Pohledávky vs. dluhy: Jaký je mezi nimi rozdíl?
Běžně se setkáváme s pojmy jako pohledávky, dluhy nebo závazky, ale existuje mezi nimi nějaký významný rozdíl? V tomto článku se zaměříme na bližší specifikaci těchto termínů.
Co je to závazek?
Závazek, také nazývaný obligace, představuje právní vztah mezi věřitelem a dlužníkem. Věřitel má subjektivní právo požadovat něco od dlužníka, což nazýváme pohledávka, zatímco dlužník má povinnost poskytnout věřiteli něco, co označujeme jako dluh. Pohledávky a dluhy ze závazků vznikají v běžném životě velmi často a jsou propojené vzájemnými právy a povinnostmi. Například při smlouvě o koupi domu jsou obě strany – kupující a prodávající – současně dlužníky a věřiteli, přičemž každá strana má své specifické povinnosti a nároky. Kupující je v tomto případě dlužníkem, který má povinnost zaplatit kupní cenu prodávajícímu. Zároveň je však i věřitelem, který má pohledávku na dodání předmětu koupě, tedy domu. Prodávající je naopak věřitelem s pohledávkou na zaplacení kupní ceny a dlužníkem, který má dluh přenechat dům kupujícímu.
Pohledávky a dluhy
Pohledávka je v podstatě označení pro právo na plnění. Jedná se o nehmotný majetek a za splnění určitých podmínek může být postoupena třetím stranám. Stejně tak i dluh vyžaduje souhlas věřitele k jeho převzetí. V případě, že pohledávka není dobrovolně splacena, věřitel se často obrací na orgány veřejné moci. Právo věřitele, uznávané autoritativním rozhodnutím veřejného orgánu, se označuje jako nárok. Každý nárok je zároveň právem, i když ne každé právo je nárokovatelné.
Promlčení
Procesem, který může vést ke ztrátě nároku, je promlčení práva. Promlčení znamená oslabení práva v průběhu času s cílem zajistit nějakou obecní právní jistotu. Promlčení se liší od prekluze tak, že samotné právo v tomto případě nezaniká. Ale pokud dlužník namítne, že právo promlčelo (a promlčecí lhůta skutečně uplyne), věřitel ztrácí nárok na jeho uplatnění a má pouze naturální právo – tedy právo bez vynutitelného nároku.
Jak na vymáhání pohledávky
Pokud má věřitel splatnou pohledávku, měl by se obrátit na soud prostřednictvím žaloby nebo návrhu na vydání platebního rozkazu (v případě peněžitého plnění). Soudní proces zahrnuje dokazování relevantních skutečností. Jestliže je u peněžitých plnění podaný návrh na vydání platebního rozkazu, může soud rovnou vydat platební rozkaz. Tím dlužníkovi nařídí, aby buď zaplatil danou částku nebo podal odpor. U pohledávek do 1 milionu korun lze využít i elektronický platební rozkaz, což je taková rychlejší a zjednodušená forma.
Platební rozkaz je potřeba doručit do vlastních rukou žalovaného. Doručení fikcí v tomto případě není možné. V případě, že se platební rozkaz doručit nepodaří, řízení skončí a začne běžet sporné nalézací řízení a následují další kroky.
V případě, že už rozsudek nabyl právní moci, začíná žalovanému běžet lhůta pro dobrovolné plnění. Po jejím uplynutí a nezaplacení je pak rozsudek vykonatelný. Věřitel jej pak může nechat vykonat nuceně, buď prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí nebo přes exekuci vedenou soudním exekutorem.
Vymáhání pohledávek může být složitý a časově náročný proces. Věřitel musí často absolvovat dlouhé soudní řízení, pokud není pohledávka dobrovolně splacena. Teprve poté, co nemožnost odvolání uplynula a lhůta pro dobrovolné plnění vypršela, lze podat návrh na exekuci u exekutora, který je pověřen provedením nuceného výkonu.
DLUŽÍ VÁM NĚKDO PENÍZE A NEMÁ SE K JEJICH VRÁCENÍ? NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT!