranění namítaných průtahů v soudním řízení, je možné se dále bránit rovněž podáním ústavní stížnosti. O té rozhoduje Ústavní soud. V průtazích v soudním řízení lze totiž shledávat rovněž porušení ústavně garantovaného práva na soudní ochranu. Listina základních práv a svobod totiž v tomto směru stanoví, že každý má právo na to, aby jeho věc byla u soudu projednána „bez zbytečných průtahů“.
Obdobné stanoví také Evropská úmluva, která je ještě přísnější. Stanovuje právo na projednání věci nejenom bez zbytečných průtahů, ale „v přiměřené lhůtě“. V souvislosti se zmínkou o Evropské úmluvě pochopitelně nelze vyloučit ani možnost podání stížnosti pro porušení předmětného ustanovení Evropské úmluvy. O téteré rozhoduje Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (ESLP). Jakkoliv je i takový právní prostředek ochrany teoreticky možný, v praxi nebude v těchto případech příliš praktický. Jeho použití bude připadat v potaz zejména v případech extrémní délky soudního řízení, kdy již všechny vnitrostátní prostředky nápravy daného stavu selhaly.
náhrada nemajetkové újmy
V případě, že v soudním řízení došlo k průtahům, je možné se následně domáhat vůči státu přiznání zadostiučinění (ať už formou omluvy, či peněžitého zadostiučinění) za takto vzniklou nemajetkovou újmu. Průtahy v soudním řízení jsou totiž zásadně považovány za nesprávný úřední postup. Takovou žádost o odškodnění bude třeba v případě soudního řízení podat zpravidla u Ministerstva spravedlnosti,. To se bude řídit podle speciálního zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. V případě, že ministerstvo takové žádosti nevyhoví, je možné se následně domáhat odškodnění vůči státu v klasickém soudním řízení, ve kterém je žalován právě stát.
průtahy na straně účastníků řízení
Výše uvedený text se věnoval průtahům řízení majícím původ především v nečinnosti soudu samotného. Jak však bylo naznačeno již v úvodu tohoto článku, průtahy v soudním řízení mohou být v některých případech způsobeny také v důsledku obstrukčního postupu některého z účastníků řízení.
V takových případech bude obrana spočívat především v uplatnění procesních prostředků, které účastníkovi řízení poskytují procesní předpisy upravující konkrétní typ soudního řízení, které se vede (tj. občanský soudní řád, trestní řád, soudní řád správní apod.). Může se jednat o podnět k předvedení, návrh na zamítnutí důkazního návrhu pro nadbytečnost a mnohé další procesní prostředky, které ten který procesní předpis v daném typu soudního řízení umožňuje využít.
Vedle toho je možné poukázat také na to, že v extrémních případech obstrukčního jednání některého z účastníků řízení bude možné v takovém jednání shledávat i podezření ze spáchání trestného činu pohrdání soudem. V takovém případě může možná obrana spočívat v podání trestního oznámení.
Závěr
Výše jsou ve stručnosti zmíněny základní prostředky obrany proti průtahům v soudním řízení, které právní řád účastníkům řízení poskytuje. V některých případech lze uplatnit některé z těchto právních prostředků i současně, v jiných případech bude vhodnější mezi těmito prostředky dle jejich bližších specifik volit jen některý z nich, a to ten nejvhodnější. S tím vám nejlépe poradí advokát.
ŘEŠÍTE PODOBNOU SITUACI?NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.
Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést sjednané dílo na své nebezpečí a objednatel se zavazuje zaplatit sjednanou cenu. Ačkoliv je možné uzavřít smlouvu o dílo v jakékoli formě, tedy i v ústní, důrazně doporučujeme sjednat ji v písemné formě a to pro posílení pozice při případném vymáhání.
Zhotovitel nesplnil v řádném termínu. Co teď?
