Milostivé léto IV.: Podmínky a postup při odpuštění penále z pojistného

Milostivé léto IV.: Podmínky a postup při odpuštění penále z pojistného

Zákon o mimořádném odpuštění penále z pojistného na veřejné zdravotní pojištění nabyl účinnosti 1. 7. 2024. Od tohoto dne je možné podávat žádosti o odpuštění k příslušným zdravotním pojišťovnám. V tomto článku se dozvíte, jaké jsou podmínky přiznání nároku na odpuštění a jaký je postup. 

Milostivé léto IV.

Na co se milostivé léto IV. vztahuje?

Právní úprava se týká pouze dluhů, které jsou vymáhány v rámci daňového exekučního řízení. Vymáhání pohledávek prostřednictvím daňové exekuce využívá zejména Všeobecná zdravotní pojišťovna, zatímco ostatní zdravotní pojišťovny využívají při vymáhání pohledávek soudní exekutory dle exekučního řádu. Zákonodárce k tomuto přístupu dospěl zejména proto, že na ostatní zdravotní pojišťovny dopadly mimořádné instituty pro odpuštění penále, kterým bylo Milostivé léto I. a Milostivé léto II. Účelem zákona tak je odstranění disproporce, která vznikla právě v důsledku Milostivého léta I. a Milostivého léta II. 

Kdo může žádat?

Institut Milostivého léta IV. dopadá na všechny fyzické osoby, tedy i podnikající, které mají dluh vůči zdravotní pojišťovně, jenž je vymáhán prostřednictvím daňové exekuce a příslušenstvím jsou penále. Milostivé léto IV. se vztahuje pouze na dluh na pojistném a penále, jenž je vymáhán v daňové exekuci, která byla nařízena nejpozději do 31. 12. 2023. Milostivé léto IV. se tak nevztahuje na dluhy právnických osob nebo na dluhy vymáhané soudním exekutorem. 

Milostivé léto IV. je mimořádným jednorázovým opatřením, které trvá od 1. 7. 2024 do 30. 11. 2024. S žádostí o prominutí je tedy lepší neotálet, neboť promeškání lhůty k podání žádosti o prominutí jde k tíži dlužníka a opožděně podaným žádostem nemusí být vyhověno. 

Jak Milostivé léto IV. funguje?

Dlužník musí podat písemnou žádost o odpuštění na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu, nebo na jinou příslušnou pojišťovnu, a to v období od 1. 7. 2024 do 30. 11. 2024. Další podmínkou je, že dlužník musí uhradit dlužné pojistné nejpozději do 31. 12. 2024 nebo později, pokud bylo rozhodnuto, že dluh bude rozdělen na splátky. 

Aby mohl být dluh rozdělen na splátky, musí výše dlužného pojistného přesahovat částku 5 000 Kč a rozdělení dlužné částky do splátek musí být oznámeno příslušné zdravotní pojišťovně. U dluhu do výše 50 000 Kč lze dlužné pojistné rozdělit do 12 měsíčních splátek a u dlužného pojistného nad 50 000 Kč do 36 měsíčních splátek. V obou případech však musí být první splátka uhrazena nejpozději do 31. 12. 2024.

Příslušná pojišťovna po podání oznámení o rozložení splátek informuje dlužníka o výši jednotlivých splátek, o datu jejich splatnosti, způsobu jejich úhrady a o platebních údajích. Pokud by nebyla řádně a včas uhrazena některá ze splátek nejpozději v den splatnosti, nebo ve stanové výši, dlužníkovi by zanikla možnost zaplatit dlužné pojistné ve splátkách a penále z dlužného pojistného a exekuční náklady by nezanikly a dlužník by byl povinen uhradit vše, co přísluší k dluhu. O takové skutečnosti je pojišťovna povinna informovat dlužníka. 

Jak tedy postupovat?

