Co dělat, když vám zaměstnanec způsobí škodu?

Co dělat, když vám zaměstnanec způsobí škodu?

Život je leckdy nepředvídatelný, a i sebeopatrnějším lidem se stane, že něco rozbijí, zničí, nebo jinak způsobí škodu svému zaměstnavateli. Není to potěšující situace pro žádnou ze stran a chybující strana musí škodu nahradit. Otázkou je pouze to, v jaké míře má k tomu povinnost ze zákona a jak zákon na podobné situace pamatuje. Co můžete jako zaměstnavatel žádat po zaměstnanci, který vám způsobil škodu, si řekneme v následujících řádcích.

Kdy zaměstnanec odpovídá za škodu?

Za jakou škodu odpovídá zaměstnanec?

Obecně platí, že zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněnými porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Může se stát i to, že spoluvinu nese samotný zaměstnavatel. V takovém případě se povinnost zaměstnance nahradit škodu poměrně omezí. Důležitým faktem je však stejně to, že zavinění zaměstnance je zaměstnavatel povinen prokázat.

Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby se podílel na náhradě škody, která byla zaměstnavateli způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možné nahradit jinak.

Zaměstnanec ale není povinen nahradit škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem.

Schodek na svěřených hodnotách a ztráta svěřených věcí

Samostatnou kapitolou je schodek na svěřených hodnotách, kterému se v lidské řeči říká hmotná odpovědnost, a ztráta svěřených věcí.

Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách. Nejtypičtějším příkladem z běžného života může být manko pokladní v obchodě na konci směny.

Zaměstnanec je rovněž povinen nahradit škodu způsobenou ztrátou nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných věcí, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Může se jednat například o pracovní oblečení nebo nářadí.

V jakém rozsahu je zaměstnanec povinen škodu nahradit?

Ptáme-li se na rozsah náhrady škody, musíme si důvod jejího vzniku rozdělit tak, jak jsme to udělali výše.

Obecně má zaměstnanec povinnost škodu nahradit v penězích, jestliže neodčiní škodu tím, že uvede věci v předešlý stav. Vznikla-li škoda nedbalostním jednáním zaměstnance, nesmí požadovaná náhrada škody u jednoho zaměstnance překročit částku rovnou čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto však neplatí v případě, kdy zaměstnanec škodu způsobil úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek – takový zaměstnanec má povinnost škodu nahradit v plné výši.

Zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu vzniklou schodkem na svěřených hodnotách nebo způsobenou ztrátou svěřených věcí, je povinen nahradit tuto škodu v plné výši.

Je důležité upozornit na to, že náhrada škody způsobené zaměstnancem je samostatným nárokem zaměstnavatele a není započitatelná na mzdu zaměstnance. Vykonává-li zaměstnanec práci v souladu s pracovní smlouvou, má nárok na odměnu za vykonanou práci. Zaměstnavatel nesmí tuto odměnu krátit tím, že bude srážet zaměstnanci ze mzdy náhradu škody. Jedná se o velice častou chybu zaměstnavatelů, kteří to dělají z obavy, že by jim zaměstnanec odmítl škodu nahradit. Museli by pak absolvovat zdlouhavé soudní řízení, aby se náhrady škody domohli, avšak zaměstnanec by v takovém případě mohl zaměstnavatele úspěšně žalovat na plnění – uhrazení zkrácené mzdy v plné výši.

POTŘEBUJETE ŘEŠIT NÁHRADU ŠKODY? NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!

Co dělat, jestliže vám zvíře způsobilo škodu na majetku?

Co dělat, jestliže vám zvíře způsobilo škodu na majetku?

Stalo se vám někdy, že jste v parku viděli pobíhat nevychovaného psa bez vodítka, který nedbá povelů svého páníčka? A říkali jste si, že je jen otázkou času, než způsobí nějakou škodu? V tomto článku se dozvíte, jaké kroky podstoupit k ochraně vašich práv, když se něco takové stane.

Škoda na majetku způsobená zvířetem

kdo hradí škodu způsobenou zvířetem?

