Pojem výživné, případně alimenty, má řada lidí spjatý pouze s nezletilými dětmi. Ale hradí se výživné opravdu jen na děti? Určitě ne, nárok na výživné má ze zákona také celá řada dalších osob. A které to jsou? To se dozvíte v tomto článku.
Nárok na výživné
Ačkoliv to mnoho lidí neví, výživné se opravdu netýká jen nezletilých dětí. Kromě nich mají ze zákona na výživné nárok i další osoby z kruhu rodiny:
- neprovdaná matka dítěte vůči otci dítěte za období prvních dvou let od narození dítěte,
- vzájemnou vyživovací povinnost mají také manželé,
- v některých případech může být jeden manžel povinen hradit výživné tomu druhému i po rozvodu,
- vyživovací povinnost potom vůči sobě mají také předci a potomci.
Pokud se vás některá z výše uvedených situací dotýká, čtěte dále.
Výživné neprovdané matky dítěte vůči otci dítěte
Jste-li matkou dítěte, které se narodilo dítě mimo manželské soužití, můžete po otci nárokovat nejenom výživné na takto narozené dítě, ale vedle toho také výživné přímo pro vás.
Otec dítěte musí hradit matce výživné až po dobu dvou let od narození dítěte. Také má povinnost matce přispět také na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.
Výživné může být matce přiznáno i zpětně. Žalobu na přiznání výživného však matka musí podat k soudu nejpozději do dvou let od porodu.
Vzájemná vyživovací povinnost manželů
Vzájemnou vyživovací povinnost vůči sobě mají také manželé. Za obvyklého stavu věcí si manželé tuto vyživovací povinnost vzájemně plní bez dalšího, aniž by do jejich soužití musel jakkoliv zasahovat soud.
Vyskytují se však také situace, kdy jeden z manželů druhému výživné přestane poskytovat, aniž by pro to měl spravedlivý důvod. Jedná se například o situace, kdy se jeden z manželů od druhého odstěhuje a začne si žít svým vlastním životem, a svého manžela nechá (nejenom finančně) na holičkách. Případně se jedná o situace, kdy jeden z manželů opustí společnou domácnost z důvodu domácího násilí, jakkoliv je finančně závislý na násilném manželu. V takových situacích můžete řešit věc právě soudním návrhem na stanovení výše vyživovací povinnosti, kterou bude jeden z manželů poskytovat tomu druhému.
Vyživovací povinnost rozvedenému manželu
V některých situacích, včetně například těch výše zmíněných, pak může mít jeden z manželů nárok na výživné vůči druhému manželovi i po rozvodu manželství. Bude tak především v situacích, kdy neschopnost rozvedeného manžela se živit má původ právě v (zaniklém) manželství.
Vyživovací povinnost předků a potomků
Konečně, vzájemnou vyživovací povinnost mají vůči sobě i obecně předci a potomci. Proto v situaci, kdy se někdo dostane do stavu odkázanosti na pomoc ze strany svých blízkých, a tito mu takovou pomoc dobrovolně nechtějí poskytnout, může se také domáhat stanovení vyživovací povinnosti soudní cestou.
Co zahrnuje výživné
Závěrem ještě chceme upřesnit, že výživné není jen peněžitá částka. Už vůbec se potom výživné neomezuje pouze na samotnou „výživu“ oprávněné osoby v úzkém slova smyslu, ve smyslu stravy. Výživné je v zásadě jakékoliv plnění na potřeby oprávněného. Poskytováním výživného je tak například také zajištění bydlení pro oprávněnou osobu, hrazení telefonních účtů, nákup oblečení a tak dále.
Na co si dát pozor
Jste-li v pozici osoby oprávněné, neodkládejte řešení celé věci. Zbytečným vyčkáváním přicházíte o jednotlivé měsíční dávky výživného, které vám mohly být přiznány, nicméně již zpětně přiznány nebudou. Zpětně lze přiznat výživné pouze na nezletilé děti (až 3 roky zpětně), a dále v případě neprovdané matky, která však musí žalobu podat nejpozději 2 roky po porodu.
Jste-li naopak v pozici , kdy máte výživné hradit, a máte obavu, že po vás bude oprávněná osoba vymáhat výživné soudně, doporučujeme pečlivé dokumentování poskytnutého výživného (ať už se jedná o finanční částky, případně plnění nepeněžitého charakteru). Zejména v případech, ve kterých lze stanovit výživné zpětně, se tím vyhnete tomu, abyste za tato již uplynulá období museli výživné hradit nadvakrát.
CHCETE POMOCI PŘI STANOVENÍ VÝŠE VÝŽIVNÉHO? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.