V první řadě je vhodné kontaktovat zhotovitele a upozornit ho, že lhůta ke zhotovení díla se chýlí ke konci, nebo už uplynula. Pokud jednáte s poctivou protistranou, je možné že se omluví za zpoždění z důvodu velkého množství zakázek. Následně společně upravíte konečný termín a za prodlení zhotovitele obdržíte slevu jako omluvu.
Taková situace však v naší praxi není moc častá a obvykle zhotovitel neplní proto, že to z jeho strany není možné nebo chtěné. V takových případech zhotovitel dobrovolně nesplní svoji povinnost a je nutné vyhledat právní pomoc, díky které se domůžete svých nároků.
Možnost vymáhání vaší pohledávky závisí na úpravě smlouvy o dílo, zejména zda je ve smlouvě upraveno oprávnění objednatele odstoupit od smlouvy v případě prodlení zhotovitele. Pokud toto smlouva neupravuje, postupuje se podle občanského zákoníku.
Dle ustanovení občanského zákoníku může objednatel odstoupit od smlouvy o dílo v důsledku podstatného porušení povinnosti zhotovitelem. Písemné vyhotovení odstoupení od smlouvy je nutné doručit zhotoviteli díla. Pokud již bylo z vaší strany finančně plněno, měl by být zhotovitel v odstoupení od smlouvy dále vyzván k navrácení poskytnutého plnění, které je drženo bez právního důvodu.
Zhotovitel vám nevrátil poskytnutou zálohu na dílo?
To, že zhotovitel i po odstoupení od smlouvy o dílo nechce vrátit již zaplacenou zálohu je poměrně časté. Stává se, že poskytnuté plnění již použil k vlastnímu účelu a že v době doručení odstoupení od smlouvy nedisponuje poskytnutými penězi. To však nic nemění na skutečnosti, že bylo po právu odstoupeno od smlouvy. A tím odpadl právní důvod, na základě kterého má zhotovitel peněžní prostředky.
Jako první krok k získání svých prostředků doporučujeme zaslat zhotoviteli předžalobní výzvu. Pokud se již v tomto kroku necháte zastoupit advokátem, bude mít toto jednání pozitivní vliv na objednatele. Dáte mu tím jasně najevo vaše odhodlání získat své peníze zpět.
Pokud by zhotovitel nereagoval ani na předžalobní výzvu a peníze dobrovolně nevrátil, bude následovat žaloba na vydání bezdůvodného obohacení podaná u příslušného soudu. Jestliže je vymáhaná částky menší než 1 milion korun, je nejefektivnější podat návrh na soud prostřednictvím elektronického platebního rozkazu.
Když soud uzná váš nárok, uloží zhotoviteli povinnost vydat bezdůvodné obohacení i se zákonným úrokem z prodlení. V případě plného úspěchu pak navíc uloží zhotoviteli povinnost nahradit náklady řízení.
Pokud by však zhotovitel nevydal peněžité prostředky ani v soudem stanovené lhůtě, je dalším krokem návrh na zahájení exekučního řízení. Soudní exekutor má dostatek oprávnění, které mu umožňují získat od zhotovitele dlužnou částku, avšak za podmínky, že zhotovitel má dostatek prostředků k její úhradě.
A o tom, jak postupovat v případě, že zhotovitel nemá dostatek prostředků k úhradě vymáhané pohledávky v rámci exekučního řízení, si řekneme v některém z dalších článků.
Náš tip
Sjednejte smlouvu o dílo tak, abyste byl dostatečně chráněn před jednáním zhotovitele porušující smlouvu.
Neotálejte s vymáháním své pohledávky. Pozor na promlčecí lhůtu! Situaci řešte raději hned v okamžiku prodlení zhotovitele.
Vše ohledně smluvního vztahu dostatečně dokumentujte. Ať máte v případě řízení před soudem dostatek důkazů ohledně prodlení zhotovitele a jeho nečinnosti.
POTŘEBUJETE-LI PORADIT, NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!
Uzavíráte smlouvu a nejste si jisti, zda bude druhá strana plnit řádně a včas? V tomto článku vám poradíme, jak díky smluvní pokutě smlouvu ošetřit tak, aby se zvýšila vaše šance na uspokojení pohledávky nebo alespoň vyrovnala vzniklá škoda!