Dle občanského zákoníku nahradí škodu vlastník zvířete, a to bez ohledu na skutečnost, zda bylo zvíře pod dohledem vlastníka nebo osoby, která měla zvíře svěřené. Ustanovení občanského zákoníku se vztahuje na všechna zvířata, která mají vlastníka. Nezáleží proto na tom, jestli jde o domácí zvíře, zajaté zvíře nebo zkrocené divoké zvíře. Pokud však zvíře způsobilo škodu pod dohledem osoby odlišné od vlastníka, je tato osoba povinna nahradit škodu společně a nerozdílně s vlastníkem zvířete. Jinými slovy náhradu škody můžete požadovat po vlastníkovi i po tom, kdo měl zvíře pod dohledem, současně.

Škodu způsobenou zvířetem je jeho vlastník povinen nahradit vždy. A to i bez ohledu na to, zda při chovu nebo dohledu nad zvířetem porušil svoji povinnost. Jedná se o případ tzv. objektivní odpovědnosti za škodu, kdy není vyžadováno zavinění. Naopak, pokud by se chtěl například vlastník zvířete zprostit viny, musel by on prokázat, že nezanedbal dohled.

Občanský zákoník počítá také s případy, kdy se může vlastník zvířete zprostit povinnosti k náhradě škody, a to v případě tzv. svémocného odnětí zvířete. Jednalo by se například o situaci, kdy třetí osoba vypustí stádo ovcí na silnici bez vědomí vlastníka tohoto stáda. Zpravidla pak bude odpovědná ta osoba, která zvířata vypustila.

Kdy vzniká povinnost hradit újmu?

Pokud by došlo k soudnímu řízení ohledně náhrady škody způsobené zvířetem, je poškozený tím, kdo musí prokazovat důkazy a předpoklady vzniku povinnosti nahradit újmu, a to že v důsledku chování zvířete vznikla poškozenému škoda. Prokazuje se tedy, že mezi chováním zvířete a škodou je příčinná souvislost. 

Škoda může být jak majetkové, tak i nemajetkové povahy. Pokud by například došlo k útoku zvířete na člověka a ten utrpěl újmu na zdraví – tedy nějaké zranění, má nárok na bolestné, náhradu za ztížení společenského uplatnění a zároveň na náhradu veškerých výdajů spojených s léčením zranění a samozřejmě na náhradu majetkové škody – například za roztrhané oblečení.

Způsoby náhrady škody

  • Občanský zákoník upřednostňuje náhradu škody formou naturální restituce, tj. uvedením v předešlý stav. Což většinou není možné, a proto lze žádat nahrazení škodu typicky v penězích. 
  • Nemajetková újma (újma na zdraví) je nahrazována přiměřeným zadostiučiněním, které se poskytuje v penězích, ledaže by bylo možné újmu odčinit jiným způsobem. 

jak postupovat, pokud vám cizí zvíře způsobilo škodu?

Ideálním způsobem by byla společná dohoda vlastníka zvířete (nebo jiné osoby) a poškozeného. V takovém případě majitel zvířete uzná svoji odpovědnost a zaplatí vámi vyčíslenou škodu. Takto to však v praxi často neprobíhá a vlastníci zvířat odmítají přijmout zodpovědnost za svého mazlíčka. Pak lze jedině doporučit zavolat Policii ČR, aby identifikovali škůdce a vy jste tak měli možnost se bránit proti konkrétní osobě i u soudu, příp. v rámci přestupkového řízení, kde také můžete požadovat náhradu škodu. Kdyby nebylo zahájeno přestupkové řízení, budete mít alespoň možnost se dostat k identifikačním údajům škůdce a lze proti němu brojit žalobou u civilního soudu. 

náš tip

Útoky zvířetem nejsou předmětem pouze civilních sporů nebo správního řízení, ale v případě cíleného útoku na úmyslný povel vlastníka zvířete se může jednat i o trestný čin. Proto je vhodné vše zkonzultovat s odborníkem, díky kterému dosáhnete maximální ochrany vašich práv!