  • podejte žádost o prominutí nejpozději do 30. 11. 2024
  • pokud je váš dluh na pojistném vyšší než 5 000 Kč, můžete pojišťovně oznámit, že si přejete rozložit dlužnou částku do splátek.
  • pokud vám bude vyhověno, dodržujte data splatnosti a výši jednotlivých splátek. V případě pochybení zaniká právo splácet dluh ve splátkách a zaniká odpuštění penále a exekučních nákladů. Při pochybení budete muset uhradit celou dlužnou částku i s příslušenstvím. 

POTŘEBUJETE POMOCI S VYMOŽENÍM VAŠÍ POHLEDÁVKY? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

Můj dlužník má více dluhů, o kterých jsem nevěděl, co s tím?

Můj dlužník má více dluhů, o kterých jsem nevěděl, co s tím?

Setkáváme se s případy, kdy se na nás obrátí klient, který se právě dozvěděl, že jeho dlužník, kterému zapůjčil peníze, nedluží peníze pouze jemu, nýbrž má i další věřitele, resp. dluhy i vůči jiným osobám. Co je zapotřebí zvážit a jak se v takové situaci zachovat? Právě na tyto základní otázky se vám pokusíme odpovědět v následujícím článku. 

Pokud vám není zcela jasný rozdíl mezi pojmy dluh / pohledávka / splatnost dluhu / věřitel vs. dlužník, které se v tomto článku objevují, dovolujeme si vás odkázat na náš předchozí článek zde, který se vysvětlení těchto pojmů blíže věnuje.

Dlužník má více dluhů

Získejte co nejvíc informací

Pokud jste zjistili, že váš dlužník má i další dluhy vůči jiným osobám, rozhodně není rozumné otálet. Je zapotřebí bezodkladně jednat. V prvé řadě je důležité prověřit, zda mají ostatní vámi zjištěné pohledávky třetích osob jakýkoli vliv na aktuální majetkovou situaci vašeho dlužníka

V tomto směru je zcela zásadní zjistit, kolik věřitelů vůči vašemu dlužníkovi pohledávku eviduje. Dále vás bude zajímat jaká je celková výše těchto dluhů. Neméně významné je rovněž zjistit, zda jsou některé z dluhů vašeho dlužníka tzv. po splatnosti, tedy zda již náhodou není váš dlužník v prodlení s úhradou některého z vámi dodatečného zjištěného dluhu. K získání těchto informací bude nezbytné obrátit se na dlužníka s žádostí, aby vám výše uvedené skutečnosti sdělil a ke zjištěným dluhům vám poskytl bližší vysvětlení.

Využijte veřejné registry

Pokud vám dlužník není ochoten sdělit bližší informace ohledně jeho majetkové situace, doporučujeme alespoň nahlédnout do veřejně dostupného insolvenčního rejstříku. Popř. si nechat vyhotovit výpis z Centrální evidence exekucí, abyste měli jistotu, zda není vůči dlužníkovi vedena exekuce, popř. zda nebyl vůči němu podán insolvenční návrh. Poměrně často se stává, že klient se o existenci dalších dluhů jeho dlužníka dozví právě z těchto veřejně dostupných zdrojů.

zajištění dluhu

Pakliže zde dlužník evidován není, ideální je navázat s ním komunikaci a vyzvat ho k tomu, aby vám dluh tzv. zajistil, a to např. formou ručitelského závazku, finanční záruky či jiným způsobem, který právní řád nabízí. Nejlepší samozřejmě je, mít pohledávku zajištěnou již od začátku, ale i v průběhu trvání závazku je možné požadovat zajištění. Posloužit může rovněž zřízení zástavního práva či sjednání zadržovacího převodu práva, abyste předešli tomu, že dlužník nebude schopen svůj dluh v budoucnu uhradit. Toto se samozřejmě týká jakéhokoli vašeho tzv. nesplatného dluhu, tj. dluhu, u kterého ještě nenastala povinnost jeho úhrady, resp. s jehož úhradou váš dlužník není v prodlení. 

