Počítání času podle občanského zákoníku

I taková věc jako je počítání času je upravena zákonem. Ptáte se, jaký to má význam? Odpověď je nasnadě. Pokud se ve smlouvě hovoří například o tom, že nějaká povinnost má být splněna ve lhůtě 7 dnů, je třeba vědět, jak tuto lhůtu počítat. Zdali lhůta začne běžet již dnem podpisu smlouvy, anebo až dnem následujícím. Může se také hodit vědět, který den představuje polovinu měsíce, obzvláště v situaci, kdy každý z kalendářních měsíců je jinak dlouhý.

Tento článek vás seznámí s tím, jak probíhá počítání času podle občanského zákoníku. Dozvíte se zde odpovědi a pravidla počítání času z pohledu práva. Ta se však uplatní tehdy, nestanoví-li konkrétní smluvní ujednání jinak. Rovněž je třeba hned úvodem důrazně upozornit na to, že tento článek pojednává o hmotněprávní úpravě počítání času. Procesněprávní úprava počítání času, která se uplatní v různých typech řízení před orgány veřejné moci (např. z hlediska počítání lhůt pro podání opravných prostředků), může být v příslušných procesněprávních předpisech pro každý druh řízení upravena odlišně.

Počítání času v právu

Časová jednotka určující délku lhůty nebo doby

Lhůta nebo doba může být určena různě dlouhými časovými jednotkami. Zpravidla se bude jednat o roky, měsíce, týdny, dny, případně ještě kratší časové jednotky.

Pro lhůtu určenou podle dnů (např. 7 dnů) platí, že počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek. Pokud bude tedy například splatnost kupní ceny nastavena na 7 dnů ode dne podpisu kupní smlouvy, počne tato sedmidenní lhůta běžet až dnem který následuje po dni podpisu smlouvy.

V případě lhůt určených podle roků, měsíců a týdnů však platí, že konec lhůty připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá. Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo doby na poslední den měsíce.

Pokud tedy bude například splatnost kupní ceny nastavena nikoliv jako sedmidenní, ale ve lhůtě jednoho týdne, bude kupní cena z kupní smlouvy uzavřené v pondělí splatná již následující pondělí (a tedy lhůta nezačne běžet až následující den v úterý, jak by tomu bylo v příkladu popsaném výše). Zde je tedy možné si povšimnou, že jakkoliv týden i 7 dnů představují stejně dlouhou časovou jednotku, přeci jen může lhůta nebo doba určená ve dnech, resp. v týdnech končit odlišným dnem, a tedy být ve výsledku z právního hlediska různě dlouhá.

Lhůta nebo doba určená v kratších časových jednotkách, než jsou dny, se počítá od okamžiku, kdy začne, do okamžiku, kdy skončí. Tyto okamžiky by pak pochopitelně měly být ve smlouvě určeny.

POSLEDNÍ DEN LHŮTY

Důležité je také pravidlo upravující poslední den lhůty. To stanoví, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty až pracovní den nejblíže následující.

DALŠÍ PRAVIDLA STANOVENÁ ZÁKONEM

Zákon dále stanoví, že polovinou měsíce se rozumí patnáct dnů a středem měsíce jeho patnáctý den. Toto pravidla se přitom uplatní jak pro měsíc únor čítající v nepřestupném roce 28 kalendářních dní, ale stejně tak i pro měsíce sestávající z 31 kalendářních dnů.


obvyklá denní doba

Závěrem se rovněž jeví jako vhodné zmínit zákonné pravidlo, dle kterého má být zásadně právo vykonáno či povinnost splněna v obvyklou denní dobu, tj. nikoliv např. až na poslední chvíli těsně před půlnocí. Má-li se právo vykonat nebo povinnost splnit v určitý den nebo do určitého dne, vyžaduje se, aby se tak stalo v obvyklou denní dobu, ledaže něco jiného plyne ze zvyklostí, ze zavedené praxe stran, popřípadě ze zvláštních okolností případu.

Shrnutí

Článek výše pojednává o některých základních pravidlech počítání času v hmotněprávní oblasti (např. v oblasti uzavírání soukromoprávních smluv). Je nutné zdůraznit, že pravidla počítání lhůt pro uplatnění procesněprávních prostředků (např. stížnosti či odvolání apod.) jsou stanovena samostatně vždy příslušným procesněprávním předpisem, kdy o těchto procesněprávních pravidlech počítání času výše uvedený článek nepojednává.

NEVÍTE SI RADY, POKUD JDE O PRÁVNÍ OTÁZKY TÝKAJÍCÍ SE NEJENOM POČÍTÁNÍ ČASU? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

Mohlo by vás ještě zajímat

Insolvence a exekucePodnikání
Insolvence
Co dělat, když dlužník spadne do insolvence?

Co dělat, když dlužník spadne do insolvence?

Zjistili jste, že váš dlužník skončil v insolvenci, a nevíte, co to pro vás jako věřitele znamená? V tomto článku vám jednoduše a přehledně vysvětlíme, co je to insolvence, jak se přihlásit o svou pohledávku a na co si dát při tom pozor. Poradíme vám, jak zvýšit šanci, že dostanete své peníze zpět – i když je dlužník „v úpadku“.

Celý článek

Zaměstnavatel a zaměstnanec
Nevyplacená mzda
Jak postupovat, když zaměstnavatel nevyplatil mzdu?

Jak postupovat, když zaměstnavatel nevyplatil mzdu?

Dostat za svou práci spravedlivou odměnu je základním právem každého zaměstnance. Co ale dělat, když mzda nepřijde? Nezoufejte – český právní řád vás chrání. V tomto článku vám krok za krokem vysvětlíme, jak správně postupovat, na co máte nárok a kdy už je čas obrátit se na úřady nebo soud. Vaše práce si zaslouží být oceněna – nenechte si ji nechat zadarmo!

Celý článek

OstatníRodina
Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

Spoluvlastnictví může být praktickým řešením vlastnictví věci více osobami, ale také častým zdrojem sporů. Co dělat, když už jeden ze spoluvlastníků nechce ve spoluvlastnictví setrvat? Jaké jsou možnosti zrušení a vypořádání spoluvlastnictví? V tomto článku se podíváme na základní postupy a možné způsoby vypořádání.

Celý článek

Advokátní kancelář
AZ LEGAL

Radhošťská 1942/2
130 00 Praha 3

IČO: 05030323

Powered by AZ Legal

Kontaktujete nás

+420 601 303 666

info@koukejplatit.cz

Mohlo by vás zajímat

Právní slovník »

Tématické články »

Pojištění odpovědnosti AK »

Obchodní podmínky »

Ochrana osobních údajů »

Poskytovatelem právních služeb uvedených na těchto stránkách je AZ LEGAL, advokátní kancelář, s. r. o., IČ: 05030323, zapsaná u Městského soudu v Praze, spisová značka C 257288. Ve vztahu odpovědnosti vůči klientům je naše advokátní kancelář pojištěna až do výše 50 000 000 Kč. Doklad o pojištění odpovědnosti advokátní kanceláře naleznete zde. Orgánem mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, který je věcně příslušný, je podle platné právní úpravy ČAK www.cak.cz.