Nároky zaměstnance z neplatného rozvázání pracovního poměru

Nároky zaměstnance z neplatného rozvázání pracovního poměru

Pokud vám zaměstnavatel dal výpověď, okamžitě zrušil pracovní poměr, nebo došlo k jinému rozvázání pracovního poměru, můžete se bránit u soudu, pokud nesouhlasíte s důvody, pro které jste „dostali padáka“. Nesouhlasit můžete například proto, že důvod není dán podle zákona, ale i proto, že se vám v současném zaměstnání líbí a nechcete jej opustit. Relevantní je však pouze nedodržení zákonného důvodu pro rozvázání pracovního poměru. Jak je to v takovém případě s vašimi nároky, se dozvíte níže.

neplatné rozvázání pracovního poměru

Jak postupovat, když s výpovědí nesouhlasíte?

V prvé řadě musíte bezodkladně oznámit zaměstnavateli, že s výpovědí nesouhlasíte a požadujete další přidělování práce. To můžete učinit sami, avšak vždy písemně a zajistěte, abyste měli důkaz o tom, že jste tuto okolnost zaměstnavateli sdělili. Pak se musíte obrátit na soud, s čím už vám spíše pomůže právník.

Zákon je také poměrně přísný ohledně doby, kdy musíte návrh na vyslovení neplatnosti výpovědi k soudu podat. Pro porovnání – u běžné pohledávky se váš nárok promlčí standardně za 3 roky ode dne splatnosti, a času tak máte relativně dost, kdy i po 3 letech váš nárok nezaniká, jen je jaksi „oslaben“. Návrh na vyslovení neplatnosti výpovědi ale musíte učinit do 2 měsíců, ode dne, kdy s vámi byl rozvázán pracovní poměr. Poté vám toto právo bez dalšího zaniká.

Jaké máte práva a povinnosti?

Pokud tedy projevíte nesouhlas, požádáte o další přidělování práce a včas podáte žalobu, pak soudní praxe dospěla k závěru, že se tyto právní vztahy nemohou řídit pracovní smlouvou, nebo jinými předpisy zaměstnavatele, jako kdyby pracovní poměr trval. Jak jsme zmínili výše, vztah se poté řídí speciální úpravou zákoníku práce.

Nicméně rozhodne-li se zaměstnavatel, že až do vyřešení sporu o platnost rozvázání pracovního poměru vám bude přidělovat práci, musí vás jednak vyzvat k nástupu do práce, jednak vám musí opravdu práci přidělovat, kdy ji musíte konat a plnit přidělené pracovní povinnosti.

Pokud se tak nestane, jedná se o „problém“ zaměstnavatele, avšak přesto máte nárok na náhradu mzdy nebo platu za období, po kterou jste práci nevykonávali. Nepřiděluje-li vám zaměstnavatel práci, nebrání to samo o sobě tomu, abyste navázali pracovněprávní vztah s jiným zaměstnavatelem. Musíte však být připraveni na výzvu „prvního“ zaměstnavatele nastoupit do práce, jinak by mohlo dojít k porušení pracovních povinnosti.

náhrada mzdy během sporu

Náhrada mzdy (platu) náleží zaměstnanci ve výši průměrného hrubého výdělku. A to za celé období, po kterou běží spor o neplatnost rozvázání pracovního poměru.

Pokud by vám mělo být přiznáno více než 6 měsíčních mezd (platů), může soud na návrh zaměstnavatele jeho povinnost k náhradě mzdy nebo platu za další dobu přiměřeně snížit. Soud při svém rozhodování přihlédne zejména k tomu, zda byl zaměstnanec mezitím jinde zaměstnán. Zajímá ho, jakou práci tam konal a jakého výdělku dosáhl nebo proč se do práce u původního zaměstnavatele nezapojil.

Mohou se stát i případy, kdy vás v mezidobí zaměstnavatel znovu do zaměstnání přijme na základě nové pracovněprávní smlouvy. V takovém případě pak, není možno pominout ta ustanovení zákoníku práce, která upravují nároky zaměstnance na dovolenou. A to včetně nároku na náhradu mzdy nebo platu za tuto dovolenou a způsobu jeho výpočtu. Jinými slovy, za období sporu se zaměstnavatelem o neplatnosti rozvázání pracovního poměru máte nárok na „placenou dovolenou“. Samozřejmě za předpokladu, že soud shledá neplatnost daného rozvázání a dojde k uzavření nové smlouvy. 

VYhráli jste spor – a co dál?