Splátky a uznání dluhu

Pokud však již evidujete vůči Vašemu dlužníkovi tzv. splatný dluh, tj. dluh, s jehož úhradou je již dlužník v prodlení, v takové situaci je vhodné pokusit se s dlužníkem dohodnout na splátkovém kalendáři nebo na jiné formě splácení dluhu. Tato možnost může být vhodná, pokud má váš dlužník zájem splácet svůj dluh, ale nemá dostatek finančních prostředků k tomu, aby splatil celou část dluhu najednou. S ohledem na existenci dalších věřitelů, resp. dluhů třetích osob je zajisté rovněž vhodné dlužníka vyzvat k tomu, aby vám dluh tzv. uznal, tedy vám písemně utvrdil existenci dluhu. Tímto můžete zásadním způsobem posílit vaše věřitelské postavení a usnadnit vaši procesní situaci v případě, bude-li nezbytné dluh v budoucnu vymáhat soudní cestou.

Řešení soudní cestou

Co dělat, když je situace vážnější, vůči dlužníkovi evidujete splatnou pohledávku a dlužník nereaguje na jakékoli vaše návrhy, jak situaci mimosoudním způsobem řešit? Co když navíc z veřejně dostupných zdrojů zjistíte, že vůči dlužníkovi jsou již vedeny exekuce či bylo dokonce zahájeno insolvenční řízení? Jednejte okamžitě! V těchto případech se řešení mnohdy neobejde bez zásahu soudu v rámci klasického sporného řízení, kdy zapotřebí podat žalobu na vymožení dlužné částky. Nebo v rámci insolvenčního řízení, kdy soud rozhoduje o tzv. úpadku dlužníka a způsobu jeho řešení. Máte-li již v ruce tzv. exekuční titul (např. rozsudek, který dlužníkovi ukládá povinnost zaplatit vám dlužnou částku), můžete podat návrh na exekuci u vámi zvoleného soudního exekutora.

Poraďte se s advokátem

Vzhledem k tomu, že vymahatelnost vaší pohledávky v těchto případech vždy závisí na konkrétních okolnostech případu a majetkové situaci dlužníka, doporučujeme obrátit se na odborníky, kteří vaši situaci objektivně posoudí a navrhnou vám dostupné způsoby, jak lze Vaši pohledávku lépe ochránit v případě existence více věřitelů, resp. jaké konkrétní kroky učinit za účelem vymožení vaší pohledávky, existuje-li více věřitelů a je dána důvodná obava, že by nemuselo dojít k jejímu (ani částečnému) splacení.

POTŘEBUJETE PORADIT OHLEDNĚ VYMAHATELNOSTI VAŠICH POHLEDÁVEK? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

Pohledávky vs. dluhy: Jaký je mezi nimi rozdíl?

Pohledávky vs. dluhy: Jaký je mezi nimi rozdíl?

Běžně se setkáváme s pojmy jako pohledávky, dluhy nebo závazky, ale existuje mezi nimi nějaký významný rozdíl? V tomto článku se zaměříme na bližší specifikaci těchto termínů.

Pohledávky vs. dluhy

Co je to závazek?

Závazek, také nazývaný obligace, představuje právní vztah mezi věřitelem a dlužníkem. Věřitel má subjektivní právo požadovat něco od dlužníka, což nazýváme pohledávka, zatímco dlužník má povinnost poskytnout věřiteli něco, co označujeme jako dluh. Pohledávky a dluhy ze závazků vznikají v běžném životě velmi často a jsou propojené vzájemnými právy a povinnostmi. Například při smlouvě o koupi domu jsou obě strany – kupující a prodávající – současně dlužníky a věřiteli, přičemž každá strana má své specifické povinnosti a nároky. Kupující je v tomto případě dlužníkem, který má povinnost zaplatit kupní cenu prodávajícímu. Zároveň je však i věřitelem, který má pohledávku na dodání předmětu koupě, tedy domu. Prodávající je naopak věřitelem s pohledávkou na zaplacení kupní ceny a dlužníkem, který má dluh přenechat dům kupujícímu.