NEVÍTE SI RADY, JAK VYMÁHAT NÁHRADU ŠKODY? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

Mělo vaše letadlo zpoždění? Můžete žádat odškodnění!

Mělo vaše letadlo zpoždění? Můžete žádat odškodnění!

Cestování letadlem je zejména během letních měsíců oblíbeným způsobem, jak se dostat do destinací, o kterých každý z nás přemýšlí během celého roku. Avšak podobně jako každý druh dopravy, i letecká doprava s sebou nese rizika která mohou přinejmenším znepříjemnit dlouho plánovanou dovolenou. Zpoždění nebo zrušením letu se v letecké dopravě stalo poměrně častým problémem. Proto vám dnes poradíme, jak postupovat v případě, že váš let bude zpožděn. 

Zrušený let

Kdy mám nárok na odškodnění?

V rámci EU je platné nařízení, které se týká odškodnění za zrušený a zpožděný let. Jelikož se jedná o nařízení EU, osoby z členských státu EU se mohou ochrany, kterou poskytuje toto nařízení, domáhat, aniž by musel být v jednotlivé zemi přijat prováděcí nebo jiný předpis. 

Aby vám mohlo být přiznáno odškodnění za zpožděný let, musí se jednat o jeden z těchto případů:

  • Zpoždění dosáhlo délky minimálně 2 hodiny v případě letů o maximální délce 1 500 km,
  • Zpoždění dosáhlo délky minimálně 3 hodiny nebo více v případě všech letů v EU delších než 1 500 km a všech ostatních letů o délce od 1 500 do 3 500 km,
  • Zpoždění dosáhlo délky minimálně 4 hodiny v případech všech letů nespadajících pod první nebo druhou možnost. 

Na co mám nárok?

Náhrada za zpožděný let u letů o délce maximálně 1 500 km činí 250 EUR, 400 EUR dostane cestující zpožděného letu v rámci EU delšího než 1 500 km a u všech ostatních letů o délce 1 500 až 3 500 km. U letů, které nespadají ani pod jednu kategorii, ale splňují podmínky pro přiznání náhrady škody za opožděný let, je výše náhrady 600 EUR.

Náhradu lze snížit až o 50 % v případě přesměrování letu. Pokud by bylo zpoždění způsobeno mimořádnými okolnosti (stávka, nepříznivé počasí, politické nepokoje nebo nestabilní politická situace v cílové destinaci, bezpečnostní rizika a problémy), tak se odškodnění neposkytuje vůbec.  

Postup při uplatnění nároku na odškodnění

Na začátku je nutné shromáždit veškeré potřebné dokumenty, které u společnosti prokážou, že vám skutečně svědčí právo na náhradu škody. Nejdůležitějšími dokumenty jsou letenky, palubní lístky, potvrzení o opoždění letu (můžete použít i fotografii tabule z odletové haly dokládající zpoždění letu) a další.

Na stránkách evropské komise vyplňte příslušný formulář pro stížnost (vše je v češtině). Ten poté zašlete letecké společnosti doporučeným dopisem se všemi potřebnými informacemi a přílohami. Pokud letecká společnost odmítne plnit, avšak vy budete na svém nároku nadále trvat, obraťte se na vnitrostátní orgány odpovídající za vynucování nařízení EU. Výčet orgánů naleznete u jednotlivých stížností. Nároku se však můžete domáhat i přes vnitrostátní soudy, kdy podáte žalobu k místně příslušnému soudu.

Tip na závěr

Ne vždy letecké společnosti reagují flexibilně a často nerady vyplácejí náhradu škody. Pokud se s takovým jednáním setkáte, můžete se obrátit na české spotřebitelské organizace. Těmi jsou například dTest, Sdružení českých spotřebitelů nebo Sdružení obrany spotřebitelů. Pokud však byl váš let provozovaný leteckým dopravcem z jiného členského státu EU, doporučujeme se obrátit na Evropské spotřebitelské centrum. To poskytuje informace při přeshraničních sporech. 

Nechce vám letecká společnost přiznat odškodnění, na které máte nárok? Neváhejte se na nás obrátit.