Rozdíl mezi žalobou a trestním oznámením
Pojmy „žaloba“ a „trestní oznámení“ jsou všem známé, nicméně každý člověk si pod těmito pojmy představuje tak trochu něco jiného. Řada lidí tyto pojmy dokonce směšuje dohromady a používá jako synonyma. Jak tomu tedy je? Jedná se v případě žaloby a trestního oznámení o totéž?
V následujícím článku se dočtete základní informace jak ohledně žaloby, tak trestního oznámení. Dozvíte se, k čemu tyto prostředky slouží a co je s nimi spojeno.
Již na tomto místě bychom rádi zdůraznili, že v případě žaloby a trestního oznámení se jedná o dva zcela odlišné právní prostředky, jakkoliv v některých případech mohou vést do určité míry ke stejnému cíli.
žALOBA
Žaloba je návrh na zahájení soudního řízení. Typicky se podává v případě, pokud vám někdo dluží nějaké peníze a zpravidla musíte zaplatit soudní poplatek . V žalobě je zpravidla potřeba také exaktně označit osobu žalovaného, proti které se žaloba podává.
V návaznosti na podání žaloby je potom u soudu vedeno samotné soudní řízení. Soud zpravidla nařídí jedno, či podle potřeby i více jednání k projednání věci. Obvykle potom platí, že ten, kdo podává žalobu, má také povinnost nejenom tvrdit pro věc rozhodující skutečnosti, ale tyto skutečnosti také prokázat důkazy. Toto se označuje jako „důkazní břemeno“.
Rozsudek
Výsledkem soudního řízení je potom obvykle rozsudek, který buď žalobě vyhovuje, a žalovanému ukládá, aby žalobci něco uhradil. Anebo se rozsudkem žaloba zamítne, a v takovém případě žalobce povinen, aby žalovanému nahradil jemu vzniklé náklady řízení (především náklady na zastoupení advokátem). Není tedy radno podávat žaloby nedůvodné.
Proti vydanému rozsudku se potom zpravidla lze bránit ještě podáním odvolání, o kterém následně rozhoduje nadřízený soud.
Lze uzavřít, že cílem žaloby je projednání soukromoprávního nároku žalobce před soudem (zpravidla se bude jednat o nárok na uhrazení peněžité částky žalovaným).
Trestní oznámení
Trestní oznámení je naopak oznámením o skutečnostech nasvědčujících tomu, že mohlo dojít ke spáchání trestného činu. Typicky se podává v případě, kdy si myslíte, že mohlo dojít právě ke spáchání trestného činu, a chcete, aby věc prověřila policie. Za podání trestního oznámení se na rozdíl od žaloby žádný poplatek nehradí, a lze jej podat i vůči neznámému pachateli. Také v tomto případě není radno podávat trestní oznámení vědomě nepravdivá. Takový oznamovatel si potom naopak sám může přivodit trestní stíhání za křivé obvinění.
CÍL TRESTNÍHO OZNÁMENÍ
Hlavním cílem trestního řízení je zjistit, zdali osoba, proti které se toto řízení vede, spáchala trestný čin. Pakliže ano, tak jí uložit trest. Navzdory těmto hlavním cílům trestního řízení lze i přímo v rámci trestního řízení nárokovat také náhradu škody vzniklé trestným činem do určité míry obdobně, jako žalobou. Pakliže poškozený takový svůj nárok řádně doloží, trestní soud zpravidla uloží odsouzenému, aby tento nárok poškozenému uhradil. Poškozený má pak zjednodušenou situaci v tom směru, že není nucen se tohoto nároku domáhat v samostatném řízení podanou žalobou. Trestní soud nicméně může poškozeného s jeho nárokem také odkázat právě na podání žaloby ve standardním občanskoprávním řízení. Děje se tak především v situacích, kdy by potřeba dokazování spojená s takto uplatněným nárokem poškozeného výrazně přesahovala rozsah potřebného dokazování pro posouzení otázek viny a případně trestu obviněného.
ZVAŽUJETE-LI PODÁNÍ ŽALOBY NEBO TRESTNÍHO OZNÁMENÍ, NEVÁHEJTE NÁS KONTAKTOVAT, ABYCHOM VÁM POMOHLI.