Pohledávky a dluhy

Pohledávka je v podstatě označení pro právo na plnění. Jedná se o nehmotný majetek a za splnění určitých podmínek může být postoupena třetím stranám. Stejně tak i dluh vyžaduje souhlas věřitele k jeho převzetí. V případě, že pohledávka není dobrovolně splacena, věřitel se často obrací na orgány veřejné moci. Právo věřitele, uznávané autoritativním rozhodnutím veřejného orgánu, se označuje jako nárok. Každý nárok je zároveň právem, i když ne každé právo je nárokovatelné.

Promlčení

Procesem, který může vést ke ztrátě nároku, je promlčení práva. Promlčení znamená oslabení práva v průběhu času s cílem zajistit nějakou obecní právní jistotu. Promlčení se liší od prekluze tak, že samotné právo v tomto případě nezaniká. Ale pokud dlužník namítne, že právo promlčelo (a promlčecí lhůta skutečně uplyne), věřitel ztrácí nárok na jeho uplatnění a má pouze naturální právo – tedy právo bez vynutitelného nároku.

Jak na vymáhání pohledávky

Pokud má věřitel splatnou pohledávku, měl by se obrátit na soud prostřednictvím žaloby nebo návrhu na vydání platebního rozkazu (v případě peněžitého plnění). Soudní proces zahrnuje dokazování relevantních skutečností. Jestliže je u peněžitých plnění podaný návrh na vydání platebního rozkazu, může soud rovnou vydat platební rozkaz. Tím dlužníkovi nařídí, aby buď zaplatil danou částku nebo podal odpor. U pohledávek do 1 milionu korun lze využít i elektronický platební rozkaz, což je taková rychlejší a zjednodušená forma.

Platební rozkaz je potřeba doručit do vlastních rukou žalovaného. Doručení fikcí v tomto případě není možné. V případě, že se platební rozkaz doručit nepodaří, řízení skončí a začne běžet sporné nalézací řízení a následují další kroky.

V případě, že už rozsudek nabyl právní moci, začíná žalovanému běžet lhůta pro dobrovolné plnění. Po jejím uplynutí a nezaplacení je pak rozsudek vykonatelný. Věřitel jej pak může nechat vykonat nuceně, buď prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí nebo přes exekuci vedenou soudním exekutorem.

Vymáhání pohledávek může být složitý a časově náročný proces. Věřitel musí často absolvovat dlouhé soudní řízení, pokud není pohledávka dobrovolně splacena. Teprve poté, co nemožnost odvolání uplynula a lhůta pro dobrovolné plnění vypršela, lze podat návrh na exekuci u exekutora, který je pověřen provedením nuceného výkonu.

DLUŽÍ VÁM NĚKDO PENÍZE A NEMÁ SE K JEJICH VRÁCENÍ? NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!

Jak probíhá vymáhání pohledávky

Jak probíhá vymáhání pohledávky

Neuhradil vám dlužník pohledávku, odmítl uhradit škodu, kterou vám způsobil, nebo způsobil jinou újmu? Zkoušeli jste nejprve věc řešit po dobrém, ale neúspěšně? Pak čtěte dále!

Jak probíhá vymáhání pohledávky

Předžalobní výzva

Jestliže dlužník nereaguje a nechce dobrovolně uhradit svůj dluh, je na místě přistoupit k vymáhání pohledávky. V první řadě musíte písemně vyzvat dlužníka tzv. „předžalobní výzvou“ se základním právním rozborem a důvodem, proč po něm požadujete konkrétní částku k úhradě. V této výzvě je také dlužník standardně upozorněn na skutečnost, že jste pevně odhodláni obrátit se na příslušný soud, pokud neuhradí váš nárok. Každou předžalobní výzvu je vhodné napsat individuálně s ohledem na všechny skutečnosti, které předcházely nezaplacení vašeho nároku. Proto vám již s tímto rozborem může pomoci právník, který má dostatek odborných znalostí.

