Jak se bránit proti průtahům v soudním řízení?

autor: Redakce | Dub 26, 2024 | Insolvence a exekuce, Ostatní

V obecném společenském povědomí je zakořeněna představa, že soudní řízení je zdlouhavé a trvá mnohdy i několik let, než je skončeno. Tato představa má do určité míry pravdivý základ. Ale rozhodně není pravdou, že každé soudní řízení musí být nutně zdlouhavé a musí trvat celou řadu let.

Někdy se však stane, že účastníci řízení využívají zákonných prostředků k vytváření obstrukcí v soudním řízení a snaží se celé řízení uměle protahovat.

Níže se zaměříme na některé zákonné prostředky, které lze v případě průtahů v soudním řízení využít k obraně proti takovým průtahům.

Délka soudního řízení

Ano, některá soudní řízení se mohou táhnout i několik let. Ale většina z nich je naopak oproti obecné představě skončena podstatně dříve a netrvá ani jeden rok.

Samotnou délku soudního řízení pak může ovlivňovat celá řada okolností. Některé z těchto okolností mohou být dány na straně soudu a mohou spočívat zejména v jeho nečinnosti. Některé pak mohou být dány spíše na straně účastníků řízení. Ti mohou zneužívat zákonných prostředků k vytváření obstrukcí v soudním řízení.

stížnost podle zákona o soudech a soudcích

Jako obecný prostředek ochrany nejen proti průtahům v soudním řízení je možné podat stížnost podle zákona o soudech a soudcích. Tuto stížnost je možné podat v souvislosti s různými typy soudního řízení. Může se jednat o soudní řízení civilní, trestní či například správní. Touto stížností je možné se vedle průtahů v soudním řízení bránit také vůči chování soudních osob anebo narušování důstojnosti řízení před soudem.

Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu

Zákon o soudech a soudcích pak obsahuje ještě další, o něco více specifický prostředek obrany proti průtahům v soudním řízení. Tímto prostředkem je možnost podání návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Vyřízení tohoto návrhu je limitováno poměrně krátkými lhůtami, kdy v případě jeho důvodnosti by mělo dojít zjednodušeně řečeno ke stanovení určité lhůty, ve které je nečinný soud povinen učinit určitý procesní úkon.

Ústavní stížnost a stížnost k ESLP

Pakliže ani výše uvedené prostředky nevedou k odstranění namítaných průtahů v soudním řízení, je možné se dále bránit rovněž podáním ústavní stížnosti. O té rozhoduje Ústavní soud. V průtazích v soudním řízení lze totiž shledávat rovněž porušení ústavně garantovaného práva na soudní ochranu. Listina základních práv a svobod totiž v tomto směru stanoví, že každý má právo na to, aby jeho věc byla u soudu projednána „bez zbytečných průtahů“.

Obdobné stanoví také Evropská úmluva, která je ještě přísnější. Stanovuje právo na projednání věci nejenom bez zbytečných průtahů, ale „v přiměřené lhůtě“. V souvislosti se zmínkou o Evropské úmluvě pochopitelně nelze vyloučit ani možnost podání stížnosti pro porušení předmětného ustanovení Evropské úmluvy. O téteré rozhoduje Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku (ESLP). Jakkoliv je i takový právní prostředek ochrany teoreticky možný, v praxi nebude v těchto případech příliš praktický. Jeho použití bude připadat v potaz zejména v případech extrémní délky soudního řízení, kdy již všechny vnitrostátní prostředky nápravy daného stavu selhaly.

náhrada nemajetkové újmy

V případě, že v soudním řízení došlo k průtahům, je možné se následně domáhat vůči státu přiznání zadostiučinění (ať už formou omluvy, či peněžitého zadostiučinění) za takto vzniklou nemajetkovou újmu. Průtahy v soudním řízení jsou totiž zásadně považovány za nesprávný úřední postup. Takovou žádost o odškodnění bude třeba v případě soudního řízení podat zpravidla u Ministerstva spravedlnosti,. To se bude řídit podle speciálního zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. V případě, že ministerstvo takové žádosti nevyhoví, je možné se následně domáhat odškodnění vůči státu v klasickém soudním řízení, ve kterém je žalován právě stát.

průtahy na straně účastníků řízení

Výše uvedený text se věnoval průtahům řízení majícím původ především v nečinnosti soudu samotného. Jak však bylo naznačeno již v úvodu tohoto článku, průtahy v soudním řízení mohou být v některých případech způsobeny také v důsledku obstrukčního postupu některého z účastníků řízení.

V takových případech bude obrana spočívat především v uplatnění procesních prostředků, které účastníkovi řízení poskytují procesní předpisy upravující konkrétní typ soudního řízení, které se vede (tj. občanský soudní řád, trestní řád, soudní řád správní apod.). Může se jednat o podnět k předvedení, návrh na zamítnutí důkazního návrhu pro nadbytečnost a mnohé další procesní prostředky, které ten který procesní předpis v daném typu soudního řízení umožňuje využít.

Vedle toho je možné poukázat také na to, že v extrémních případech obstrukčního jednání některého z účastníků řízení bude možné v takovém jednání shledávat i podezření ze spáchání trestného činu pohrdání soudem. V takovém případě může možná obrana spočívat v podání trestního oznámení.

Závěr

Výše jsou ve stručnosti zmíněny základní prostředky obrany proti průtahům v soudním řízení, které právní řád účastníkům řízení poskytuje. V některých případech lze uplatnit některé z těchto právních prostředků i současně, v jiných případech bude vhodnější mezi těmito prostředky dle jejich bližších specifik volit jen některý z nich, a to ten nejvhodnější. S tím vám nejlépe poradí advokát.

ŘEŠÍTE PODOBNOU SITUACI? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.