Smluvní pokuta je utvrzovacím institutem, který vytváří psychologický a ekonomický tlak na dlužníka, aby dostál svým povinnostem. Smyslem smluvní pokuty je, vedle donucení dlužníka, také náhrada újmy na straně věřitele, která mu vznikla v důsledku porušení povinnosti dlužníka.
Jak správně sjednat smluvní pokutu?
Smluvní pokuta by se měla vázat k porušení konkrétní povinnosti. Judikatura dovozuje, že smluvní pokutu můžete ujednat jen pro porušení povinnosti a nikoliv pro případ výkonu práva. Ve smlouvě by tak měla být jasně a přesně definována konkrétní povinnost, ke které se smluvní povinnost váže.
Smluvní pokutu musíte stanovit v přiměřené výši, nebo alespoň musíte uvést způsob jejího výpočtu. Výše smluvní pokuty není zákonem limitována. Ale z judikatury je dovozována hranice 0,50 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Některé soudy takto stanovenou smluvní pokutu hodnotily jako nepřiměřenou, avšak jiné soudy připouštěly i 1 % denně z dlužné částky. Vždy záleží na konkrétní situaci a funkci smluvní pokuty.
Smluvní pokuta si můžete sjednat jak v penězích, tak i v nepeněžitém plnění. Věřitel tak může při porušení povinnosti dlužníka požadovat například vydání věci, vykonání činnosti nebo jiné nepeněžité plnění.
Jak je to s vymáháním smluvní pokuty?
Pokud dlužník poruší povinnost, která je spjata se smluvní pokutou, nemusí věřitel dokazovat zavinění dlužníka ve formě nedbalosti nebo úmyslu. Smluvní pokuta je nezávislá na subjektivních nebo objektivních skutečnostech, které nemohl dlužník ovlivnit. Je proto povinen smluvní pokutu uhradit i bez svého zavinění.
Zákon vylučuje nárok na náhradu škody, která vznikla porušením povinnosti kryté smluvní pokutou. Proto je při sjednávání smluvní pokuty důležité si promyslet, zda způsobená škoda nebude vyšší než sjednaná smluvní pokuta. Ustanovení o náhradě škody je však dispozitivní a smluvní strany se od něj mohou odchýlit. Pro takové případy doporučujeme ve smlouvě uvést, že se smluvní pokuta nedotýká práva věřitele domáhat se náhrady škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti, ke které se peněžitá nebo nepeněžitá smluvní pokuta vztahuje.
Pozor na nepřiměřenou smluvní pokutu!
Soud může na návrh dlužníka moderovat nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu, pokud z tříkolového testu přiměřenosti vyjde najevo, že je smluvní pokuta nepřiměřená. V prvním kroku soud zjistí funkci, jakou smluvní pokuta plnila. V druhém kroku soud zjistí, zda je smluvní pokuta s ohledem na okolnosti konkrétního případu přiměřená, či zda by měla být moderována. Pokud soud dojde k závěru, že je výše smluvní pokuty nepřiměřená, sníží ji na přiměřenou výši se zřetelem k funkci, kterou má plnit a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti.
Náš tip
Smluvní pokutu jako ochranný institut využívají smluvní strany v praxi docela často Stává se však velmi nezřídka, že je ujednání o smluvní pokutě neplatné. Typicky se jedná o případy, kdy je smluvní pokuta stanovena pro případ porušení všech povinností ze smlouvy nebo v případě, kdy se má uplatňovat v případě všech ostatních povinností z uzavřené smlouvy. Problematická bývá i výše stanovené smluvní pokuty. Proto doporučuje konzultovat ujednání o smluvní pokutě s odborníkem, pro maximální ochranu vašich práv.
POTŘEBUJETE-LI PORADIT, NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!
Tato webová stránka používá cookies ke zlepšení prohlížení webu a poskytování dalších funkcí.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistiky
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketing
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