Pokud vám soud dá za pravdu a shledá neplatnost rozvázání pracovního poměru a chcete-li dál pracovat u tohoto zaměstnavatele, tuto skutečnost mu rovněž musíte oznámit, a to písemně. V opačném případě může nastat tzv. právní fikce skončení pracovního poměru dohodou.

DOSTALI JSTE VÝPOVĚĎ A DOMNÍVÁTE SE, ŽE TO BYLO NEPRÁVEM? NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!

Rozdíl mezi žalobou a trestním oznámením

Rozdíl mezi žalobou a trestním oznámením

Pojmy „žaloba“ a „trestní oznámení“ jsou všem známé, nicméně každý člověk si pod těmito pojmy představuje tak trochu něco jiného. Řada lidí tyto pojmy dokonce směšuje dohromady a používá jako synonyma. Jak tomu tedy je? Jedná se v případě žaloby a trestního oznámení o totéž?

V následujícím článku se dočtete základní informace jak ohledně žaloby, tak trestního oznámení. Dozvíte se, k čemu tyto prostředky slouží a co je s nimi spojeno.

Rozdíl mezi žalobou a trestním oznámením.

Již na tomto místě bychom rádi zdůraznili, že v případě žaloby a trestního oznámení se jedná o dva zcela odlišné právní prostředky, jakkoliv v některých případech mohou vést do určité míry ke stejnému cíli.

žALOBA

Žaloba je návrh na zahájení soudního řízení. Typicky se podává v případě, pokud vám někdo dluží nějaké peníze a zpravidla musíte zaplatit soudní poplatek . V žalobě je zpravidla potřeba také exaktně označit osobu žalovaného, proti které se žaloba podává.

V návaznosti na podání žaloby je potom u soudu vedeno samotné soudní řízení. Soud zpravidla nařídí jedno, či podle potřeby i více jednání k projednání věci. Obvykle potom platí, že ten, kdo podává žalobu, má také povinnost nejenom tvrdit pro věc rozhodující skutečnosti, ale tyto skutečnosti také prokázat důkazy. Toto se označuje jako „důkazní břemeno“.

Rozsudek

Výsledkem soudního řízení je potom obvykle rozsudek, který buď žalobě vyhovuje, a žalovanému ukládá, aby žalobci něco uhradil. Anebo se rozsudkem žaloba zamítne, a v takovém případě žalobce povinen, aby žalovanému nahradil jemu vzniklé náklady řízení (především náklady na zastoupení advokátem). Není tedy radno podávat žaloby nedůvodné.

Proti vydanému rozsudku se potom zpravidla lze bránit ještě podáním odvolání, o kterém následně rozhoduje nadřízený soud.

Lze uzavřít, že cílem žaloby je projednání soukromoprávního nároku žalobce před soudem (zpravidla se bude jednat o nárok na uhrazení peněžité částky žalovaným).

Trestní oznámení

Trestní oznámení je naopak oznámením o skutečnostech nasvědčujících tomu, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu. Typicky se podává v případě, kdy si myslíte, že mohlo dojít právě ke spáchání trestného činu, a chcete, aby věc prověřila policie. Za podání trestního oznámení se na rozdíl od žaloby žádný poplatek nehradí, a lze jej podat i vůči neznámému pachateli. Také v tomto případě není radno podávat trestní oznámení vědomě nepravdivá. Takový oznamovatel si potom naopak sám může přivodit trestní stíhání za křivé obvinění.

CÍL TRESTNÍHO OZNÁMENÍ

Hlavním cílem trestního řízení je zjistit, zdali osoba, proti které se toto řízení vede, spáchala trestný čin. Pakliže ano, tak jí uložit trest. Navzdory těmto hlavním cílům trestního řízení lze i přímo v rámci trestního řízení nárokovat také náhradu škody vzniklé trestným činem do určité míry obdobně, jako žalobou. Pakliže poškozený takový svůj nárok řádně doloží, trestní soud zpravidla uloží odsouzenému, aby tento nárok poškozenému uhradil. Poškozený má pak zjednodušenou situaci v tom směru, že není nucen se tohoto nároku domáhat v samostatném řízení podanou žalobou. Trestní soud nicméně může poškozeného s jeho nárokem také odkázat právě na podání žaloby ve standardním občanskoprávním řízení. Děje se tak především v situacích, kdy by potřeba dokazování spojená s takto uplatněným nárokem poškozeného výrazně přesahovala rozsah potřebného dokazování pro posouzení otázek viny a případně trestu obviněného.

ZVAŽUJETE-LI PODÁNÍ ŽALOBY NEBO TRESTNÍHO OZNÁMENÍ, NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT, ABYCHOM VÁM POMOHLI.