Pro koho je vhodná předmanželská smlouva?

Pro koho je vhodná předmanželská smlouva?

Předmanželská smlouva není rozhodně žádnou právní novinkou, ale v posledním desetiletí nabývá mezi dvojicemi na oblíbenosti. Co přesně předmanželská smlouva obsahuje, pro jaké páry je vhodná a lze ji uzavřít pouze před sňatkem? Všechny tyto dotazy a ještě mnohem více, vám zodpoví tento článek.

Předmanželská smlouva

Co je to předmanželská smlouva?

I když platný občanský zákoník přímo nepoužívá termín „předmanželská smlouva“, věnuje se právní úpravě tohoto institutu. Předmanželská smlouva je tedy dohoda budoucích nebo stávajících manželů o majetkovém režimu po svatbě. Tato dohoda stanovuje, jak bude majetek manželů spravován v budoucnu.

Předmanželská smlouva není vhodná pouze pro ty, jejichž majetek dosahuje vysokých částek. Je to praktický krok, který může ochránit majetek každého z manželů, proto lze smlouvu doporučit téměř všem. Úpravu majetkových poměrů je možné provést buď před uzavřením manželství, což se obvykle nazývá předmanželskou smlouvou. Není to ale žádná podmínka a úpravu poměrů lze provést i během trvání manželství.

I bez předmanželské smlouvy ale zákon stanovuje, který nepatří do společného jmění manželů (SJM). SJM nezahrnuje majetek pro osobní potřebu, jako jsou šperky nebo oblečení, a majetek z dědictví nebo darů, které byly výhradně pro jednoho manžela.

Jako formu zvolit?

Předmanželská smlouva musí být uzavřena v předepsané formě, což je obvykle forma veřejné listiny, tedy notářský zápis. Tato forma je nezbytná zejména proto, že Notářská komora eviduje manželské smlouvy (ve veřejném i neveřejném seznamu). Dojde-li v budoucnu ke změně smlouvy, platí i zde nutnost předepsané formy. Nedodržení této formy by mohlo způsobit absolutní neplatnost smlouvy.

CO JE OBSAHEM SMLOUVY?

Předmanželská smlouva obvykle upravuje, co bude společným majetkem, co bude vlastnictvím každého partnera a co zůstane odděleným majetkem. Smlouva se týká jen a pouze majetku. Nelze v ní například upravovat případnou péči o děti či výživné po rozvodu.

Jaké jsou možnosti úpravy předmanželské smlouvy?

Předmanželská smlouva nabízí 4 možné změny majetkových poměrů oproti zákonnému režimu úpravy majetku manželů:

  1. Režim oddělených jmění – umožňuje oběma manželům mít vlastní majetek a vlastní dluhy. Tato možnost je vhodná zejména pro takové svazky, kdy jeden z manželů podniká a hrozí zde riziko vzniku dluhů z podnikání, které by mohlo zatížit SJM.
  2. Odložení vzniku společného jmění ke dni zániku manželství – v tomto případě mají oba manželé po celou dobu trvání manželství oddělená jmění. Ale dojde-li k rozvodu, nebo smrti jednoho z manželů, stane se vše, co manželé během manželství nabyli, součástí SJM. Společné jmění tedy vzniká až okamžikem zániku manželství, na rozdíl od první možnosti, kde společné jmění nevzniká vůbec. Tato možnosti ale v praxi není příliš často využívána.
  3. Zúžení společného jmění – v tomto případě dochází k vyjmutí některé movité nebo nemovité věci ze SJM a tato daná věc je pak ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů.
  4. Rozšíření společného jmění manželů – tento režim je vlastně opakem předchozí možnosti. V ujednání se stanoví, že do SJM bude spadat i majetek, který by do něj podle zákona normálně nespadal. Typicky se může jednat o majetek (např. dům) jednoho z manželů nabytý ještě před svatbou.

Jaké jsou hlavní výhody Předmanželské smlouvy?

  • Partneři ji mohou uzavřít před nebo až po sňatku a mohou ji také kdykoliv zrušit.
  • V režimu oddělených jmění může manžel/ka nakládat se svým majetkem bez souhlasu partnera.
  • Zaeviduje-li smlouvu Notářská komora, má účinky i vůči třetím osobám, zejména vůči věřitelům.
  • Poskytuje účinnou (ale ne stoprocentní) ochranu rodinného majetku před případnými věřiteli a dluhy.

Pro jaké páry je předmanželská smlouva nejvhodnější?

Předmanželskou smlouvu lze velmi doporučit pro svazky, kdy jeden z manželů podniká a bojí se případných dluhů a dále pak v situacích, kdy do manželství přicházejí partneři z výrazně odlišných majetkový poměrů a chtějí se vyhnout možnému dohadování o majetek v případě rozvodu.

POTŘEBUJETE PORADIT OHLEDNĚ PŘEDMANŽELSKÉ SMLOUVY? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.