Obraťte se na soud

Po sedmi dnech se můžete obrátit na soud s návrhem (žalobou, návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), aby vám přiznal požadovaný nárok, který dlužník dobrovolně neuhradil, a aby zaplatil vzniklé náklady spojené s uplatněním nároku. Tento návrh nemusí být nijak formálně nebo graficky upraven, musí ale splňovat náležitosti, které zákon vyžaduje, musí v něm výt uvedena všechna tvrzení a všechny důkazní prostředky, kterými lze prokázat váš nárok.

Pokud je návrh bezvadný, soud vyzve žalobce, aby zaplatil soudní poplatek. Po jeho uhrazení soud prozkoumá podmínky, zda může věc řešit, a pokud dojde k závěru, že ano, postupuje zpravidla jedním ze dvou uvedených postupů.

  1. Vyzve žalovaného, aby se k žalobě vyjádřil a také uvedl tvrzení a důkazy, pokud s žalobou nesouhlasí. Následuje předvolání k jednání před soudem a po dokazování, které může trvat různě dlouhou dobu, soud rozhodne, zda žalobu zamítá, nebo uloží žalovanému, aby vám uhradil požadovanou částku.
  1. Vydá elektronický platební rozkaz, kde vám přizná požadovanou částku. Proti tomuto rozhodnutí se žalovaný může bránit tzv. „odporem“, tím se platební rozkaz ruší a postupuje se dle bodu 1.

Exekuce dlužníka

Může samozřejmě dojít i k odvolání, dovolání, případně i k řízení před Ústavním soudem. Máte-li ale v konečném důsledku vykonatelný exekuční titul (rozsudek nebo elektronický platební rozkaz) a dlužník přesto neuhradil, můžete podat exekuční návrh libovolnému exekutorovi.

Exekuční návrh musí splňovat (s určitými odchylkami) náležitosti jako žaloba. Poté, co je exekuční návrh podán, exekutor požádá soud o tzv. pověření. Pokud soud neshledá žádné vady, pověří exekutora k vedení exekuce, který okamžitě vydá exekuční příkazy na majetek dlužníka, který se podaří dohledat a zašle je dlužníkovi společně s výzvou k dobrovolnému splnění vymáhané povinnosti.

Od doručení těchto dokumentů běží dlužníkovi lhůta 30 dnů k „dobrovolnému“ splnění (avšak již částečně pod tíhou exekuce). Jakmile tato třicetidenní lhůta uplyne, aniž by dlužník svou povinnost splnil, stane se exekuce pravomocnou a exekutor může přikročit k aktivnímu nucenému vymáhání pohledávky.

Způsoby, jakými může dojít k vymožení peněz, jsou stanovuje zákon. Nejčastěji však dochází ke strhnutí peněz z bankovního účtu a ze srážek ze mzdy. V krajním případě může dojít i k prodeji movitých a nemovitých věcí dlužníka. O všech krocích exekutor věřitele (případně jeho právního zástupce) informuje, jelikož exekuční příkazy se povinně doručují i věřiteli.

tip na závěr

Pokud dlužník neplní, je rychlým a ideálním případem vymáhání pohledávky právě vydání elektronického platebního rozkazu a následné vymožení peněz z bankovního účtu exekutorem. Někdy se však dlužník brání „zuby nehty“. Podává opravné prostředky jak v řízení před soudem, tak v exekučním řízení a celý proces vymožení pohledávky se razantně prodlužuje, a to i na roky. V nejhorším případě však může být dobytnost pohledávky nulová. A to když dlužník nedisponuje bankovními účty, nepracuje a ani se nepodaří dohledat jakýkoliv jeho jiný majetek. 

Lze tak jedině doporučit, abyste si prověřili už v momentě uzavírání smlouvy, zda dlužník disponuje nějakým majetkem. Můžete si též pojistit případné vymožení peněz ručitelstvím nebo jiným zajišťovacím prostředkem. Pokud dlužník způsobil škodu nebo jinou újmu, majetkové poměry se samozřejmě zjistit nedají a lze tak jedině doufat. 

S PODOBNÝMI STAROSTMI VÁM MŮŽEME POMOCI. NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!