I taková věc jako je počítání času je upravena zákonem. Ptáte se, jaký to má význam? Odpověď je nasnadě. Pokud se ve smlouvě hovoří například o tom, že nějaká povinnost má být splněna ve lhůtě 7 dnů, je třeba vědět, jak tuto lhůtu počítat. Zdali lhůta začne běžet již dnem podpisu smlouvy, anebo až dnem následujícím. Může se také hodit vědět, který den představuje polovinu měsíce, obzvláště v situaci, kdy každý z kalendářních měsíců je jinak dlouhý.
Tento článek vás seznámí s tím, jak probíhá počítání času podle občanského zákoníku. Dozvíte se zde odpovědi a pravidla počítání času z pohledu práva. Ta se však uplatní tehdy, nestanoví-li konkrétní smluvní ujednání jinak. Rovněž je třeba hned úvodem důrazně upozornit na to, že tento článek pojednává o hmotněprávní úpravě počítání času. Procesněprávní úprava počítání času, která se uplatní v různých typech řízení před orgány veřejné moci (např. z hlediska počítání lhůt pro podání opravných prostředků), může být v příslušných procesněprávních předpisech pro každý druh řízení upravena odlišně.
Časová jednotka určující délku lhůty nebo doby
Lhůta nebo doba může být určena různě dlouhými časovými jednotkami. Zpravidla se bude jednat o roky, měsíce, týdny, dny, případně ještě kratší časové jednotky.
Pro lhůtu určenou podle dnů (např. 7 dnů) platí, že počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek. Pokud bude tedy například splatnost kupní ceny nastavena na 7 dnů ode dne podpisu kupní smlouvy, počne tato sedmidenní lhůta běžet až dnem který následuje po dni podpisu smlouvy.
V případě lhůt určených podle roků, měsíců a týdnů však platí, že konec lhůty připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce.
Pokud tedy bude například splatnost kupní ceny nastavena nikoliv jako sedmidenní, ale ve lhůtě jednoho týdne, bude kupní cena z kupní smlouvy uzavřené v pondělí splatná již následující pondělí (a tedy lhůta nezačne běžet až následující den v úterý, jak by tomu bylo v příkladu popsaném výše). Zde je tedy možné si povšimnou, že jakkoliv týden i 7 dnů představují stejně dlouhou časovou jednotku, přeci jen může lhůta nebo doba určená ve dnech, resp. v týdnech končit odlišným dnem, a tedy být ve výsledku z právního hlediska různě dlouhá.
Lhůta nebo doba určená v kratších časových jednotkách, než jsou dny, se počítá od okamžiku, kdy začne, do okamžiku, kdy skončí. Tyto okamžiky by pak pochopitelně měly být ve smlouvě určeny.
POSLEDNÍ DEN LHŮTY
Důležité je také pravidlo upravující poslední den lhůty. To stanoví, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty až pracovní den nejblíže následující.
DALŠÍ PRAVIDLA STANOVENÁ ZÁKONEM
Zákon dále stanoví, že polovinou měsíce se rozumí patnáct dnů a středem měsíce jeho patnáctý den. Toto pravidla se přitom uplatní jak pro měsíc únor čítající v nepřestupném roce 28 kalendářních dní, ale stejně tak i pro měsíce sestávající z 31 kalendářních dnů.
obvyklá denní doba
Závěrem se rovněž jeví jako vhodné zmínit zákonné pravidlo, dle kterého má být zásadně právo vykonáno či povinnost splněna v obvyklou denní dobu, tj. nikoliv např. až na poslední chvíli těsně před půlnocí. Má-li se právo vykonat nebo povinnost splnit v určitý den nebo do určitého dne, vyžaduje se, aby se tak stalo v obvyklou denní dobu, ledaže něco jiného plyne ze zvyklostí, ze zavedené praxe stran, popřípadě ze zvláštních okolností případu.
Shrnutí
Článek výše pojednává o některých základních pravidlech počítání času v hmotněprávní oblasti (např. v oblasti uzavírání soukromoprávních smluv). Je nutné zdůraznit, že pravidla počítání lhůt pro uplatnění procesněprávních prostředků (např. stížnosti či odvolání apod.) jsou stanovena samostatně vždy příslušným procesněprávním předpisem, kdy o těchto procesněprávních pravidlech počítání času výše uvedený článek nepojednává.
NEVÍTE SI RADY, POKUD JDE O PRÁVNÍ OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE NEJENOM POČÍTÁNÍ ČASU? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.