Hradí se výživné jen na děti?

Hradí se výživné jen na děti?

Pojem výživné, případně alimenty, má řada lidí spjatý pouze s nezletilými dětmi. Ale hradí se výživné opravdu jen na děti? Určitě ne, nárok na výživné má ze zákona také celá řada dalších osob. A které to jsou? To se dozvíte v tomto článku.

Hradí se výživné jen na děti?

Nárok na výživné

Ačkoliv to mnoho lidí neví, výživné se opravdu netýká jen nezletilých dětí. Kromě nich mají ze zákona na výživné nárok i další osoby z kruhu rodiny:

  • neprovdaná matka dítěte vůči otci dítěte za období prvních dvou let od narození dítěte,
  • vzájemnou vyživovací povinnost mají také manželé,
  • v některých případech může být jeden manžel povinen hradit výživné tomu druhému i po rozvodu,
  • vyživovací povinnost potom vůči sobě mají také předci a potomci.

Pokud se vás některá z výše uvedených situací dotýká, čtěte dále.

Výživné neprovdané matky dítěte vůči otci dítěte

Jste-li matkou dítěte, které se narodilo dítě mimo manželské soužití, můžete po otci nárokovat nejenom výživné na takto narozené dítě, ale vedle toho také výživné přímo pro vás.

Otec dítěte musí hradit matce výživné až po dobu dvou let od narození dítěte. Také má povinnost matce přispět také na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem.

Výživné může být matce přiznáno i zpětně. Žalobu na přiznání výživného však matka musí podat k soudu nejpozději do dvou let od porodu.

Vzájemná vyživovací povinnost manželů

Vzájemnou vyživovací povinnost vůči sobě mají také manželé. Za obvyklého stavu věcí si manželé tuto vyživovací povinnost vzájemně plní bez dalšího, aniž by do jejich soužití musel jakkoliv zasahovat soud.

Vyskytují se však také situace, kdy jeden z manželů druhému výživné přestane poskytovat, aniž by pro to měl spravedlivý důvod. Jedná se například o situace, kdy se jeden z manželů od druhého odstěhuje a začne si žít svým vlastním životem, a svého manžela nechá (nejenom finančně) na holičkách. Případně se jedná o situace, kdy jeden z manželů opustí společnou domácnost z důvodu domácího násilí, jakkoliv je finančně závislý na násilném manželu. V takových situacích můžete řešit věc právě soudním návrhem na stanovení výše vyživovací povinnosti, kterou bude jeden z manželů poskytovat tomu druhému.

Vyživovací povinnost rozvedenému manželu

V některých situacích, včetně například těch výše zmíněných, pak může mít jeden z manželů nárok na výživné vůči druhému manželovi i po rozvodu manželství. Bude tak především v situacích, kdy neschopnost rozvedeného manžela se živit má původ právě v (zaniklém) manželství.

Vyživovací povinnost předků a potomků

Konečně, vzájemnou vyživovací povinnost mají vůči sobě i obecně předci a potomci. Proto v situaci, kdy se někdo dostane do stavu odkázanosti na pomoc ze strany svých blízkých, a tito mu takovou pomoc dobrovolně nechtějí poskytnout, může se také domáhat stanovení vyživovací povinnosti soudní cestou.

Co zahrnuje výživné

Závěrem ještě chceme upřesnit, že výživné není jen peněžitá částka. Už vůbec se potom výživné neomezuje pouze na samotnou „výživu“ oprávněné osoby v úzkém slova smyslu, ve smyslu stravy. Výživné je v zásadě jakékoliv plnění na potřeby oprávněného. Poskytováním výživného je tak například také zajištění bydlení pro oprávněnou osobu, hrazení telefonních účtů, nákup oblečení a tak dále.

Na co si dát pozor

Jste-li v pozici osoby oprávněné, neodkládejte řešení celé věci. Zbytečným vyčkáváním přicházíte o jednotlivé měsíční dávky výživného, které vám mohly být přiznány, nicméně již zpětně přiznány nebudou. Zpětně lze přiznat výživné pouze na nezletilé děti (až 3 roky zpětně), a dále v případě neprovdané matky, která však musí žalobu podat nejpozději 2 roky po porodu.

Jste-li naopak v pozici , kdy máte výživné hradit, a máte obavu, že po vás bude oprávněná osoba vymáhat výživné soudně, doporučujeme pečlivé dokumentování poskytnutého výživného (ať už se jedná o finanční částky, případně plnění nepeněžitého charakteru). Zejména v případech, ve kterých lze stanovit výživné zpětně, se tím vyhnete tomu, abyste za tato již uplynulá období museli výživné hradit nadvakrát.

CHCETE POMOCI PŘI STANOVENÍ VÝŠE VÝŽIVNÉHO? NEVÁHEJTE SE NA NÁS OBRÁTIT.